Prošel sem policejní kontrolou

Další z našich procházek v době, kdy jsme si bivakovali doma s pánčičkou sami byla zasejc do sídláku, páč se teď nemohla pouštět do nějakejch větších akcí.

Ale my se umíme zabavit i v civilizaci tak, aby to nebyla nuda. Medvídě zvostalo tentokrát doma a vzala ven zasejc balonek, takžeee byla dobrá čutačka na kopci. Sice nejni posekáno, takže to neběhá, ale pánčička umí čutnou slušnou dálku, takže jsem si dobře zalítal nahoru a dolu. Zrovinka při jednom výskoku, kdy jsem bravurně chytnul, tak při dopadu koukám, že se přišmrdlolilo nějaký drobení. Jakejsi malej york se přišel podívat, co to tam provozujeme. Tak jsme se pozdravili a šli si každej po svým. 

Akurát, když mi pánčička mávla, ať balonek přinesu, slyšela za  sebou: “Promiňte, mladá paní…” (To jí značně zvedlo koutky 😀 :D) “… můžeme provést kontrolu čipu?” Otočila se a kousek za ní tři policajti městský. “No konečně!” řekla si v duchu, dala mi k noze a došli jsme za nima. Vzorně jsem bez pokynu usednul, jak to mám naučený, když se zastavíme.

“Je krásně poslušnej.” pravil jeden ze strážníků a já vypnul hrudní košíček. Pánčička taky (ale jen tak nenápadně 😀 😀 ) a pravila, že to musím, když chci běhat takhle volně. A dodala, že nejsem čipován, alébrž tetován. Což ničemu nevadilo, takže mi odklopila uchadlo, přečetla to moje číslo, co mi tehdy vypálili do ucha jako cejch. Pekelně to bolelo a já od tý doby nemám, nemám a nemám, rád dopravní prostředky a auto nejvíc, páč – sme tam tehdá celá naše banda byli odvezený právě autem.

Policajt si to zapsal a započal “výslech”. Kde jako bydlim, jak se jmenuje pánčička, kolikatě mi je let a fšecko si to zapisoval. Pánčička pak pravila, že je ráda, že je konečně taky vidí, páč lidi jsou čuňata a po ostatních psech neuklízejí. Což jí pánové odkývali s tím, že jakmile se oni někde objeví, tak každej horlivě sbírá. Zapovídali se na téma bobků na veřejným prostranství a svorně si fšicí zanadávali. Strážníci mě pak ještě mnohokráte, kráte, kráte vychválili a dodali, že sem krásnej. Toooo vííme, tooo víme. Sem ofšem nejen krásnej, ale taky sem veselej, a tak….. sem pánům na odchodnou ešče sehrál dívadlo o zajíčkovi, kterýho nakonec……..zastřelili 😀 😀 . Úplně předpisově sem po výstřelu padnul a byl tak zcepenělej, že se děsně smáli. Ani chloupek na ocásku se mi nehnul. Tak sem jim aspoň oživil službu a třebas vylepšil i náhled na nás pejsky. Sem si řikal. Páč chápu, že je dneska přepsíno  a ne každej se chováme zodpovědně. 

Rozloučili jsme se a my si šli pouštět balonek po chodníku. Je tam takovej šikovnej svážek, běhá to tam pěkně rozvážně, tak ho můžu dokonale plíživě jako správná bordera pást a doprovázet. U umělý skály jsme si dali suuuupr stíhačky, ale fakt supr. Todle miluju, když můžu pánčičku nahánět a dělat na ní různý šméčka. Pak mi taky házela balonek přes tu skálu, abych jako nevěděl, kam to padne a čekala, jestli nebudu zaraženej z toho, že to letí přes tu skálu. Psali prej v jedný knížce, že to někdy psi nepochopěj. Tak jako myslí si, že jsem nějaký debžo????? Nebo jak jako??  Jasně, že vim, ne! Vypálil jsem bez zaváhání.

