Sobínská mezivánoční vychajda

To bylo v neděli po svátcích. Den před tím jsme se příjemně znavili v těch Brdech a protože Brtnik šel v pindělí do prasé, dali jsme si jen tak couračku v polích.

S tím, že začátek trasy jsme šli každej trošinku jinudy. Brtnik s Taliprtkou šli ještě koupit lístky na autobus, páč jsme se rozhodli zpátky jet pěkně jako lenoši MHDéčkem. A tak, že to rovnou vezmou trošku zadem. A my si s Rumajzlíčkem vyrazili spolu. Šli jsme nejdřívějc dozadu na louku, ešivá tam nebude nějakej psí kamarád, ale fšicí asi lenošili na gaučích. Tak jsme seběhli dole k rybníčkům, kde tentokrát nikdo nezdržoval průzkumem rákosí a mohli jsme rovnou přistoupit k prolejzání toho stojanu u sámošky :D. Vždycky se tam hrne jak velká voda. Žádný kolo tam nestálo, tak si to užil 😀 . Pak jsme svižným tempem došli k Boromejkám, třikrát čutli balonek a šlo se dál. Bylo trošku přes noc přimrzlo, jen tak zlehýnka, aleeee….. napadlo mě, že bychom se mohli pustit spolu oraništěm. 

Ať si to uděláme takový zajímavější. No bylo to zajímavější, hlavně pro mě 😀 😀 . Páč ona ta chůze v oraništi není úplně jednoduchá, že jo. Tak ale dalo se. Když si člověk vyhlídnul dobrou trasu, dalo se jít místy i po vrškách toho orání. Ale úplně rychlá chůze to teda nebyla, to je fakt. Došli jsme na konec a já nás nasměrovala do stařiny na cestičky, který si tam vyjezdili kolisti.

Teď tam nikdo nebyl, tak se člověk nemusel bát, že mu skočej z nějaký haldy na hlavu. Akorát, když jsme došli na konec, koukám, že shora k nám schází Brtník s Tali. Tu nám poslal v ústrety. Musel ji teda nejdřív nasměrovat, páč nevím, zda nebyla schopná identifikovat, kam má vyrazit a nebooo, zda toho chtěla využít pro svou zábavu. Každopádně, když dorazila, tak mě málem porazila 😀 . Vzala jsem si jí k sobě a po mostě přes dálnici jsme si spolu daly hezký pochodování u nohy.

Za mostem už se šlo normálně a kupodivu nebylo nutný nějak víc (no trochu jo 😀 ) přesvědčovat Taliprtku, že se jde spořádaně po cestě s náma ostatníma a nelítá se do stařiny. Protože se ale chovala hezky, umožnila jsem jí prozkoumávat si chroští na druhý straně tý cesty. Občas se dořítila s tím, že takyyy ceee ten balonek, jako má Rumíček. Ale vždycky tak na chvilku, poté jí zavolalo čmuchání a zkoumání. A protože čmuchala a zkoumala disciplinovaně, přesvědčila jsem páníka, ať jí prostě JEN TAK SAKRA NECHÁ BEJT! 😀 , když se drží okolo nás. A citýruje jí jen v případku, že neodržuje pravidla. 

Když jsme došli k rybníčku, muselo dojít i na rákosovitou trávu, bez toho by to podle Rumíčka byla procházka úúúúplně na prt. 😀 . Zkusila jsem zase po stý zaujmout i Flekatici, ale ne, v tomhle žádnej smysl nenachází. Brala střapec trávy max. jako otravnej hmyz 😀 . Je to u ní s podivem, že jí nebaví honit tuhle kořist. Ale má to stejně i coursingem – tedy s naší domácí variantou. U rybníčka se oba pořádně napili a já o kousek dál, kdy cesta vede přímo mezi polema s nízkou řepkou,

zase zkusila nějaký to ohařský ovládání.  Moc jsem tomu nedávala, protože jsem si doma zapomněla píšťalku na kterou je to učený, ale kupodivu to šlo moc hezky a Tali víc než dobře spolupracovala. Za kolejema jsme se potkali s frbulkou, která vůbec nechápala, že tak velkej pes a rychlej pes může existovat 😀 a děsně jí to rozhořčilo, když se s Tali potkala. 😀 😀 Ohařiska pak zapadli na travnatej plácek opodál a tam se blblo s míčkama – dal se fotbálek. Tady má Brtnik neskutečnou výhodu, páč pochopitelně je v tom fotbálku asi tak o sto světelnejch let dál než já 😀 a jde mu výborně blafovat a obehrávat je. Což…… Taliprtku dohání ovšem k šílenství 😀 😀 . Rumíček nešílí, Rumíček systematicky pracuje na tom, aby Brtnika o balonek obral 😀 . 

