A teď nemám na mysli ten rum, co byl v tom vaječňáku, kterej jsem si k balení dárků nalila 😀 . Nikolivěk. Mám na mysli Rumajzlíka čtyřnohýho. Páč ledva jsem si roztahala v obýváku papíry, nůžky, lepicí pásku a dárky…. už tam byl. Přišel rozespinkanej z bydlíku, kde už nějakou dobu pilně řezal dřevo stejně jako Brtnik v ložnici a Taliprtka na pelíšku.
Bylo to milý. Tiše se tam u mě uložil a něžně na mě hleděl. No nepomudlejte ho, že jo. Nepošpitejte mu do ouška, nepohlaďte mu ten pupík, kterej na vás vyvalí. Celá tahle procedura ho pravděpodobně dostatečně probudila a tak se rozhodnul mi asistovat. První si vzal na paškál dárky připravený k zabalení na hromádce. Tu rozebral a zkoumal jednotlivý kousky. Možná hodnotil, jestli bude Brtník z dárků nadšen či nikoliv. Když jsem na hromádku hodila povlak od polštáře – pro případ, že by se dostavil Brtnik, tak aby hnedle z první neviděl, co na něj čeká – zaujal povlak Rumouše velice. Sundal milej kus povlečení a jal se ho vláčet obývákem sem a tam. Postrkoval ho šňupákem po koberci, jak vagon po nádraží. To bylo ještě dobrý.
Pak ovšem přišly na pořad dne role s balícím papírem. Ty ho zaujaly takžtéž velice. Funěl do nich, stál nad nima hloubavě a když jsem (bože to byl ale blbej nápad!) jednu tu roli rozrolovala a cukla s ní zpátky, aby se zase zarolovala………… měla jsem o zábavu postaráno. Ponejprv jen tak stál a hloubavě pozoroval, jak to běhá sem a tam, rozrolovává se, zarolovává se…. a já se bavila. Ovšem jen do tý doby, než se rozhodnul přijít tomu na kloub a zjistit, co to způsobuje. Měla jsem vzít v potaz, že je to badatel! Moje blbost, že jsem mu pak musela trpělivě a tiše vysvětlovat, že neeeee, Rumouškuuuu to nejdeeee. Nechal si to vysvětlil, to ano, ale pak šel a stoupnul si k pytli plnýmu dalších balicích papírů. Pokud měl představu, že vytáhnu jednotlivý roličky a budeme zkoumat, zda kupříkladu ta s hvjézdičkama běhá stejně jako ta se stromečkama, tak měl zkrátka smůlu.
Vykoupila jsem se až tím, že jsem z jedné z nich vydolovala tu papundeklovou základní roličku, na který je papír navinutý a dala mu ji k dispozici. Pak si tam s ní spokojeně hrkal po obýváku a funěl do ní. Nakonec si ji metal nad hlavu. Což ovšem způsobilo, že se probudila Taliprdová a přišla se podívat, co to tam vytváříme. A to rozhodlo, že jsem rázem dovytvářela 😀 . Musela jsem se spokojit s tím,že mám většinu dárků zabalených do papírů a stužky, ozdoby a jmenovky tam prostě dám jindy. Páč pokoušet se o něco ve společnosti těch dvou, bylo zcela jasně úplně marný 😀 . Podařilo se mi Taliprtku – díky tomu, že byla rozespalá – přemluvit k tomu, že když si lehne, budu jí hladit taky pupik. A tím pádem jsem zabránila ztrátám na majetku. Páč, ta kdyby se rozhodla si jít metat ruličku nad hlavou, vytvoří přírodní katastrofu. Chvíli jsme tam ještě jen tak všichni tři byli a užívali si klid a pohodu a poté jsme zamířili všichni do pelíšků. Páč abych byli na ten Štedrej den pořádně vyspaný do růžova.