žůůžovou, žůůůžovou tu já mám rád!! Mohla jsem si zpívati teď o víkendu!!
Páč dámy tedy opravdu nezklamaly. Já jsem zpočátku ve svý hostitelský horlivosti to počáteční růžování nezaregistrovala až tak úplně – i když bylo nasnadě, že na to dojde 😀 Neb jsem byla hostitelsky soustřeďovaná jinam, ale teda už ten růžovej Vero světřík, přes růžový tílko, stejně tak růžový Čajdo tílko , mě měly varovat 😀 . Ofšem celý to dotloukla Kachna. Ty vado příšernější barvu, než co měly její tepláky , neznáte 😀 😀 😀 Masakr!! A ešče to vyladila nádhernou větývkou sakury (kterou jsem si pak chtěla vzít dom a zapomněla) 😀 😀 .
No ale já sem taky nezvostala pozadu, pečlivě, velmi pečlivě jsem s předstihem kula pomstu!!! Růžovýho pantera. Původně jsem teda myslela, že to zvládnu vyrobit sama. Ale…….. jako……… ne. Nejsem švadlen, takže……….. co? No jasně zachránila mě moje milá Danuška, která mi ty žůůžový srdíčka na pentli vyrobila. Já jsem je poctivě napchala a zbývalo jen zašít tu malou dírku. Ne. Nejsem ani natolik šikovná, abych aspoň tohle zvládla, takže…. tentokrát mě zachránil , tomu neuvěříte kdo??? Jo. Brtnik 😀 😀 je výýbornej švadlen!! Takže to jsme měli základ a k tomu…….. když budou ty Velikonočky, tak jsem – to už samorukodělně vyrobila ešče z proutí srdíčko na dveře a ……….. vižlí bobky. Padlo tuhle v diskuzi zklamání, že firma, co vyrábí z čokolády kupř. vlčí bobky, a rysí bobky… nevyrábí taky vižlí bobky. Tak jsem se do toho pustila sama 😀 a pěkně pro každou účastnici srážení vyrobila z oříšků a vajíček jednu dokonalou a přesvědčivou sadu vižlích bobků 😀 😀 . Takže já byla taky připravená 😀
V pátek přijely holky brněnský a s malým vlakovým zpožděním zazvonily u dveří Černej Čaj a Vero. Zvládla jsem nejen nezapomenout, že teda mají přijet 😀 , jak jsme se v diskuzi hromadně obávaly, ale taky jsme zvládli všichni uhlídat to hárání, takže nedošlo k žádný kolizi a večer i přes to, myslím, proběhl poměrně v klidu. Pěkně jsme se přežraly, pěkně jsme se přepily a pěkně jsme poklábosily.
Záměrně píšu tvrdé Y, páč Brtnik byl jedinej rozumnej ve všech třech bodech. Taky se mu pak taky líp vstávalo , než nám třem, bych řekla 😀 . Takže nám hostitelsky a gentlemansky připravil snídání. Ještě chvilku jsme mohli posedět a pak už bylo na čase vyrazit. Či spíše vypálit, páč …. jsme poseděli o něco dýl než chvilku. Takže ač jsme to měli nejblíž, tak jsme co?? Dorazili poslední 😀 😀 😀 .
U hospůdky postávala Kachna v těch neuvěřitelně příšerně žůůůžovejch teplácích a mávala nám v ústrety větví, jak když přijeli ruští tankisté osvobodit Prahu 😀 . Místo šeříku – krásná sakura 😀 . Nezklame asi nikdy, vždycky vymyslí hovádinu nějakou příšernou 😀 . A taky Dennyky (která měla pro každýho z nás suvenýr nejsuvenýrovatější – rybičku!) a s ní pochopitelně i…… Koniky. Která krom toho , že je konik, je taky klokan, páč hopiká ne jako koník, ale jako bláásen nejvějtčejší, jak bude posléze patrno z fotodokumentace. Brtnikovi trošku trvalo, než mi podal to, oč byl žádán-tedy vodítko a tak to už ohařiska v otevřeným kufru, kde původně hezky čekali, nevydrželi a vyhópli ven se přivítat. Zaburácela jsem a jeli štandopéde oba zpátky. Nechtěla jsem, aby měla Koníky nějaký trojma z toho, že se ty dvě stodoly na ní vyhrnou. Jenže……. páníček byl v ten moment duchem jinde. Každopádně Koniky teda trojma neměla a naoapak si pak užívala poletování ve smečce s ostatníma. Vooona vám je takový ňuňůůů vižlítko! Je moc a nejvíc šikovná, poslušná a hodná. A taky roztomilá.