Jak měla Tali víc než dobře naladíno na poslouchání a držení se kolem nás, drželo jí to i nadále, takže se mi mohla moje dušička tetelit blahem při pohledu na pobíhajícího si ohaře, pěkně v naší blízkosti a zkoumajícího okraj pole. Nic víc – nic míň. Ale pro mě krása. O to víc krása, že tenhle úsek byl veleproklatej, opravdu veleproklatej. Byl, nebo možná i je (však víme, jak to s Tali je, že co platí dnes, už je zítra jinak) , ale pro tenhle den, pro tuhle procházku to bylo naprosto něco bombovýho. O to vyšperkovanější, že občas přiběhla vytlemeně sama od sebe. Oj, jaká to krása. 

U dvou velkých špalků ležících u cesty jsem jim udělala malý hlavolam. Postupně jsem je na střídačku odložila, ukázala jim piškot a schovala ho do záhybu špalku. Hledání to bylo veliký 😀 . No a to už jsme byli skorem u hospůdky, tak šli oba hezky už spořádaně s námi, u rybníčku se zašli napít a v hospůdce samotný se pak hezky uložili pod stůl na našem oblíbeným místě vzadu u okna. Ohařiska tam pak měli z francouzskýho okna tydlevízi, páč svorně pozorovali kačeny na hladině.  Rumíček si užíval obdivu paní od vedlejšího stolu a družil se o 106 🙂 . Paní majitelka pak přišla s hrstí piškůtů a tak měli i něco málo na zub (když pomlčím o části mýho oběda 😀 ). 

A já si po sto letech dala smažák 😀 . Protože v tuhle dobu mezivánoční toho mnoho nebylo, hospůdka jela na úspornej program. Ale! Hlavně že měli mojí meducínku 😀 . Vynikající teplou medovinu, která prohřeje dutiny jako nic jinýho 😀 . No – a pak už se jen sedlo na autobus a dojelo pěkně pohodlně domů, kde jsme pěkně fšicí popadali. Ohařiska na pelíšky a my na gauč. Tomu říkám Vánočky 🙂

6 komentářů u „Sobínská mezivánoční vychajda

  1. Koukám na fotky, po tý oranici to musel bejt taneček! Kora oranici miluje a téměř vždycky se tam vydá. Ještěže má vyšší a krátkosrsté nohy, tak pak očista ještě jde. Goliáš raději trávu než oranici, rád prolejzá i tu stařinu, takže na sobě taky něco přinese, ale stačí pročísnout. Dnes tu od rána prší, tak na odpolvenčení vyberu nějakou asfaltovou polňačku.

    1. Jojo, bylo to zajímavý pochození 😀 . Rumouš lítal jako šůs, Tali taky ráda letí oraništěm a ona opravdu i v tom oraništi má neuvěřitelně ladný a elegantní pohyb, velmi prostorný a má pochopitelně výdrž. Pokud dostanou možnost se pak někde prohnat trávou, tak se kolikrát i samoočistěj, nebo aspoň z větší části. Ale dneska to bude peklo, páč tady taky celej den prší (huráááá, mám fakt radost) . Takže to přivedu domů dvě zabahněný koudele a ne ohaře 😀 . No jo chudera Goliášek, ešče aby lítal v oraništi, dyť by mu noženky upadly. 🙂 Jak je mu?

      1. No, jsou na něm vidět přibývající roky, šediví mu čumáček, a zatímco Kora lítá, tak on jen tak poblíž šmejdí, bříško díky dietě taky dobrý. Měli by být s Korou stejně staří (10 let), ale on mi přijde starší. Možná za to může ta křehká dušička. U Kory jsem marně doufala, že věkem zpomalí, tady zas asi funguje ta vlčí krev.

  2. Jéé to ráda slyším, že má pupík Goliášek v cajku a drží se. Deset let, to je ešče štramák!

    …U Kory jsem marně doufala, že věkem zpomalí,…
    tomu dost rozumím 😀 😀 ale zase na druhou stranu – možná??? nevím… by člověk byl zaraženej z toho kdyby zpomalila? Nebo takhle zpomalit tak nějak ne úplně výrazně, co?

    1. Ta Dolská medovina, kterou tady mají je výborná, je to opravdu z ústavu včelařství a tím pádem žádná šizenina. prohřeje to dutiny dokonale.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..