Doprovodný vozidlo

Dělal Rumíček minulý úterý odpoledne.

Když jsem přijela dom z práce, čekali na mě fšicí kousek od tramvaje a doma potom Rumíček nesmlouvavě prohlásil, že ešče ešivá spolu nepůjdeme. No jasně, že půjdeme Rumíčku!! To mu to nemůžete odepřít, když je to takhle nutný 😀 😀 . Tak nutný, že jsem se ani nepřevlíkala, jen hodila do bytu kabelku, vyměnila ji za venčící kapsičku, kde máme pytlíky a balonek a dobrůtky a šlo se. 

Měla jsem za to, že si to tak nějak trošku obejdeme, ale pak se nám to nečekaně protáhlo 🙂 . Dílem jsme se nejdřív jen tak spolu courali, dílem jsme si trošku hráli, ale…. vzhledem k tomu, že tráva není posekaná, byl Rumíček znechucenej, protože prostě balonek po tom kopci NEBĚHAL. Tak vám ho to votrávilo, že ho tam radši nechal, když nespolupracuje. Bylo tudíž nutno ho tam vyslat zpátky  s tím, že naprosto jeho znechucení chápu, ale bylo by dobrý, kdyby balonek dovalil, že ho klidně ponesu. Ale nechat ho tam nechceme 🙂 .

A tak jsme to balonkování nahradili různejma blbinka při kterých se dají využít lavičky, sloupy, různý budky, schody a tak. Říkala jsem si, že dojdeme k baráku, kde bydlela máma a pak to otočíme domů. A přesně na jeho rohu jsem si všimla slečny, kterak s nějakým pánem mohutně něco řeší na telefénu. U nohou měla přepravku. Jak jsem odhadovala, tak přepravku s kočkou. Jak jsem k nim docházela, nevypadalo to, že by ten zádrhel s pánem už vyřešili. A tak jsem se zeptala, jestli můžu pomoct. Můj odhad, že slečna hledá veterinu a pán tápe se ukázal jako naprosto přesný. Ono taky, když člověk nemá zvíře, těžko bude mít přehled o tom, kde jaká veterina je a starší člověk se v telefonu nezorientuje. A slečna hledala poměrně novější kliniku, která je tak trochu bokem. A navíc – i dost daleko od místa, kde jsme se nacházeli. A tetkon jak to vysvětlit, že jo. Abych jí neposlala někam úplně jinam. Znáte to, ženská, když vysvětluje cestu…. nemusí to vyjít 😀 . A tak jsem teda navrhla, že bude bezpečnější, když tam nakonec slečnu s Rumíčkem odvedeme.

Rumíček byl nadšen, protože v přepravce byla ta koooočičkááááá. Jenže. Kočička – tedy vlastně kocourek – sice na pejsky zvyklej je, ale nebylo mu dobře. A kdo by byl zvědavej na to, že se s ním chce kamarádit nějakej cizák, když je mu špatně. Takže jsem Rumouška požádala, ať si dá pohov a vyrazili jsme. Slečna už po chvíli docela úpěla, protože říkala, že už se s přepravkou táhne hodinu a kočičák není z nejlehčích. Protože nás čekal ještě pořádnej kus cesty nabídla jsem se, že chvíli přepravku ponesu. A jen jsem překvapivě hekla, když jsem ji popadla 😀 . Milej Kryštůfek, jak se kočičák jmenuje, nebyl žádný lehký pírko, ale poctivej a pořádnej pětikilovej macek 😀 . Slušně se v tý bedýnce pronesl. 

A taky slušně protestoval. Co ho má co nosit ňáka cizí osoba?? Navíc, když je mu špatně!!! A proč kolem něho furt jezdí ten blbej pes??? Nutno podotknout teda, že Rumíček ho neobtěžoval, to ne, ale dával na všechno bedlivej pozor a celou cestu to měl všechno pod povelem 😀 😀  Zkrátka dokonalý doprovodný vozidlo.

Až pak před klinikou polevil. Protože….. to jsme byli kousek od jeho oblíbenýho kopečku s tou dráhou, kde tak dobře vždycky běhá ten balonek. Celej se rozzářil 😀 . Já se se slečnou a Krištůfkem rozloučila, popřála jim, ať je brzo kočičák v pořádku a mazali jsme teda s Rumoušem na ten kopeček :D. No jenomže, že jo… hele vono to tam taky nic moc neběhalo. Páč ta tráva taky nebyla posekaná. A tak si Rumíček párkrát pustil balonek, párkrát pro něj letěl, když jsem kopla dálku a pak se na to vykašlal. Když nejsou vhodný podmínky. 😀 Chápu ho, já třeba taky nerada lyžuju na ledovce v mlze, že jo.  A já jsem teda byla dost ráda, neb jsem nepočítala, že vyrazíme až na tak dlouho a vzhledem k tomu, že jsem se předtím dost nalohnila, bylo na čase se co nejdřív vrátit domů. 