A prej úúúžasná, tvrdil shodně od první sekundy Vašíček, když jsme se o kousek dál na začátku lesa potkali s Petrou-Petrs01 a Petrem. Bez ohledu na to, že je pod zákonem prej 😀 😀 , smála se Petrs01 .
Nááhodou ale, náááhodou, jak měla původně obavy, jestli to půjde dohromady – Vašek a hárající Taliptka, tak teda, budete koukat, ale šlo to. Asi ho děsně pomlouvá, nebožáčka jednoho.
Atomový bíglík Atomík jest kastrován, ten neřešil ničehož aneb – žrádlo nad šécky ženský!
A Rumíček a Vašík spolu vycházeli v pohodě. Vlastně Vašíšek Tali nějak výrazně ani neřešil. Takže – nebyl důvod, abychom poté, co jsem všem předala Pomstu Růžovýho pantera 😀 😀
hromadně a společně nevyrazili do lesůch.
Jen s trošku zpomaleným rozjezdem. Protože – balonky. Všichni chtěli balonky, kterých jsem měla dostatek. Tedy jen s výjimkou Atomíka, který oproti minule, dal tentokráte přednost žrádlu. Ale jinak nastalo balonkový rejdění a hemžení.
Především Koniky byla uchvácena. A teda musím jí složit poklonu, že i v přinášení balonku je na svůj věk velmi velmi šikovná. Taktéž Václav Václavíček Vašíček,
který byl několikrát vyslán pro balonek, když se tento Koníkovi zaběhnul dolů ze stráně. Vašek šel, našel a donesl. Ohařiska se s Brtníkem pohybovali kousek vpředu, takže ti nám byli k ničemu, i když by jindy taky posloužili. Jenže…… páč prostě ….prej se vlečem jako hlemejždi 😀 a tak jdou napřed.
Když tady tak hromadně chválim, měla bych vychválit taky Taliprtku . Krámu nebylo vůbec zapotřebí, ovladač byl stejně v batohu a ona si spokojeně pobíhala s ostatníma a když občas sešla z cesty stačilo se vždy domluvit hlasem. S jednou jedinou ftipnou výjimkou. Je tam – kousek pod rozhlednou, na kterou jsme teda nezamířili, páč abychom stihli dorazit na oběd ve sjednaný čas – taková vám mýtinka. Tali to tam vždycky prozkoumává. A tentokrát si to tak jako prozkoumávala o něco víc, než by bylo záhodno. Ponejprv jsme se taky domluvily, ale podruhý už se sekla. Ne, že by někam prchla, ale nedbala pokynůch. A tak jsem si na ní vyšlápla.
Mno……. vyšlápla……… spíš tak jako vylítla, by se dalo říct, co dámy a pánové 😀 ? Páč jsem přehlídla malej pařízek a brkla o něj. Už to vypadalo, že to vyberu, leč brkla jsem poté ještě o kořen nějakej, nebo co. A uďála sem hoplá. Malým dětem se v takových případech klade otázka, zda toho zajíce chytily………. mě jste se mohli v klidu optat, ne na zajíce, ale na Taliprtku. Jo, chytila. Za kušnu. A sdělila jsem jí, že sssssssssštvát mě nebude a ať okamžitě jede na tu cestu, nebo se neznám 😀 😀
Ale jinak? Pohodička, byla moc hodná.
