Zpívá se v jedný starý písničce.
A tak jsme si řekli, že se toho budem držet. Proč se pařit ve městě či v polích, když bychom si mohli střihnout výlet do Kyšic, teda vlastně spíš do Nouzova, páč Kyšice jsme vyhodnotili jako zbytečně velkovýlet v tom vedru.
Píchli jsme auto rovnou u Liky a zapadli do lesa. Trasa není dlouhá, jen nějakých pět kiláčků, ale velmi příjemných. Protože se jde celou dobu ve stínu lesa. A protože Tali ani nezlobila, opravdu jsme si užili tu legraci. Zvlášť, když jsme se za půlkou trasy pohybovali pěkně podél Loděnice. Než jsme k ní ale došli, udělala mi Tali docela radost, protože jsme si spolu my dvě po silnici střihly bezvodítkově pochod u nohy. Pokazila to až na konci, kdy už jsme byli mimo silnici a dostala volno.
Využít ho chtěla k tomu, že přes onu silnici právě půjde na druhou stranu lesa a bylo nutno zasáhnout. Ale jinak paráda, šlo jí to hezky. Jakmile jsme se dostali k říčce, poslala jsem je dolů, ať se jdou rochnit. Blaženě toho využili a oba se tam dole pod náma cachtali jak malý haranti. Abych jim to vylepšila, začala jsem jim dolů házet pamlsky. Lítali tam jako pomatenci a nadšeně skákaly vejšky. A já tiše záviděla, jak se tam ráchaj.
Když jsme se pak dali dál do pohybu, rozhodla se Tali, že úplně nejlepší by bylo jít korytem řeky a ne po cestě. Chvilku jsme jí i nechali, ale protože na druhým břehu jsou chatky a chatičky a některý z nich nemají oplocení, radši jsme ji pak stáhli k nám , páč u ní nikdá nevíte, co se jí v mozkovně uvaří. Záměrně jsem nebrala balonky, protože jsem chtěla taky jen tak prostě jít a užívat si relativně klidný procházení. Relativně, páč s ní klid nikdá není, to už se ví všeobecně. 😀
Ale ne, musím jí docela pochválit. Až na jedno malopochybení to bylo fajn. Opravdu jsme si jen tak šli. Když se zavolalo, že jsou daleko, tak se oba vrátili a Tali párkrát i sama přišla. U koňských ohrad si zase vlezla do vody a věnovala se brodění. To si trochu ucpala uši a vypadalo to, že se budu muset rozčílit, ale nakonec si to madáme rozmyslela a dokohátala se bez rozčilování. Aby si vylepšila skóre, tak pak v závěrečný etapě, v místě, kde vždycky vyrobila problém, se sama od sebe připojila ke mně a celým svým flekatým já dávala najevo, ešivá jako voceňuju, že se drží u mé maličkosti. Pochopitelně, že jsem to taky náležitě oceňovala.
Už skoro na konci cesty, je na kraji lesa stůl a lavice. A Brtník je tam oba často zlobívá obíhačkou. A tak i tentokrát. Stoupnul si za stůl, já je oba upozornila na to, že tam na ně čeká a poslala je na něj. Jen to lítalo, jak řezali všichni zatáčky. Jemu se dost dlouho dařilo unikat i přes to, že na něj byli dva. A tak to pak Tali rozčísla. Uprostřed jejího jódlování jí došla trpělivost a…………. hryzla ho s řevem do zadku 😀 😀 😀 😀 . To ho spolehlivě zastavilo. Chytnul se za řiť a zatímco se řehtal nahlas, tak se oba radovali, že se jim podařilo ho dopadnout. Bordel dělali všichni jak…. jak v tý….. jedný specifický škole 😀 .
No a pak už následovala pěkně návštěva hospůdky a dobrá večeře. Fajn to bylo, takovýhle osvěžení uprostřed rozpařenýho města si dám líbit.
hryzla ho s řevem do zadku
nenéééééééééééé to je kozenka bláznivá :-DDDD
JOooo!!! Fakticky ho zakousla ??? já jsem řvala smichy?. Vona chuderoa už nevěděla jak ho zastavit tak ho vzala ??
Hadice ho nekousne a Talicuza jo? 🙂
Dobre ste udelali, ze ste se ve meste neparili, tvuj popis zni jako lepsi parba. 🙂
Ba, ba, pěkně se na něj pověsila, na fižiranta, mohla by dělat z fleku ringovýho psa 😀 😀
Bylo to fajn, a stejně tak i dneska. Dneska ještě lepčejší, páč ona byla úžasná.