Ale koho to zajímá, když je venku tak příjemně? Můžu do křovíčka přece. 😀  Rumíček ščastně hopíkal prostorem a hledal místa, kde můžeme dělat blbinky. Lavička, sloup, tyč o dopravní značky, velkej kámen…….. nohy už jsem měla do vánočky. Když já mu tak nerada kazim zábavu 🙂 a tak jsme dělali blbinky a já se snažila přesvědčit sama sebe, že když to dokázal vydržet neskutečně dlouho pan Tycho de Brahe, zmáknu to taky, ne?

Ale přiznám se, že když si před barákem Rumíček vyvzpomněl, že ešče dáme obíhačku zábradlí, to už mi to pochopení docházelo teda. Neb mi hlavně docházel dech 😀 😀 . Obrazně řečeno. Ale jsem výborná, zvládnuli jsme obíhačku i u toho druhýho zábradlí. A bez ztráty kytičky.  😀

30 komentářů u „Doprovodný vozidlo

  1. Tvl já se tu zas tlemím to je balzám na nerf tyhle tvoje články…

    taky slušně protestoval. Co ho má co nosit ňáka cizí osoba?? Navíc, když je mu špatně!!! A proč kolem něho furt jezdí ten blbej pes?
    muheheeee je to k smíchu, ale chuděra malinkéj.
    copak mu vlastně bylo? Asik dost blbá otázka, co. Je super žes jí pomohla. Dnes na člověka většinou lidi serou.

    1. chudera byl, ale malinkej úplně ne, byl ho pěknej kus, překvapilo mě, jak se kočka může pronést. Bylo mu blbě a zvracel, prý se i položil, tak doufám, že se to podařilo dobře a brzo vyřešit.
      No mě to nějak přišlo, že by bylo dobrý se zeptat, páč jsem je viděla dost dlouho, než jsme k nim došli a bylo evidentní, že oba v tom telefonu marně lověj. Slečna byla navíc značně schvácená – což jsem pak i pochopila, když jsem si milýho Krištůfka vzala 😀 – a tak mi to přišlo nějak samo od sebe. Taky bych to ocenila. Mně nic netlačilo, byli jsme venku, tak proč nepomoct.

      1. Jo, kocka v prepravce se pronese pekelne neb ono je to i tim, ze ta prepravka je siroka a clovek to drzi rukou od tela, kdyby byly kocky a prepravky placaty, nosily by se lip. 😀

        1. ………. kdyby byly kocky a prepravky placaty, nosily by se lip. ………

          😀 😀 😀 mocinky moc……. praštěná! 😀

          překvapila mě ta váha, byl to fakt kusan a plus vlastně ta přepravka a jak říkáš , ta blbá poloha v který to člověk nese. Šli jsme kus cesty. Co jsem nepochopila, proč na tý přepravce byl ještě popruh. Si nedovedu představit, jak to člověk nese asi přes rameno? dyk by to zvíře bylo celý našikmo?

        2. Maya placatá by byla, kdyby jí přejelo auto, ale to by pak slečna už asik veta nepotřebovala 😀

  2. Maya-ty máš ty komentáře to je mazec někdy-kočky placatý,přepravky placatý,ježíš to už tu kočku jinak můžeš švihnout do desek jak fošnu a jít ,nééééé?
    umřu s tebe jednou
    ale nejhorší je,že máš pravdu-ta přepravka se prostě blbě nese,i kdybys v ní táhla morče,nebo myš,tak ta přepravka se prostě táhne kus od těla,no
    škoda,že nevydrží kočka v náruči jak pes-by se pronesla min-a jinak-měli jsme kočky,i přepravku-znám ze zkušenosti
    a domysli si milion smajlíků-protože placatá kočka+placatá přepravka:D:D:D:_D

    1. ……………..ježíš to už tu kočku jinak můžeš švihnout do desek jak fošnu ………

      taky máš dost 😀 to bude nejspíš tim vjédrem 😀

        1. vosum. U nás v Čechách maj kočky životů devět, na Slovensku je koukám asi vošidili 😛 😀 😀

          1. Aha : Pepo já se spletla! tak hele třeba huš měla ty dva za sebou ne 🙂

  3. Mám desetikilového mainského kocura a veterinu naštěstí cca 300 m přes park. Navlíknu krasavcovi kšíry hodím ho přes rameno a dem. Jistím vodítkem, pro případ, ale kočičák se nosí rád a nemá tendenci vystupovat. Malinko ztuhne před vchodem, ale oproti kotrmelcům a řevu které předváděl v přepravce (obrovské a těžké jako kráva) nám oběma tahle doprava vyhovuje. 🙂

    1. Žiš mainskej!! Ty jsou nádherní, to ale už nejni kočka, to je malej rys 😀 😀 😀 To musí být entrée , když vejde do čekárny!!! Úplně se tu kochám tou představou. Oni jsou opravdu krásní, teď tichounce závidím 🙂 . A jak to pak u veterináře zvládá? Taky v poho?

