Jéžiš – já málem zapomněla!!

Dopsat náš poslední výlet!!!! No je todle možný?? 😀

Vzniklo to nějak samovolně a je z toho taková tradice – že na ten poslední den před odjezdem si střihneme jeden z výletů, kde už jsme byli. Zpravidla je to ten, který se nám líbil nejvíc. Jaksi logicky, že 😀 .

Tentokrát byli ve hře dva kandidáti. Můžem dát tu prochajdu, kterou jsme šli s Peťou a Cuprumkou, když přijely. Tam bylo argumentem to, že se vyráží hnedle rovnou z penzionu, nemusí se nikam popojet a bylo tam krásně, hezky a klidně, nikdo nikde, až obsluha v hotelu Pod Kyčmolem. A nebooo a neboooo….. jít znovu na Kamenitý. Pravda, byli jsme tam před dvěma dny, ale……….. bylo tam tak dobře a ty výhledy…. Tak že by? Ale jo, půjdem na Kamenitý.

Cesta byla pochopitelně stejná. Nebo teda skoro stejná, protože jsme tentokrát nešli na tu -nebo ten – Slavíč, takže tuhle odbočku jsme si odpustili, ale zase jsme část cesty šli přeci jen kousíček jinudy. Po tý hlučný Gírovce byly tohle Lurdy 😀 . Páč více-méně, skorem nikde nikdo, při stoupání vůbec nikdo, tuhle naši trasu asi nikdo nevyužívá (naštěstí ani ty kolisti ne),  a až nahoře na hřebeni jsme sem tam někoho potkali. A když už, tak žádní uřvanci, jen normální lidi. I jsme měli možnost pocvičit míjení s cizími pesany navolno, neb jsme nějaký potkali v protisměru. Bylo fajn, že Tali fungovala na pohodičku. Když jsem jí z lesa, kam jsem si odskočila, přinesla hrst plnou obřích borůvek, byla v sedmým nebi. Kdybych s sebou měla do čeho, nasbírala bych i nám, protože byly fakt obří a bylo jich tam hodně, ale nebylo do čeho sbírat, bohužel. Tak jsem aspoň vzala pro ni. Rumíček bohužel tohle neocení.

Odbočili jsme na část trasy, kde jsme minule nebyli a která taky následně končí u chaty Kamenitý. A vytáhli jsme balonky. K nesmírnýmu nadšení ohařskýmu. Tali občas kradařila a narvala si do huby ty balonky dva. Vypadá vždycky děsně komicky a Rumíček pochopitelně smutně koukal. Oba si občas balonek jen tak nesli a zkoumali si okolí. Je ale nutný dozorovat, jestli balonek mají, protože hlavně Tali se občas “zamyslí” 😀 😀  , něco ji zaujme, čelisti povolí, aniž by si to uvědomila 😀 (taky čím, že jo 😀 ) a ve vteřině to udělá pink! a na balonek zapomene. Pak je jak zmatená tetka na rynku a hledá a točí se jak kolotoč. 😀 . Občas jsme jim balonek záměrně hodili tak, že ho pak museli hledat a tak si krom nohou tužili taky mozkovny.

Pohodovým krokem jsme se docourali na konec lesa a protože tentokrát buřina nehrozila, věnovaly jsme se s Tali naší oblíbený činnosti – sběru ostružin. Pánská sekce byla kapek zpruzená a čekala opodál. Nad chatou ve výběhu byly kozenky a tak jsme se u nich na chvíli zastavili. Tyhle prej nebyly ale tak zajímací, jako ty u hotelu Grůň a tak jsme zanedlouho už seděli v hospůdce. Tam jsme si objednali nejen vynikající oběd, ale taky jsme se zapovídali se slečnou servírkou na téma – jak jinak než – čoklidi.  Ti naši zatím spokojeně funěli pod stolem a nikdo o nich nevěděl. 

Času byla spousta a tak jsme se po obědě a kávičce usalašili na tý nádherný louce pod chalupou. Sedli jsme si do trávy a z části ohařiskům házeli balonky, kdy díky tomu, že to je ve svahu, ti dva předváděli neskutečný akrobatický představení 😀 , a z části jsme se společně jen tak  vyvalovali. Tuhle činnost zahájila sama Taliprtka, když si po jednom úspěšným odchytu balonku začla dělat žížalky. Rumíček se přidal a tak jsme si řekli, že to není marnej nápad a svalili jsme se do tý trávy taky. Ohaříci si pak chodili kolem a zkoumali a když jsme na ně čas od času udělali výpad došlo buď k nějaký bojůvce a nebo honičce. Jsem ráda, že Tali pochopila, že s balonkem se dá hrát i takhle a ne ho jenom házet a chytat. No, byli jsme tam značnou dobu, ale není divu, je tam opravdu moc hezky a ty výhledy!! Tohle bude moje památka na letošní dovolenou – jak jsme jen tak na tý louce a užíváme si to, že prostě jenom jsme. Svobodný a bezstarostný. Všichni čtyři. A to bylo moc prima.

Cestou dolů jsme se zase na konci louky s Tali nafutrovaly ostružinama – už naposledy 🙁 a lesem došli dolů k Tatínkům 😀 (Mamínci furt nikde 😀 ) . Stejně jako minule jsme nechali ohařiska vyráchat ve vodičce a pak už se jelo zpátky do penzionu. Na poslední pizzu, protože to bylo jasný, že si k večeři neobjednáme nic jinýho, když ji pan domácí umí tak výbornou. I mi dal svůj recept a nějaký vychytávky. Taky jsem to hnedle po příjezdu na chalupu vyzkoušela, to je jasný.