Courli jsme se potom k poliklinice, kde sem si cvičně přešel roštovej nájezd pro vozíky a šlo se na velkou zelenou louku, která je o kus dál. Tam už řádila s míčkem kříženka ohaře a bordery  a já se těšil, jak si spolu zablbneme, ale moc sranda s ní nebyla, protože měla ten balonek. Což já vlastně v podstatě i chápu, taky si kolikrát radši hraju s balonkem. No ale! Vo kousek dál, jo? Byla pak Meggie – osmiletá piťanda s kládou. Nejdřív sice mrmlala, páč měla obavy, abych jí kládu nesebral, aaaaale to bych nebyl já, že jo!! Takže pak sem jí přemluvil, a pěěěěkně svižně mě prohnala. Víte jak se přemlouvá taková piťanda? To si musíte lehnout na bůček, dát voči do zatáčky , zakroutit uši, dělat gezichty a hrabat nožičkou, mrůůkat trošku neščastně a pak to klapne. Hele řvala ukrutánsky a bylo to žůžo. Jenže pak jsme to museli ukončit, protože moc nemůže lítat krzevá svý operovaný nožičky. Ale dobrý to bylo, dobrý fakt.. Pánčičce se Meggie taky líbila, volala na ní z legrace “Tyyyy Pepinooo!!!” a vona k ní utikalaaa a celou ji málem porazila . Proč Pepino nevim, ale Meggie se to evidentně líbilo a dycky se děsně rozparádila. Když pak šla s paničkou domů, tak my šli ještě na kolotoč.

A tam mě pánčička zlobila tím, že mi na kolotoči ujížděla s balonkem. Tjooooo, to bylo výborňácký. No a pak jsme šli mezi starý domečky a tam jsme potkali Olinku a její hlídací smečku – tedy smečku čoklidů, co hlídává. Teď tam byla na hlídání labroška Erin a černá feňule Saly. My si sedli s Erin tak, že jsem ani nereflektoval na to, že Olinka má v ruce svou mrňavou feňuli, kterážto zrovna hárá. Tak moc a dokonale jsme si s Erin zařádili. Výbornej mač jsme si dali. To mám rád, když se  holka neupejpá a řežeme se navzájem.

 No a pak už jsme to tak nějak šněrovali mezi panelákama domů. Ještě jsme cestou našli starou pjoumatiku a tak jsem si zacvičil “krok”, abych si zasejc uvědomil každou noženku svou zvlášť. To musíte hezky pomalu tím vnitřkem položený pjoumatiky projít každou nožičku, nesmíte hopsat ani poskakovat, pěkně krůček po krůčku. 

Bylo toho spousta, co jsme za todle odpůldne stihli a byla to moc báječná prochajda. Doma sem pak odpadnul jako špalíček a pěkně si schrupnul až do večeře. 

9 komentářů u „Prošel sem policejní kontrolou

    1. Teď je to na obci, jestli stanoví povinné čipy vyhláškou. Od příštího roku to bude ze zákona. Jsem zvědavá na praxi. Ještě jsem se nestihla zeptat našeho drveta, jestli neoznačené psy nebudou smět očkovat vůbec, nebo budou očkovat a při případné kontrole “nebude uznáno za platné”, protože v prvním případě by se to teoreticky mohlo vyvinout ve značný prů…

      1. dík Kimi za připomenutí, budu se muset taky zeptat co a jak, zatím jsem to upozadila.

        Taky vůbec nevím, jaký to má význam a máš pravdu, že se z toho průser stát může raz dva. Jako by nestačila parva. 🙁

    2. Já? Já ne, to von! Já zajíčka nedělala 😀
      no oni asi mysleli obecně kontrolu, zatím ty čipy povinný ještě nejsou,ale… budu ho muset proti svojí vůli dát očipovat.

      1. Nevím, kolik je Rumíčkovi, ale tetování platí, pokud byl pes označen před nějakým datem 2011. Můžu zjistit. Já to naštěstí řešit nemusím, Kora byla čipovaná už v chovce v roce 2010 a Goliáška jsem dala očipovat já pro případ, že by se joudík zaběhnul.

          1. aj jaj, tak to se čipu nevyhneme. Moc díky Kimi, moc díky. No tak to musím naplánovat nějak. To jsem celá radostná. Tali má obojí, čip i tetování, tam řešit nemusíme nic.

  1. Dostala jsem od známých tento mail:

    moji známí z rodinných důvodů musí dát pryč milovaného pejska …
    Miki, kluk, maďarský ohař, 1 rok, zdarma
    Jediná podmínka: hodní a milující budoucí majitelé.

    Kdybyste o někom věděli – mám kontakt na majitelku.

    1. Sakra! No já bohužel nevím o nikom . Ajšovi, kde by pejsek chyběl teď neplánujou a tak nevím 🙁 .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..