Talinka je teda taky takovej malej hajzlík:D-vysvětlím-měla sem za ty roky psi-klidnější,aportovací,závislejší,přátelštější,rezervovanější+mě všichni milovali
ale Dafi-to případ-to je odmala snůška hnusnejch zákeřnejch vlastností-sme s něma byly chvílu v rybníku ve Vicánkách-chvílu s pejskama pěchy at se vyvenčí a pak předlouhá házečka hračky a Ddafi závodila -kdo u ní bude dřív,kradla,kradla a furt ju kradla Žerykovi-a to i po cestě,a kdyby krást nemohla a byla tam sama tak by ju to nebavilo,včera do sebe cpala broskev jen proto,že to jedl Žeryk-ten zhnusenej výraz co u toho chudák měla…
a spoustu věcí dělá odmala zákeřně-potřebuje pamlsek?ukradne pantoflu-projde se s ní v kuchyni a přinese s výrazem-jéééé hele co sem našla?dáš mi za to něco?
je to zvíře zákeřný-kterýmu jedinýmu říkám-malej hajzlík-furt podvádí a vyvádí zákeřnosti
a Tali koukám taky vymýšlí zákeřnosti-graif do zadku a máš to-když tě nemůžu chytit tady to máš-tak-to máš za to-je to holčička pomstychtivá ta Talinka:D:D:D-na to chlap neřijde-ani psí chlap-ti nejsou zákeřní,že?
Mirko – nepolidstuj zase ty chytre psi tvory, prosim, vim, ze to pises v nadsazce, ale: 🙂
“to je odmala snůška hnusnejch zákeřnejch vlastností” – u tohodle popisu si predstavim nekoho uplne jinyho a ne Daffy, ne zadnyho psa.
“projde se s ní v kuchyni a přinese s výrazem-jéééé hele co sem našla?dáš mi za to něco?” – nekdo ma furt zavreny supliky, jinde se nosej papuce – jak si to clovek vychova… 😀 Neni zakerna, je chytra a chce naky benefity vytriskat z kazdy situace, sak psove jsou velky sobci. 🙂 No a dalas ji za backoru neco, reagovalas nejak? Maji nas pejskove dobre vycviceny! 🙂
Fifi-no ,máš pravdu-no :-(,chjo
ale,prostě nevím,Killy uměla taky nosit pantofle+přinášet cokoliv co mi spadlo na zem,Gero taky,Killy mi bez povelu nosila pantofle,když sem došla dom-ta půjčovaná kotcová fena….
a nikoho z nich nenapadlo-hele,za toto sem dostala-dostal pamlsek-takže zkusím toto?
a co bude za tohle?
Žeryk-párkrát si měli v lese skočit na pařez a dát packu-o d té doby-Dafi na ně leze furt a Žeryk nechápe,proč na ně leze
prádlo-jednou sem jí řekla at mi donese prádlo z koše-od té doby vidí koš na prádlo a valí
a nepamlskuju za všechno a furt-třeba ty pamlsky mám,ale v lese dám z 15 pařezů tak za pět.a to ještě tam má udělat pac,nebo lehni-né že jdem-pařez,pamlsek,pařez,pamlsek…
ano minulí psi byly asi víc vydrezírovaní
nevím,proč su na ni tak měká-asi v porovnání s Žerykem,víc si ji vážím,že je hodná,bezproblémová,všecko je s ní v klidu,na pohodu…
dřív pro mě platila rovnice-starám se o tebe dobře-ty mě máš rád a posloucháš
to sem si myslela naivně 30 let….
pes nesmí na majitle zavrčet/vyjet-a pokousat vůbec ne!!!!!!!!!!!!a mě by se to nestalo-ha,ha,ha
no a Žeryk mě vyléčil-a hodně….
možná,kdybych ho nikdy neměla-nevyměkla bych u Dafiny-nevím…..
Tu pohodičku Vám závidím. Já jsem se tu chtěla vyplakat v sobotu, ale příspěvek neodešel (takhle se mi teď “daří” skoro ve všem). Takže kopíruju, co jsem si napsala do Koraktního deníčku:
Konečně mám auto a můžeme zas venčit v polích. Jsem ale na pokraji kolapsu kromě malování bytu hlavně kvůli Goliášovi. V sobotu se poblinkal, od drveta dostal prášky proti zvracení a nařízenou dietu – jíst pouze vývar. Už nezvrací, zato vše odchází druhým koncem v poměrně krátkých intervalech. Znamená to nejen uklidit podlahu, pokud nestihnem ven, ale i umýt potřísněnou srst vzadu. Čeká nás další návštěva u drveta. Pejsek je starý a léta nemocný, ale doufám, že se problém vyřeší, že to ještě není cesta k Duhovému mostu.
Tak snad bude líp, v pondělí dostal silnější prášky nařízenou dietku (kuřecí s rýží) a dnes ráno podlaha v kuchyni bez poskvrny. Takže mi zbývá to lepší – vrátit do skříní všechny věci, které jsem kvůli malířům vyklidila.
Kimi moc držím palce at se to srovná tyhle vedra jsou peklo pro starého pejska
Kimi-jak je pejskovi?-držím palce a máte moc pěkný článeček na zvířetníku
Kimi taky se přidám – jak je Goliáškovi??
Já jsem nebyla na připojení, tak jsem Ti psala jen tak v krátkosti, protože z telefénu je to na houby, takže jsem ani negratulovala k novému povozu a ulehčení při venčení, páč to je supr, že si takhle můžete vyjet
Dočítám až teď a doufám, že je Goliáškovi lépe.