Čekal nás ovšem před tím dlouhej přesun se zastávkou v Prahé, abychom zalili květenu a taky doplnili zásoby. No ale to jsme ještě večer netušili, jak únavnej ten přejezd bude. Poseděli jsme všichni chvilku jak s domácíma, tak s Petrem a Helenou z Karviné, kteří ještě zůstávali a bylo to moc fajn. Ráno jsme nasázeli věci do auta a po rozloučení se všema zajeli ještě k lesu za penzionem, kam se chodívalo venčit s ohařiskama. Stahovali tam totiž dřevo a Brtnik jedno ráno při venčení našel chudáčky tři mladý stromky-buky, který při tom stahování vyrvali a který tam umíraly. Dal je tehdy do potoka, aby stromky neuschly docela a teď jsme je nandali do itelitových pytlů a vzali je s sebou. Snad se podaří je zachránit. Stejně jako ty udatny, který na tom byly stejně. 

Jednu chvíli to vypadalo, že zachránit budem potřebovat hlavně my 😀 . Cestou zpátky jsme zakopávali o jedno omezení na trase za druhým. Alespoň že teda nebylo tak úplně úmorný vedro, ale i tak to stálo za to. Cesta byla fakt děsná, ale……… nemohla zkazit ty dojmy, který jsme si z hor vezli. A já pořád vidím ten nádhernej výhled na beskydský panorama, který může člověk vidět na Kamenitým.

Fotky, jak je známo nejsou, že jo – tyhle jsem si půjčila z toho prvního výletu 🙂 a tak na závěr ještě pár momentech z předchozích dní:

 

a na závěr………….. jedna ramštajní úprava stromků v lesích beskydských – zajímalo by mě, co to mělo být? 😀

Ramštajní úprava stromů v Beskydech :D
Ramštajní úprava stromů v Beskydech 😀

 

Byla to fajn dovča, jako vždycky a já jsem ráda, že jsme si jí naplno mohli užít všichni čtyři. Ba pár dní dokonce všech šest 🙂

 

8 komentářů u „Jéžiš – já málem zapomněla!!

  1. Čtu a přemýšlím nad tím, jak mi tahle dovolená hodně dala. Nejsem žádná spisovatelka, nikdy jsem takhle týden v ČR v chatce a v tak krásném prostředí nebyla, vždy jen na pár dní… Už plánuju kam pojedem příští rok. Byl to úžasný relax, holky byly skvělé, úžasně si rozumíme, Koníková byla taky moc fajn, příroda, prostředí , prostě člověku stačí málo když umí vnímat. I to funění do kopce a držkování k tomu patřilo, páč jsme se u toho vždy hodně nasmály…třeba v Mionší, když jsem podlejzala spadlý strom, Koníka na špagátě, nakonec jsem si musela pod strom sednout a chlámala se jak hovádko, CO TO TAM vlastně vyvádíme. Nemohla jsem se dobré 2minutky zvednout, jak jsem se chlámala a Aďka mě u toho fotila. Nebo jak Koníky vyskokla na pána před náma a von říká auuu přímo do koulí :-DDDD ,
    Chápu, že jste se vydali zrovna tam, páč je to nádherné místo a jestli mají i dobré jídlo a i obsluha je fajn, tak to je super bonus na závěr.

    1. ….. nakonec jsem si musela pod strom sednout a chlámala se jak hovádko, CO TO TAM vlastně vyvádíme……
      😀 😀 vidim to, vidim to, naprosto tě tam vidííím!!

      …. von říká auuu přímo do koulí :-DDDD …..
      se učí Koniky hrát bilijárd co? 😀

      …. páč je to nádherné místo a jestli mají i dobré jídlo a i obsluha je fajn, tak to je super bonus na závěr….
      přesně tak. A to posezení na tý louce – to byla krása.

      měli jsme všichni – myslím i vás – hodně štěstí na počasí, že nám dovolilo vidět tuhle stranu Beskyd v celý jejich kráse a myslím, že my jsme za tu dovču stihli vidět a poznat podstatu tý krajiny.

      Jestli plánuješ – jeď příští rok do těch Novohradek. Tam se ti bude líbit moc a klidně vezmi i holky, terény nejsou takový 😀 a je tam úžasně útulná a zasněná krajina.

  2. jo to je skvělý nápad! Zrovna jsem při nakupování potkala Romču a Novohradky zmínila…prý pošli odkaz a naplánujem to 😀

  3. Odkaza pošlu, jen – v tom penzijounu co jsme vždycky my – to chce auto, abyste se mohli na výlety přiblížit. Je to tam na samotce u řeky a bez auta asi trochu složitější.???

  4. Hm to asik nepůjde bohužel…koukala jsem ještě do odkazů na ty bungalovy v Jizerkách.
    Času je ještě dost 🙂

  5. Tak hlavne, ze nakomec si nezapomela 😀 a prekvapuje me ze talimura zere ostruziny, boruvky snad ale ostruzijy byvaj casto nakysly a trefit fakt uz tu zralou a sladouckou se ne vzdy podari inkdyz uz jdou sami…

    1. Hele, dyk vona ani nemá šanci zjistit, že to je kyselý 😀 😀 sama je kyselina, to v ní zmizí jak v atomovým reaktoru 😀 Ne ale třeba si vybírá, kterou jo, kterou ne. Ale kyselost jí nevadí, však si dává kysaný zelí 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..