Jsem dojatá, jsem ščastná

Byla to ta nejkrásnější oslava jakou člověk zná. Totálně mě to zničilo, odbouralo a zaskočilo.

Já jsem původně nějak ani neměla nějaký vnitřní pnutí ku slavení. A spíš jsem to dost bojkotovala. A zaplaťpánbůh jsem to nedobojkotovala do konce. Protože bych se vlastní hloupostí připravila o něco úžasnýho.

Dorazila jsem dom a ohařiska už byli s Brtníkem venku. Zná mě velice dobře 😀 , bylo mu jasný, že bych s nima chtěla skočit aspoň na chvilku ven, než půjdou s ním a než se půjdu šlechtit. A taky chtěl, aby se v tom hezkým počasí vyvenčili pořádně. Takže já měla “smoliíkof” a šup do kópelky udělat ze sebe “dámu” . Jasně, nejni dáma, jako dáma, že jo. Takže oblíbený botičky a ramštajní hadérky to jistily 😀 😀 . A podařilo se mi dokonce vypravit se naprosto včas. Aaaaaa to bylo velmi dobře. Měla jsem tušení kam míříme, ale neměla jsem vůbec tušení, co na mě čeká. Nemohla jsem mít.

Začlo to hned, když jsme docházeli k naší oblíbený mexický restauraci Cantina. Těsně před dveřmi nás přepadla………. Peťáááááááááááááááááááá. Přicházela akorát od řeky a shodou okolností, když se rozhlídla, copak to nevidí?? Ne, nebyly to moje epesní botičky, který upoutaly její pozornost. Byly to Brtníkovi holý haxny, podle kterých nás obratem identifikovala a plížila se za námi. Zaskočila mě, zaskočila. Nechtěla jsem jsem vejít do hospody hned zprvní uřvaná a tak jsem to ještě vydržela, i když jsem pravděpodobně působila překvapivě odtažitě. Zvládla jsem to.

Vešli jsme do dveří a tam už jsem to přestala mít definitivně pod kontrolou, protože……. jen co jsem prošla dveřma, tak moje periferní vidění identifikovalo mně velmi známou, milou osobu, která ale……….. kruci, kde se tady vzal Sokol??? Neboli můj životní vzor Vladěnka???? Hekla jsem jen něco a už se proudy valily. Seděla tam tak nenápadně…….. “Aaaaach božeee, to je není možný, kde ses tu Vladi vzala????!!” A fšicí tři se spiklenecki usmívali. Nemohla jsem moc mluvit a tak Brtník obstaral představování. I když se vlastně obě – jak Peťa, tak Sokol znají navzájem z mýho vyprávění, protože jsme lidi psí, a obě mám moc a moc ráda, obou si vážím a tak o nich často mluvím. Byla jsem celá hyn a nějak to přestala mít pod tou kontrolou.

A bylo “hůř”. Dovedli nás ke stolu, který byl o pár čísel větší než pro pět lidí. Proč pro pět? Když jsme byli čtyři, že jo…..Protože jsem doufala, že nebude pochopitelně chybět ani náš nejlepší a dlouholetý kamarád Ričrd. Takže pět, ale tady je těch židlí nějak ještě pár navíc. K tomu, že jsem byla hyn se ještě přidala nervozita, kdo další může přijít? A jak sakra sem Brtník dostal tu Vlaďku?? Ale vím, že je všeho schopný, takže nejspíš si zavolal k nám do práce a vymámil z nich nějaký kontakt, protože Sokol alias Vlaďka je moje bývalá kolegyně. Stejně jako………. jako Katka!! Katka, která se vzápětí vynořila ze dveří a já už zase bulela.

