A 1. Adventní neděle

No …. ráno se nám úplně dobře nevstávalo, to přiznám 😀 😀 .Ale bylo to fajn, tak co. Dali jsme si snídaňku, předali si vánoční dárky a rozloučili se, páč Monika doma organizovala rozsvěcení vánočního stromu na náměstíčku , takže toho na ní čekalo ještě dost a dost. No a na nás taky. Protože Brtník potřeboval dokončit a přestěho-vat na svoje nový místo onu nádhernou skříňku.

Popelka, skříňka která vstala z popela
Popelka, skříňka která vstala z popela

 

Já potřebovala ozdobit balkon, udělat vázy s chvojím a tak jako podobně. Původně jsem chtěla ještě udělat těsto, ale to se mi už do programu nějak nevešlo. Protože on člověk nebyl úplně jako fit, a to pak všechno tak trvá….. že jo 😀 .

A oba jsme doufali, že nás na nohy postaví odpolední prochajda. Vyjet někam nepřipadalo v úvahu, protože množství zbytkového alkoholu bylo určitě větší než malé 😀 . Takže to vezmem pěkně pěšmo polema, podél rybníčka a do Sobína. A dáme si tam oběd. Šla jsem s ohaříkama trošku napřed a tak měla Tali možnost jít si šťárat do rákosí u rybníčků. Vzala jsem si je na chvíli pod taktovku oba a hezky spořádaně jsme došli k sámošce. Tam dostala Tali dřepkins, aby si mohnul Rumajzlík dát svých 325 proplížení stojanem na kola a hezky spořádaně jsme přešli na volno ke klášteru a za ním dostali oba velkovolno. Tak jako předchozího dne i teď byla Tali příčetná a dobře se s ní komunikovalo. Poměrně poctivě jsme si je s Brtníkem střídali a bylo možno nechat Tali, aby si i tak jako poletovala kolem nás. Protože se pro ten den rozhodla, že toho nezneužije. 

A tak jsem si mohla užít toho, že máme dva ohaře. Za dálnicí je pole ještě stále nezoraný a tak jsme se jím vydali. Nejdřív jsem nechali oběma zase velkovolno a já jen musela Rumíčka přesvědčit, že žádnej balonek dneska – nebo aspoň pro teď – nebude. Po počátečním prolítání jsem si je oba párkrát přivolala a střihli jsme si vysílačky do stran. S Tali je to ještě občas neučesaný, protože to má prostě v hlavě rozbitý, ale to všichni víme. Nicméně teď chodila moc hezky. Stejně tak jako se poté chodila i sama hlásit, když už měli zase volníčko. A tak mohly vzduchem lítat rohlíky, který jsem měla v kapsičce. A taky tmavej chleba, kterej tak pěkně chroupe, když je suchej. Výrazně mnohem lepší pocit, než když musíte být za zupáka. Tali mi udělala radost, když kus od nás zvedla hejno křepelek a nechala se hezky odvolat. S tím, že je před tím i moc pěkně vystavila. Tak jak to má být.

U rybníčku muselo pochopitelně dojít na rákosovitou trávu, to by jinak byla procházka do Sobína pro Rumíčka úplně na nic, to je jasný. Lítal zas jak podervanej. Na cestě mezi řepkovým polem jsem si je zase oba vzala na trochu toho cvičení a posílala je tu na jednu stranu tu na druhou. Moc hezky jim to šlo. Kus od přejezdu přišla chvile na pocvičení si chůze u nohy a za ním přišly ke slovu konečně balonky.

Ale Tali by si bývala byla radši poletovala někde v dálavách, to bylo na ní vidět.

Takže bylo nutno ji trochu přistřihnout křidýlka a trvat si na tom, že půjde s námi po cestě. A na ní jsme potkali ooooobřího berňáka. Tlapy jako léf a výraz dobráka. No a to je přesně to, co naší madáme baví. Nechala ho, ať se začuchá, pak si počkala a ……… jo……. dopadnul jako ten nebožák Maximus u nás doma. Udělala dryjáčnici a pavlačovou drbnu a nebožák se nepostačil divit. A ta důra se bavila, že má nad ním moc 😀 . O nic jinýho jí nejde, než nebožáky řádně vyděsit.

Došli jsme do hospůdky a ještě před tím jsme nechali ohaříky, ať se napijou z rybníčka. Voda je v něm teď se zimou nádherně čistá a u okrajů průzračná. V hospůdce byla ten den paní majitelka a chovatelka skoťáčků, takže pak bylo o čem hovořit. A pochopitelně přišly na řadu píškůty a psí druženíčko s paní majitelkou. To teda hlavně Rumoušek, páč toho jest možno nechati volně. Byl nadšen, jak jinak. Ovinul se kolem ní nesčetněkrát a aji na hubičiku došlo. A taky na dotaz, jak ta naše flekatice momentálně funguje, či zda zrovna nefunguje. Je už s tím profláklá. Minule se ptala její kolegyně, dneska paní majitelka 😀 😀 . Dali jsme si prima oběd, kávičku a  pak šup na autobus a pěkně domů, rozsvěcet světýlka, páč…. právě přece začal už konečně fakt ten ADVENT.

2 komentáře u „A 1. Adventní neděle

    1. 🙂 dík za pochvalu. Ona je opravdu nádherná. Škoda, že jsme neudělali fotku v původním stavu, to jsem opět zapomněla. Teď je z ní úplně něco jinýho. No prostě Popelka je to.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..