Taky Rumíčka musím vychválit, že se o ni nějak nehrdlil krzevá to hárání, a s Vašíkem fungovali v pohodě. Byla to děsně pohodová procházka, různě jsme se tak přelejvali, stejně jako čoklidi, který tak porůznu mezi náma rotovali. Rumíček pak na chvíli našel svou vlastní animátorku. Objevil ji ve Vero, která mu s velkou radostí házela balonky. To on má nejradši. A taky jí předvedl, jak pěkně jí bude za balonek poslouchat.
Atomíček chodil od dobrůtky k dobrůtce a občas jsme tak měli možnost se zasmát jeho pádění, kdy mu nožičky vystřelujou do stran, jak se honem honem řítil třeba ode mne, která jsem momentálně byla na chvostu, k Brtníkovi, kterej pochodoval v čele. Páč každej z nás vlastnil tu kouzelnou věc, z který se vyndavaj dobrůtky 😀 . Znovu jsem si užila ten krásnej pohled na ščastnýho Atoma a zamáčkla slzu při vzpomínce na Bubrdlínu, která si ten důchod užívala stejným stylem. Vašíček občas běhal volně, občas dělal pomocný motůrek páníčkovi, když s ním pochodoval na šňůře. A Koniky? No tak ta si to užívala myslím úplně nejvíc. Táááákovejch pejskůch vona měla kolem sebe a ty balonky, a ty dobrůtky a vždycky se našel někdo, kdo pro ni měl chvilku, ať už byl dvounohej, nebo čtyřnohej.
Já jsem si občas našla chvilku na Rumíčka, občas na Talinku a musím říct, že jsem ráda, že tak jako v duchu vidím Rumíčka, jak za mnou na začátku vycházky vesele pádí od koňský ohrady přes mostek, tak stejně laděnou vzpomínku na tuhle prochajdu mám i s Tali. Letí ke mně spokojená a veselá.
A pak ještě jednu, kdy spolu jdeme, prostě jen tak. Tak. Cape vedle mě a je ráda, že je se mnou. Víte – tohle u ní prostě člověk moc nezná. Teď nemyslím to, že se v naší těsný blízkosti pohybuje sporadicky 😀 . Ale to vnitřní naladění, že se rozhodla, že budeme chvíli spolu. O to vzácnější, že to bylo při procházce, kdy bylo kolem vícero psů, hafo lidí a ona pro tu chvíli chtěla sama o sobě být se mnou a chvíli jen tak jít. Hezký. Hezký, to bych netušila, že v ten den s ní teda zažiju.
Když jsme došli zpátky ke koňským ohradám, zadařilo se čoklidům nejen vyráchat se v Loděnici,
ale taky se obaliti krapítek smradlavým černým bahýnkem, že Rumíčku, Talinko a Koníku? 😀 Některé se odbahnit podařilo, takže bahnohodér nebyl tak kvalitní, ty jmenovat nebudu, některé se odbahnit nepodařilo a zvostali smrdutci, že Koniku? 😀 😀
Zbýval nám už jen poslední úsek – kopec nahoru k restauraci. A já si v duchu dumala, jestli tam v tom jednom místě, kde už to Tali dvakrát předvedla, zase bude mít tendenci si udělat vejlet. Rozhodla jsem se, dát jí důvěru. A dobře jsem udělala. Ona celej ten kus ťapala vedle mě a významně se dívala, ešivá si jako fšímám. No pochopitelně, že jsem si fšímala. A taky jsem to oceňovala. Stejně jako jsem pak v hospodě oceňovala Rumíčka, který ležel kousek od ní a byl velehodnej a velevzornej. Což byl ostatně celý psí sbor. Páč i Vašíček byl za ukázněnýho a na nějakou hárafku zvysoka kašlal. Taktéž Koniky zaslouží být pochválena. Protože, když Dennyky odešla provést očistu zaprasených rukou, moc hezky mě poslechla a zůstala na místě, žádný vzpínání, nic. Když se zcela pochopitelně hrnula za svou paničko, tak po vlídném oslovení a ukázání na pelíšek tam uďála hezky dřepkins a vzorovaně tam zůstala. Je to velmi šikovný vižliště!! Bude z ní jednou vižlí docentka profesorka. Pochopitelně musíme vychválit i Atomíčka bíglíčka, páč by bylo nespravedlivý ho nepochválit, když byl hodnej tak jako stabilně, to by nebylo spravedlivý.