Ježíš to je tak hezký! Mít je takhle pohromadě, holky moje všechny!!!Měla jsem hroznou radost. S Katkou toho máme taky hodně společnýho. Krom psů i nemálo povahových vlastností a tak si vždycky pěkně nastavíme zrcadlo jedna druhý, když jsme v nějakým tom “průšvihu”, nebo se litujeme, nebo něco řešíme…. 😀 😀 . Co Katko?? 😀 😀 A bylo fajn i to, že jak Katka, tak Sokol se znají. Funěla jsem nervozitou a furt číhala ke dveřím, abych se duševně připravila na to, až vejde někdo další. Tím dalším byl Ričrd. Hurááá, přišel!! Však taky mu Brtník sdělil, že pokud bude muset být ten den v práci, má smůlu a dojede pro něj taxík 😀 😀 . Naštěstí nemusel, nemuseeeel. Usadil se vedle Brtnika a furt ještě jedno místo zbývalo. Eeeehhhhh, to je nerf teda! Chvíli jsem musela vydržet, než jsem si mohla zase zaslzet 😀 😀 . Páč když do dveří přišla “slečna Kristýnka” 😀 ,jak jsme kvůli jedné příhodě familierně Kristýně v práci přezdívali, měla jsem tu vodu v očích zas. Kristýna je hrozný dělo, střelec a taky pěkněj magor, že to tak s prominutím napíšu. A byla jsem moc ráda, že jsem ji měla vedle sebe v práci v době, kdy toho bylo občas pro mě až nad hlavu.

Jeden báječnej člověk vedle druhýho všichni kolem jednoho stolu – CO VÍC SI ČLOVĚK MŮŽE PŘÁT???????? Můj muž je skvělej a já jsem mu hrozně vděčná, že tohle celý zorganizoval. Celou akci zahájil před 3/4 rokem, aby na všechno měl dostatek času. Nejlehčí cestu měl pochopitelně s Ričrdem, protože tam na sebe kontakty máme. O něco málo lehčí to měl s Peťou, protože na tu shodou okolností kontakty taky lovit nemusel. Když u nás Peťa loni v létě byla, zapomněla jsem svůj telefén doma a neměla mu jak dát vědět na jeho akci, že my jsme v pořádku dojely na chalupu. Takže se volalo z Petinýho teleféna. A ještě to měl lehčí o to, že se s Peťou pochopitelně taky zná osobně.

No ale trochu jinak už to bylo se zbytkem hostů. No hostů – hostek, ne? Nebo jak je holka od hosta?? Všichni jsou maximálně milým hostem, váženým hostem, ale už se nerozlišuje, jestli je to kluk a nebo holka 😀 . Ale to je fučík. Zkrátka jak Katku, tak Kristýnu znal jen tak letmo, když je párkrát viděl. A o Sokolovi ani nemluvím, spolu se nikdy neviděli, ač jeden o druhým toho věděli hodně. No a volejte někomu, koho moc neznáte a nebo někomu, koho neznáte vůbec, že 😀 . Nicméně, abyste mohli volat, musíte mít číslo. A ? No to neměl, že jo. Ty všechny byly v mojem telefonu. Telefony máme jeden pro druhýho běžně dostupný, protože kupř. kvůli platbám, nebo i proto, že já mám výhodný tarif a Brtník jen služební telefon, takže občas prostě volává našim kamarádům z toho mýho. Já naopak když je pryč a ten telefon si zapomene a volá mu třeba jeho šéf, tak to vezmu a řeknu, že tady momentálně není a že se mu ozve. V mým telefonu jsou zase třeba společný fotky, takže prostě máme ty přístroje vzájemně přístupný. Nicméně si jinak do nich nechodíme. Takže mě vůbec nenapadla nejjednodušší varianta, že by si ty čísla vylovil u mě.

A neměl to ani trochu zadarmo ale. Páč, a to je na tom nejftipnější. V tý době to s tím telefénem placatým velkým, dotykovým neuměl. Vůbec. A potřeboval to udělat naprosto nenápadně, že jo……… No…………. takže v půl pátý ráno, když se snažil si ty čísla vysosat, což je pro člověka, který se v tom absolutně nepohybuje docela šichta, způsobil to, že volal Sokolovi-alias Vladěnce. Na dovolenou. Do Řecka 😀 😀 . Což sice pochopitelně nevěděl, ale myslím, že obecně nechcete někomu volat v půl pátý ráno, že ne? Natož někomu úplně cizímu. Bejval by se spokojil jen s tím číslem, jenže telefén to viděl jinak 😀 😀 😀 Já si dovedu představit ten tanec svatýho Víta, kterej ráno v tý kuchyni probíhal 😀 😀 😀 😀 😀 No směju se tu škodolibě, směju. Ale víte proč? Protože když jsem ten telefon dostala, volávala jsem takhle nechtíc na všechny světový strany a nebo naopak jsem s nikým “nemluvila”, protože jsem ten hovor běžně típla, místo toho, abych ho vzala. Takže moc dobře vím, jaký peklo to bylo. No jo no, ale měl teda ščestí v tom, že se mu to podařilo poměrně rychle típnout, takže Sokola nevzbudil.

