Malý volno

Jsme si udělali ve čtvrtek.

Nebylo tak nějak původně v plánu, ale nebylo taky zbytí, že jo. Když jsme v sobotu koupili hromadu kytek, který by skončily v kontejneru sešrotovaný a nám jich bylo líto. A když Brtnik přebudovává tu ložnici a tudíž víkendy jsou jasně daný, že na chalupu nestíháme jet. Tak co fčil, když balkon plnej květeny, která takhle zimu rozhodně nepřežije a potřebuje honem rychle do hlíny. Taaaak si prostě vezmem půlku dne dofču. Navrhla jsem pod dojmem toho, že mám půl den plonkovej. Brtnik to vyhodnotil jako kloudnej návrh a tak se jelo. Květena se nasáčkovala do auta spolu s obří taškou plnou dřeva z rozřezanýho patra z ložnice, čokle do kufru a tradááá. Kolem druhý jsme dorazili. 

Jak bylo dopoledne pošmourno, tak s odpolednem se obloha nádherně vyčistila a udělalo se lůůkcůsní počásko.

Ani bundy nebylo třeba, mohla zůstat v autě a mikču jsem měla rozepnutou. Bodejď, sem teď ta skorem už votužilá, ne? Když se těch 14 dní sprchuju studenou vodou, tak se nejni co divit 😀 😀 . Vytahali jsme to z auta, čokle vypustili na zahradu, ať se taky zabavěj sami s kostma, který měli schovaný od minule ve sklepě a šlo se na věc. 

Úkoly jsme si rozdělili – Brtnik kutal jámy a já mezitím šla míchat zem a piliny, abych odlehčila hlínu,kam budeme část kytek dávat. Neb tam je hodně jílovitá zem. Když jsem sáhla do prvního květníku a vytáhla z něj žlutou heucheru, propadla jsem skepsi, zda to má vůbec cenu, kořenový bal minimální, či skorem žádný. Ejch. Takže ty obří jámy, který Brtnik vyhloubil, byly úplně zbytečný. No holčičky, kytičky, snad to zvládnete, říkala jsem jim, když jsem je tam usazovala. Brtnik mezitím zasadil tu miniaturní cesmínu kousek od kamene, který leží na místě, kde je uložený Ešus. Jo, sluší jí to tam. A když už tam byl, tak tam udělal plácek taky pro ten velkej panašovanej brslen. Bude jim to tam slušet ve dvou. 

Já se pak spustila dolů do rokle a šla sázet ten česnek. Brtník se ujal posledního květníku, kde byla žlutá heuchera, jakási travina a ještě nějaká popínavá květena co neznám. Měla jsem jasnou představu, kam tu travinu dám. Do momentu, kdy Brtnik obnažil kořeny a zavolal mě. No, myslím, že nechci, aby to rostlo úplně fšade teda, podle kořenů to bude pěknýej okupant. Takže nic, to se ruší. Na to místo půjde ta druhá žlutá heuchera, bude jí to tam taky slušet. Kytička co neznám, šla k zábradlí, ale pojala jsem pocit, že to není  mrazuvzdorná květena i přes to, že byla ve venkovním květináči – možná tak na oko. No uvidíme, co bude zjara. Musela jsem jít dosázet ten česnek a při tom asi stokrát do minuty ze sebe shazovat Rumouše. Stále ještě ho drží bojovná nálada a je zapotřebí být neustále součástí nějakejch jeho bojůvek.

Toho si užil o něco později i páníček, když jsme si pak udělali kafe a šli se cournout na louku, po cestě kousek a taky dát do kapličky lucerničku, kterou jsme koupili, aby nebyla prozatím kaplička tak opuštěná. Zapálili jsme tam svíčku za všechny který tady už s náma nejsou a i za ty, co to potřebujou a já vyhlašuju soutěž o nejlepší tip na to, jak dlouho tam ona lucernička vydrží. Co myslíte? (P.S. ta bílá v bílý je moc hezká, že jo?)

Čokle si tak poletovali a prozkoumávali terén a při jednom takovým průzkumu, když byl Rumouš o kus dál v poli šel Brtnik v jeden moment rychle do dřepu a …….. jakmile to Rumouš v dálce zpozoroval, otočil to a vypálil ho zardousit 😀 😀 Konečně se dočkal 😀 😀 😀  . Ne je teď fakt jak bojem stiženej. Mám podezření, že ve chvílích volna navštěvuje nějaký kurzy bojový či co. Nejlíp krav magu asi. Páč má speciální chvaty předníma tlapkama a spešl kopy zadníma nohama. Občas na zadních i bojuje jak klokan.

Vypili jsme kafe, prošli louku a byl čas pomalu se balit, protože tma je tady za chvíli. Když jsem nesla věci do auta, vjel zas do Rumouška ďasík bojovnosti a opět bylo nutno svést bitvu. Naštěstí se mi podařilo to pak přesměrovat tak, že se začli masit s Taliprtkou. Otevřela jsem jim teda branku, ať se rasej venku. Je dobře, že jsme na samotě, řev to byl přeukrutnej a oba rotovali prostorem, jak vystřelený dělový koule. Pak se s jazykama na věstě vrátili zpátky, seběhli do rokle uhasit žízeň vodou z vany a už se jelo dom. Páč taky, že jo……. ložnice prej nepočká, tvrdil Brtnik. 

 

A … ještě dvě fotky na konec:

4 komentáře u „Malý volno

  1. Heuchera – ja nejsem pres nazvy kytek, musela jsem si ji najit. A jo, tuhle kyti znam, tak at se ji u vas dari, udatni zachranci! 🙂
    Tyjo, kaplicka je nadherna, to neumim moc popsat, ten dojem. Pokorna, dekovna, nejak citim vse, co jste do ni pri stavbe vlozili. Az bude i osidlena, to bude tuplovana krasa.
    ” já vyhlašuju soutěž o nejlepší tip na to, jak dlouho tam ona lucernička vydrží. Co myslíte? (P.S. ta bílá v bílý je moc hezká, že jo?)”
    Bila jim slusi obema tuze moc! Ja doufam, ze vydrzi do jara, pokud ji neshodi treba vitr. Nerikej, ze by nekoho mohlo napadnout ji cornout, to nenenenene!
    “…. ložnice prej nepočká, tvrdil Brtnik. ”
    To je fakt napinak tohleto. 😀

    1. Heuchera je moc variabilní, odolná a hezká květena. Jak se jí řiká nelatinsky to vlastně ani nevím! Vidíš! Musím se podívat. Dlužicha!! Takže to vím, enem sem blbá 😀 😀 😀
      Kaplička je tuze půvabná a s tou lucerničkou ešče půvabnější. Doufejme, že v Čechách ještě nějaká ta slušnost zůstala.
      Ad ložnicovej napínák – zas odjel cosi koupit, podle frekvence nákupů se tam už přes materiál nemůžem nikdá dostat 😀

  2. Material zpracovava a okousava, potajmu pak vynasi ven, prostoru je tedy dostatek. 🙂
    Esli na lucernicku nekdo sahne, ruka mu uhnije! Cajda na nej posle koka a Dennyky cernej kasel! Tak, muehehe.

    1. 😀 vidim jak se ta postava potácí pod záchvaty kašle a zlatej kok s nim lomcuje! Veliká to kletba 😀
      Před chvíli volal synovec, že by předvánočně přijeli teda. Ladili jsme termity a já měla jen obavy, aby nemuseli spát v našem velkým 3+1 ve vaně z nedostatku prostoru, páč sem si nebyla jistá, jak dlouho ešče bude Bobr budovat 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..