Co teda vůbec nebylo spravedlivý, byla skutečnost, že jim jejich vlastní panička sežrala porci masíčka! Co Petro? 😀 😀 😀 Takový hodný pejskové a vona jim to sežere a nepodělí se! Já jsem kupodivu tentokrát byla příčetná a neobjednala si ty guláše tři, jako kdysi dávno na prvním srazu, kdy vůbec nechápu jak jsem to dokázala, ale jen jeden. Výbornej.
Dost jsme se při tom obědě a následný kávičce a horký čokoládičce rozseděli a řekla bych, že značná část z nás byla zralá na spaní. Včetně čoklidů. Kdy kupříkladu Tali se do toho pustila hned a Rumíček mlátil špačky pod stolem. Petra s Petrem a Čajda pak museli vyrazit, protože měli před sebou ještě nějakej ten kiláček pochodování směr Kounovský kameny a měli sraz s kamarádem. Tak aby na místě srazu nečekal. Takže jsme se pustili do placení a postupně se valili ven. Rozloučili jsme se a člověk se nestačil divit, jak rychle to teda zase uteklo.
Dennyky a Vero jely s námi. Lákala jsem i Kachnu, že by třeba zajela ještě na čokoládíčkovej dort, kterej čekal v lednici, ale měla být u nich zabijačková akce, takže ……….. to chápu. Flákota je víc než čokoška, mám to stejně. Tož jsem jsme si zamávaly a jelo se dom.
Hnedle mezi dveřma došel Rumíček k hlubokýmu zklamání. Zjistil totiž, že Koníky jdou k nám taky!!!! Pravděpodobně se obával toho, že zase znovu bude mít doma nasáčkovaný něco, co bude muset vychovávat 😀 😀 . Velice, velice otráven byl, a rozhodnul se být za tak trochu nerudnýho dědka. Páč ta dnešní generace, že jo…. to za jeho mladejch let vůbec nebylo…………(háá háááá, když si vzpomenu, jak ho kupříkladu sepsul strejda Tristan, když si drze chtěl sebrat jeho házedlo 😀 😀 😀 ) Každopádně bručel si tak pod fousy, když se mu zdálo, že je Koniky náááhodou nějak moc blízko :D. Hrát si určitě teda nechtěl 😀 . A jééžiš nedej bože, když no TO začalo vooočichávat. Stál a bručel. Medvěd jeden 🙂 . Taklenc už měl starostě a k tomu ešče todle. Jako by nestačilo, že mu starosti dělala ta Taliprtka háravá. Která voněla čím dál tím víc. My si s holkama daly kávičku a ten dortik, poseděly a pokecaly. Brtnik přesazoval květenu na balkóně (Čímž mi značně vytrnul trn z paty, protože jsem se k tomu prostě nedostala, ač toho bylo již zapotřebí) . Pak jsme vzaly čoklidy ještě ven.
Jednak ať tak furt jen nesedíme a neusneme 😀 a druhak, taky aby Koniky dostala příležitost se vypustit. A zašly jsme s holkama na louku, kde jsme potkaly Ený Dochtorovou a Šmudlajs a tak měla Koníky zase možnost si zařádit. A Tali si zablbnout trošku s Ený, stejně jako Rumíček měl příležitost přijít taky na jiný myšlenky. Zašlo se dolů k rybníčkům a potůčku a pak Rumíček s Taliprtkou ukázali Konikoj, jak pracuje správně ohař. Vynašli si totiž páreček holubů hřivnáčů. Šli pěkně bok a po boku, Tali pěkně reagovala a tak jsme mohli Konikoj ukázat, jakže má toho ohaře dělat. Taky se pěkně zapojila!