Ale vyvstal tím jinej problém. Potřeboval mi vysvětlit, proč tedy bylo Sokolovi voláno, až mi bude volat zpátky, proč jsem telefonovala. Má výhodu v tom, že jsem taky telefonista matla, takže jsem mu sežrala i s navijákem historku o tom, že ten telefon tam zvonil budíkem a on ho chtěl vypnout a jak nevěděl co s tím, tak nakonec místo vypnutí začal telefonovat a ……. Jo, jak říkám, tyhle věci se mi stávají běžně, takže jsem to vzala jako fakt a po ničem nepátrala. Pátrat musel naopak dál on, protože potřeboval ještě číslo na Katku a Kristýnu. Nakonec je ulovil taky a mohl se pustit do akce “Z” 🙂 . Všechny je obvolal a vysvětlil jim svůj plán. A všechny holky rády pozvání přijaly. Jsem za to taky moc ráda. Ne jsem za to hooooooooooooooooodně moc a nejvíc ráda. Protože to byl moc báječnej večer. A předcházelo mu trocha telepatickýho spojení.

Protože aniž bych mohla cokoliv tušit, tak- den předtím jsem si domluvila sraz a oběd se Sokolem-Vlaďkou. Byla to shoda náhod a vůbec to nesouviselo s narozeninama, protože já jsem je nějak neřešila. Jen prostě vznikla příležitost se vidět. A tak jsme se sešly a mohly poklábosit chvíli tak, jako v dobách, kdy jsme se potkávaly v práci. Vladěnka mě mile překvapila, a potěšila. Protože se vytasila s taškou a dárky. Jeeeee, radost jsem měla velikou. A doma dala tašku na stůl v kůchni s tím, že je rozbalím až v den svých narozenin. A rozhodně jsem netušila, že se uvidíme dřív, než se naděju. A Sokol statečně udržel tajemství a ani slůvko mu neuklouzlo. Ten to měl asi nejtěžší ze všech, vědět, že za pár hodin ….a nepodřeknout se.

S ostatníma jsem byla asi taky v nějakým spojení. Protože úplně na všechny z těch, co přišli, přišla taky cestou do restaurace řeč. Počínaje Ríšou, přes Peťu, Kristýnu…Nejvíc bych řekla, že se Brtník v duchu asi bavil, když jsem mu říkala, že bych se v týdnu chtěla sejít s Katkou a pozvat ji na narozeninovou skleničku 😀 😀 hahahaááá. To jsem vůbec netušila, že těch narozeninových skleniček si s ní a všema ostatníma dám mnoho. Velmi, velmi mnoho 😀 .

Všichni měli nakázáno přijít bez dárku, ale jak říkám, Kristýna je neřízená střela, takže neuposlechla rozkazůch a dovalilia taštičku. Jak jinak, než černou taštičku. Ukrývala v sobě pugét tulipánů a…….. ramštajní žiletku na krk!!! A ramštajní přívěšek a

………… nezbytnou lahev prosecca. No takhle se mi bude ten druhej suchej měsíc s přerušením blbě dodržovat 😀 😀 . A to jsem ještě netušila, jak se ten večer zvrhne. Nebo teda jak se spíš zvrhnu já 😀 . Ale tak co narozky jsou prostě jednou do roka.

Aby tam ta černá taštička nezůstala osamocená, zanořila se Peťa, která taktéž neuposlechla rozkachůch, do batohu s kterým přijela a vytáhla další černou tašku. Která v sobě ukrývala jeden poklad vedle druhýho. Zahájila to černá dlooooouhá mikina s kapucí a k ní !!!! Ramštajní suknička. A nejen to! Taky ramštajní kabelička!! Konečně pořádná holčičí typická kabelka 😀 😀 . A pak přišla bomba. Bomba, z který jsme si všichni sedli na zadek. Čtyři zarámovaný obrázky. Čtyři nádherný obrázky. Čtyři ohaři. Krásný obrázky Peťou vlastnoručně malovaný, tak krásný, že neuvěříte, že to jde udělat jen tužkou. Posuďte sami. Splnila mi tak vlastně můj sen – mít všechny svoje ohaříky pohromadě 🙂

A aby nebylo tvoření málo, sepsala mi Peťa veršovaný přání, dlouhý, výstižný a opravdu ani jednou neujela a celý se to rýmuje a hlavně to celý mapuje poměrně dlouhý životní období 🙂 Jsem psavec, ale to teda smekám.