      1. Jeho ladné veličenstvo je strašně hodné a něžné stvoření, pokud se zrovna navzájem nelovíme po kvartýru. Občas v zápalu hry přijdu (nechca) ke šrámům.
        I v těch nejlítějších bitvách mívá drápky zatažené, ale jen zamávám pernatou hračkou, probudí se v něm lovec rychlý jako blesk a sem tam to odnese ruka.
        Jinak u veta (a krom vyšetřovacího stolu vlastně všude) se nonšalantně producíruje a předvádí, miluje obdiv a pozornost. Ten hajzlík moc dobře ví, že je úžasný. V čekárně sedí způsobně na klíně nebo vedle na židli a tváří se, že tam žádnej pes není. 🙂

        1. Já tyhle kočky miluju, jsou to velký elegáni – tak aby nevyžadovali taky zaslouženej obdiv. Hnedle bych si ho pomazlila – pokud by teda zrovna měl náladu, pochopitelně 😀 . Musí to být legrajda v čekárně , je hrozně ftipný, jak kočky prostě ty psy mají na háku, to jsou pak takový ty veleftipný fotky.
          Nebylo by fotos pana Gentlemana?

          1. Bylo, jenže zde neumím fotky vložit bo su lama. Přitom do běžného mailu je nacpu….. a tak ráda bych se Jeho Výsostí pochlubila. 🙂 Však já na to přijdu až bude více času.

  4. Vy ste byli ale hodny doprovodny vozidlo! Dik, je mily cist, ze lidi nejsou lhostejny a este ulehcej druhymu brime. 🙂
    Ja, jak nedavno zlehka zaprselo naposled, sla s Troldou ho vybehat a pod stromem naproti stal mladej tatinek se synkem, oba cyklisti. Pod tresni se zjevne schovali kvuli ty kratky prehance. Klucik bulel, tatka resil neco nalehave v tlf. Taky jsem se ptala, zda neco nepotrebujou – a ne, jen synek trosku navlhnul a mel paniku, ze se bude mami zlobit, bo byl nedavno nemocnej. Chteli to brat do mesta pres pole, to jsem jim vymluvila a doporucila bezpecnejsi trasu pevnou. Nahodou jsem se divala pred vychazkou i na radar (naivne doufajic, ze my naopak zmokneme) a ujistila je, ze uz fakt nezmoknou… Tak se klucina zklidnil a odfrceli po asfaltu.
    Kus kus
    Teda, mainaka je fakt kus! 🙂 Co na nej rikaj takhle na “volne” lozenyho v cekarne psiska? To si neumim predstavit, s nebozkou terierkou totok potkat v cekarne. 🙂

    1. Ještě mu žádnej pes kožuch nevyprášil a možná proto je přezírá jako krajinu. Kapku odrzlej je spíš z neznalosti. Bude mu osm a z toho pět let trávil jako kočka veskrze domácí. Dneska, když si řekne, navlíknem kšíry a jdeme do parku. Na vodítku. Moc toho ale nenachodí, rozvalí se na lavičce pozoruje cvrkot, vrčí na ptáky. Já su trochu na nervy, oči dokola hlavy, aby přeci jenom nějakej na volno puštěný pesan s né úplně kladným postojem ke kočičkám nepřišel prozkoumávat blíže….. 🙂

      1. ….. Dneska, když si řekne, navlíknem kšíry a jdeme do parku. ……

        jé, to je hezký! Když si řekne… 🙂 ….Je fajn, že ho baví chodit ven, i když pro pánčičku to je jistě adrenalinek, to chápu, přeju ať žádný nepřátelský rafany nepotkáte. I když já si myslím, že by pan Gentleman věděl, jak s drzákem naložit.

    2. Fifi – Jsem se bála, že vysvětlení stačit nebude, bylo to opravdu daleko a ona vypadal už značně zřízeně, kdyby měla dál bloudit- navíc v situaci, kdy se člověk bojí o zvíře…. a mně to neudělalo nic, jen jsme si zašli o něco dál. Jo bylo by to fajn, kdyby si lidi víc pomáhali.

      chůdě šprček malej, tož to snad máma nebrala nějak tragicky pak doma.

  5. Mainky jsou arisstokrati, jsem na FB ve skupině a jsou to opravdu nádherní kočičáci.
    Občas mám cukání si mainku pořídit ALE když si uvědomím, že by byla jen doma, tak to vždy zavrhnu.

  6. Kus – kus

    tak pošli fotečku do emila a my to sem procpeme – teda ne přímo sem pod článek ale do fóra čtenářskýho, který je právě pro tyhle účely

    1. Šmarjá, netuším na kterej mail mám fotky poslat. Já už su postarší vosoba a tyhle elektronický termity a technológie jdou mimo mě. :-)))))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..