Pak už se s námi musela rozloučit i Vero, aby jí neujel spoj domů, kde na ní čekali její kocouříci. My jsme s Dennyky pochopitelně ještě večer poseděly a pokračovaly v klábosení. Ale! Enem rozumným způsobem a spořádaně. Což bylo fajn, páč jsem po tom pátečním rozjezdu už nebyla v plný formě. Když šla Dennyky dělati očistu, zalezla jsem si dozadu do pokoje s Koniky a užila si ji v klidu pro sebe. No… jako v klidu, že jo….. byla krom mazlení i bitka o medvěda, bylo zlobeníčko s Krysou Vasilisou, kterou jsem k její nezměrný radosti vytáhla z psí poličky ve skříni. Házela si ji na hlavu a pak se s ní nastěhovala do peřin. A já si mohla užít toho mudláníčka. Byla tááák roztomiloušká, jak jen ščenátka můžou bejt. I hubišku jsem jí mohla dát a nepřišla jsem o nos!! 😀 . A zase ji musím vychválit, že v klidu vzala za svý, že panička teď odešla a ona tam zůstala sama. A chvilku opravdu sama, protože já jsem ji tam záměrně chvilinku nechala samotnou, aby ji mohla Dennyky učit, že i v cizím vydrží sama. A ona má opravdu úžasnou povahu, myslím, že Centrální Distribuce nemohla k Dennyky poslat lepčího elementála, než je Konik. A čistotnýho elementála, páč krásně vydržela spinkat až do půl sedmý a uchovala si čistý konto. Pěkně po celou dobu, co byly holky u nás. A že teda by se klidně nehoda mohla stát, při tom provozu a zážitcích co měla. Taky hezky umí bivakovat na pelíšku, když se jí řekne, aby tam byla. Dokonce i nad rámec svýho věku bych řekla.
No a ráno se všichni v klidu přivítali, dokonce i Rumíček zpočátku zapomněl, že vlastně hraje toho nerudnýho dědu 😀 😀 a rozpomněl se na to až časem. Spíš tak jako pro formu. Ale řádit s ní rozhodně nebude teda, to ať zapomene. Ale milej zlatej se mýlil. Řádit s ním rozhodně nechtěla. Na to si našla jinčího sparingpartnera. Teda ku, sparingpartnerku, páč si pak nádherně zablbly s Tali. Koník byla ščastná jak blecha, že má konečně někoho s kým se může masit. Řvala na Tali jak prokopnutá, útočila na ní a ta – k mojímu veeeelikýmu příjemnýmu překvapení ukázala, že i v Tali se někdy nečekaně může objevit něco jako rozum, rozvaha, nadhled a tak trochu něha. Protože sice spolu řádily, ale Tali se chovala jako moudrá mamina s nadhledem, dost často spíš stála a jen tak “odrážela” zkušeně výpady, který ten malej lotr babinskej s řevem podnikal. Sem tam máchla tlapkou svou obrovskou, jak kdyby kolem proletěla moucha, hubu seštelovala do ohleduplnosti a jemnosti………….zkrátka takovouhle Tali ještě nikdo nikdy neviděl (nojo, no halt hormony pracujou na plný obrátky) . Byla to nádhera se na tohle dívat. A tak jsem se snažila fotit, ale………… vono to fakt nejde. Moje ruce, rychlý psi… nepomohl ani režim sport 😀 , ale i tak, musím to sem dát, třeba uvidíte jen zlomek toho, co jsme my viděli naživo:
Koniky byla naprosto unešená a rozjetá jak pendolíno. Což způsobovalo to, že ji- stejně jako Štajníka – v přívalu emocí vždycky přepadlo puzení ty emoce přechlastat 😀 :D, vlítla k misce, zarejdila po hladině hubou, vdechla něco tekutiny, a následně to rozcamrala po okolí. Vylemtala takhle značnou část vody, v pupku musela mít minimálně dva rybniky a já se divím, že se i přes to dokázala pohybovat 😀 😀 . Nic jí nebránilo v tom útočit dál a řvát jak na lesy. Divím se, že nepraskla 😀 . A kupodivu se ani nepočůrala!!Pochopitelně, že pak taky byla následně vyvedena ven, aby se vypustila. Před tím ještě stihla vyplavit byt i sousedy pod náma, když mi hópla na ruku s miskou vrchovatě naplněnou vodou. To, že jsem jí sdělila, že je idiot, jí nechalo naprosto klidnou, naopak se mi do tý ruky zahlodla.