Byl to báječnej večer a já jsem si zase uvědomila, jak taky může vypadat štěstí. Takhle! Přesně takhle, že máte kolem sebe takovouhle bandu lidí a je vám s nima moc dobře. A víte, že nepřišli jen tak, že přišli rádi. Že přišli, abychom byli pohromadě a aby vám udělali radost a to je děsně báječná věc. A že přišli taky proto, že to vymyslel ten báječnej člověk kterýho mám po svým boku. A že to vymyslel zase proto, aby mi udělal radost. A kdyby mi i nedal žádnej jinej dárek, vůbec, vůbec by to nevadilo, protože tohle prostě bylo bombový a mě to totálně rozebralo. Tak moc, že já, malej otesánek jsem nebyla schopná se najíst (což se mi posléze i vymstilo v závěru večera 😀 😀 . )

Díky Brtníku za to, co jsi vymyslel a zorganizoval, byl to nejbáječnější dárek, jakej jsi mohl vymyslet a vám všem ostatním děkuju za to, že jste s ním drželi basu, že jste to všichni vydrželi a nikdo tajemnství neprozradil – a že těch příležitostí ze všech stran za tu dobu bylo!! A moc děkuju, že jste všichni přišli. I za ty nádherný dárky děkuju, prorože jsou všechny fakt bombový. Ale………. nejbombovější jste byli vy samotní, protože to prostě bylo strašně moc fajn a krásný.

A protože nejen Kristýna a Peťa a Sokol neuposlechly, ale i Katka s nima držela basu, tak jsem pak ráno….. ehm no ráno, ránooooo, řekněme že dopoledne, poté co jsme přišli k životu 😀 ….vstala a došla si dle instrukcí do schránky, čekala tam na mě obálka a další dárek. Od Katky. Další nádherný rukodělný a upřímný přání a zalaminovaný čtyřlístek .

Stejně tak přání od Sokola je nádherný a upřímný a já si zase zamokřila oči, když jsem to četla. A moc se těším až se začtu do knížek, který v tý taštičce bydlely spolu s přáníčkem a dalším milým dárečkem.

Dárek od Brtníka ještě čekal na svůj čas. Ale mezi fotkama dárků, které jsem dostala, ho asi dokážete identifikovat?

Některý obrázky jsou bohužel mázlý, neb asi ruka dojetí způsobila rozmazaný vidění. Páč…..ono, když se dozvíte, že někdo pro vás deset let nenápadně a usilovně připravoval dárek tak veliký, jako měl pro mě Brtník, tak pak prostě nevidíte. No. Nevidíte prostě nic. Zaskočilo mě to hodně, protože je to blázen a vymyslel neskutečnej dárek. Krásnej dárek a mně teď v mozkovně šrotuje, jak ho zrealizovat.

Když už jsem v tom děkování – tak bych asi hlavně taky měla poděkovat někam kamsi komusi, že mi postavil do života mýho báječnýho muže. Protože TO je úplně nejvýbornější dárek ze všech dárků (i když si to někdy, pravda, dostatečně neuvědomuju). DĚKUJU VŠEM!!

P.S. Na sobotní večer bylo ještě objednaný posezení u hošíčků. Původně se nevědělo v jakým složení, ale nakonec jsme vyrazily s Peťou. A že se časem připojí ještě i sám Brtník. Srdnatě přišel, ač mu po tom předchozím večeru nebylo ještě vůbec do zpěvu 😀 . No to se ani nedivím, dva měsíce na suchu a pak to takhle rozjedem . Nicméně na chvilku se k nám připojil a pak se odešel svalit. A my dvě ještě chvilinku poseděly. Nic velkýho. Ale… proč to píšu 😀 😀 když jsme odcházely, dostavila se nějaká partička. Dominoval jí týpek ve velmi veselém rozpoložení a podobného hudebního vkusu. Ne stejného, ale podobného, jako mám já. Identifikace je v takových případech zpravidla snadná, oblečení velmi napoví. To moje ho očividně zaujalo. Bylo velmi čitelný – moje oblíbený botičky, černý oděv a hlavně nepřehlédnutelná suknička od Peti, kterou jsem hned vytáhla na světlo boží a na ní jasně identifikovatelný ramštajní obří kříž. Chlapec se ke mně nařítil a dychtivě se ptal, cože je to za oslavování. Mile jsem se na něj usmála a sdělila mu, že “Tohle fakt vědět nechceš” . Myslím, že by ho to číslo vyděsilo. Hluboce poklekl 😀 😀 ne nekecám, fakt poklekl 😀 a jal se mi gratulovat, aniž by věděl k čemu. Nicméně bylo od něj velmi milé a inspirativní, když pravil, abych napořád zůstala taková, jaká jsem 😀 😀 😀 . Rozhodla jsem se mu vyhovět. Budu se snažit bejt furt takovej magor, jako jsem 😀 😀 😀 .