Asi proto, že jsem jako jediná ještě její zoubky na zápěstí neokusila. Tak aby mi to nejspíš nebylo líto, nebo co 😀 😀 Je to prostě klasickej vižlí magor. Kousavá jak blecha, skáče jako klokan, rychlá je jako gepard a ještě navíc má – stejně jako Štajník – navíc tzv. Timogen. To je gen Rumíčkova tatínka, který je zároveň i Konikovic dědeček. Jmenuje se Tim. A svým potomkům předal nějakej vodnickej gen, páč oba dva shodně, nejen že milujou vodu, jako každá vižla, ale taky mají veliký nadání pro roznášení a rozstřikování vody do širokýho a dalekýho okolí 😀 😀 . To není o tom, že hadr je v permanenci a vytíráte, pokaždý, když se ten pes jde napít. To je o tom, že si musíte koupit domů místo bačkor galoše 😀 😀 😀 A pak se divte, že jsme jí začli s Brtníkem říkat Koněve 😀 😀 Sedím tu a směju se nahlas, nekecám. Myslím, že kdyby někdy z nějakýho nereálnýho důvodu měli Rumíček a Koniky ščenátka, narodí se už rovnou asi vodníci 😀 😀 .
Pak už se bohužel nachýlil i čas odjezdu našeho Koníkatýho tým. A protože Brtnik navrhnul, že pojedem ještě na chalupu, navrhla jsem naopak já Dennyky, že jí popovezem. Páč to bylo skorem po cestě. A ušetřilo jí to tak jeden přestup. Sbaleno, nasáčkovali jsme se fšicí do auta a jelo se. Ohaříci ještě pro tentokrát spolu v kufru. Ale bylo už vidět, že to na dlouho nebude. V Hostivici (Hostivice, milá Dennyky, nikoliv Hostivař 😀 😀 😀 ) jsme Dennyky vysadili u nádraží a pak už jsme osaměli a vyrazili na chalupu.
Bylo to báááječný, moc báječný a fajn, a já všem moc díky za fajn víkend plnej zážitkůch.
P.S. – Hele já vim, je to dlouhý, hodně douhý, ale kratší to udělat nešlo, když jsem to chtěla všechno věrně popsat. A to si vemte, že jsem se ještě držela na uzdě 😀 😀 . Jo a taky prosím o prominutí za případný překlepy a chyby, píšu to v děsným fofru, aby to hned zítra šlo.
P.S. 2 – pokud to stihnu, páč díky hárání jest program trochu našponovaný, tak jako druhý díl vyjde zase další obrazová dokumentace, páč fotek bylo hodně.
Delší ale krásné povídání víkendíkové 😀
Škoda že na fotce č.1 není vidět kráasná květena jarní 😀
(promiň musela jsem, Brtník by se mnou jistě souhlasil) kdybych nejela vlakem,
přivezla bych ti petrklíč v květináčovi, který by sis pak mohla dát na zahrádku.
Kachna byla boží, jak na mě mávala tou větéfkou růžovou…chvíli jsem na ní čuměla s otevřenou kušnou, než mi to došlo.
A vůbec všechno bylo fajnové, ještě jednou díky za super zorganizování A taky nedělní “naklikání” Koníka, koupím pičkůtky a budem pokračovat.
A jak jsem již několikráte psala, máte u mě všici dveře votevřený, když budete chtít jste tu vítání, všici, byteček volný, já budu bydlet u Željka v jeho honosném sídle 😀
Ty vado, já to nevyblejskla, ty krásný tulipány!!! 😀 😀
Petrklíček vůbec nevadí, na zahradě jich mám milijouny a milijouny druhů, ale díky i tak.
…chvíli jsem na ní čuměla s otevřenou kušnou, než mi to došlo….
mně taky, jsem ráda, že jsem v tom nebyla sama 😀
…í “naklikání” Koníka, ….
vona je úžasná, chápavá, chytrá – a……………taky jako Bubi a Tali ….zbrklá 😀 Nemusíš mít kvůli tomu pičkůty, jen je fajn mít něco, co úplně běžně nedostává. A nebo – pokud bys viděla, že se třeba jako Tali u toho přetáčí , tak naopak vzít něco obyčejnějšího. Ale…. obávám se, že pro ní taky není nic ze žřádla obyčejnější 😀
,…. já budu bydlet u Željka v jeho honosném sídle …………..
seš vopravivý kretýno! Vona s tim nedá pokoj!!!! 😀 😀 😀
vona je úžasná, chápavá, chytrá –
jsem si měla pořídit raději blbounka, nerada bych, abys časem psala povídky jak se dá zkazit hytrej péf.
zkusím ten sýr 😀
nedá pokoj!
ALE DÁ 3 POKOJE VÁM DÁM :-DDDD
….psala povídky jak se dá zkazit hytrej péf….
toho se nebojim 🙂
3 POKOJE VÁM DÁM….
a v nich budou i Koniky?
Nebudou, aby měl Rumík klídek 🙂
Krásný, teda kachny tepláky maj úžasnou barvu, klidně jste mohli chodit po silnici a všechny auta by se vám vyhly obloukem. 😀
co auta! I letadla uhýbala!! 😀 😀
super cteni a teda jak.konik vyzyva taliprdku ke hre uzasny 🙂 tak.fakt velkej dik.za.ten vikend:)
je škoda, že ty fotky vyšly takhle dementně, bylo to fakt ftipný je pozorovat, jak byla Tali za důůůležitou a rozumnou, jak ji v tý hře učila. Vona!! hahahahaááá. Takhle je vidět kulový, no.
Já díky taky za ten prima růžovej sraz 🙂
Vona kdyby Talinka byla drsnější tak bys ještě navíc slyšela řvát píchlý prase, tak jak to jen Koněv umí 😀
píchlý prase taky známe, stačí drapsnout Taliprda za kušnu 😀
Ježiš voni mi i ten kousíček masa co jsem těm bestiím uzmula pro kontrolu budou závidět! Já jim to nesežrala, ochutnala jsem!
Růžový srdíčka mě dostaly, Vašek mě dostal úplně, Koníky je klááášný štěněěě a celý to bylo mocmoc fajn! Ráda jsem vás viděla/poznala!
Petro, já myslím, že to proběhlo dobře i proto, že už jsme se tam takhle potkali, že to Vašek i Rumíček brali jako “tyhle známe, neřešíme” a to, že Tali hárá došlo Vaškovi až dost pozdě. Taky jsme teda dost oddělovali a hlídali, ale čekala jsem kňučícího dementíka od začátku do konce.
Petrs01
jaký bestie? Takový hodný pséci to jsou 😀
… když spěj.
Já je neviděla spát a bylihodní, Kubišku na vás ! 🙂
Kousíček??? To byla flákota!! 😀
…Já jim to nesežrala, ochutnala jsem!…
jo takleenc, to bylo pro jejich bezpečí, aby se jim po tom něco nestalo, jooo? 😀
…že to Vašek i Rumíček brali jako “tyhle známe, neřešíme”..
jo přesně tak, věděli už wo co go. 🙂
Taky jsme teda dost oddělovali a hlídali, ….
to jo, ale tak jako na pohodu. A taky se kolikrát tak jako mimoděk octli bok po boku a nic.
…..” a to, že Tali hárá došlo Vaškovi až dost pozdě. …..
já sem chtěla napsat ftipnej komentář, ale bylo by to nesportovní a nečestný a von by si to nezasloužil, páč je to prdík hodnej šikovnej.
krásně jste to popsala paní 🙂
🙂 děkuji za pochvalu, však se to psalo skorem samo 🙂