20 komentářů u „Jsem dojatá, jsem ščastná

  1. Jůůů já jsem dojatá s tebou, při čtení jsem měla husinu na zádech,
    ano máš pravdu, mít kolem sebe takové úžasné lidičky je největší výhra.
    O Brtníkovi nemluvě, to je topka 🙂
    A obrázky nádherný tohle opravdu obdivuju, když někdo umí, i bez popisuje poznat, který je který….
    Takže bude Skotsko?!

  2. Bylo to fakt úžasný a děsně jsem si to užila. A Brtník je můj anděl strážnej, co mi ho poslali 😀
    Obrázky jsou dokonalý, vůbec nechápu, kterak to může někdo takhle namalovat a to jen TUUUUŽKOU!! Nepochopitelný, naprosto.
    Skotsko mi zaskotčilo 🙂 nikdy jsem neměla za to, že by se to mohlo uskutečnit tak jak jsem si to vymyselala, protože to je echtgold drahá sranda. Šetřil na to od předchozích kulatin a teď je k dispozici dost peněz. Ale………….. máme psy a já teď nevím jak a co.

    1. Tvl Ešusová, zasejc píšeš to co jsem měla na mysli, ano je to opravdu Anděl, mázla jsem to páč si říkám, vona se mi zas bude smát, že jako anděl 😀
      Jasně to chápu, co se týče psů že nevíš…a už máte nějaký terminus technikus jako KDY? Co nějaký osvědčený psí hotel?
      já mít barák ze zahradou, tak bych pomohla, nebo Rumíčka s Koníkem bych zvládla, tři už by bylo dost…
      Jako vážně to myslím
      Jinak co se týče hotelu https://www.dogs-service.cz/
      tenhle je top-ka. Sleduju denně na FB 😀

  3. a kniha Labyrint v pohybu vypadá úžasňákově pak poreferuj.
    A má teda Brtník trpělivost odkládat koruny, já neušetřím ani kojunku 😀

    1. Knížku mám od Sokola a ta nikdá nemá špatnej výběr četby, takže předpokládám, že to bude dost dobrý. Mám teď jen velký počet čtiva, tak se musím rozhodnout do čeho se pustím první. Vlci, pohyb, 4x Hartl…. asi nikdy už nepůjdu spát 😀

  4. No jo anděl, dyk je to pravda 🙂 Kdo jinej by to vydržel se mnou taky, že jo.
    Hele do hotelu si to prostě právě neumím představit. Vůbec. To mi nejde. Ale díky za odkaz, kdyby náhodou. Terminus nejni, Brtnik právě to nechal otevřený, zda se to podaří vůbec zrealizovat. Letos určitě ne, to se nestihne. Já jsem z toho taková hodně zaskočená, když vím, že by se to uskutečnit mohlo. A máme tady ještě jeden velkej, velkej problém. Letadlo.

  5. Tos mela skvely narozky. A Skotsko dáte, to se nejak zaridi, teda setrit takovou dobu, to je Brtnik dobrej, fakt smekam.

  6. Brtnik je formát. Tak velkej, že pro něj není ani označení 😀

    Já mám zavařenou hlavu s tím Skotskem. hele do letadla nevlezu právě, to se bojím, že prostě nevyjde………………… a nechce se mi ho chudáka mučit tím, že to celý odřídí. To je hodně dlouhá štreka.

  7. Petro, to byla oslava, to je nadhera! Vsechno! Od organizacnich dovednosti pane Brtnika, pres skvely lidi po boku, bajecny darky (obrazky prekrasny a vystihujici), super pohodu a hlavne teda, to Skotsko!!! AAAACH! Smekam snad i svuj sklap, jakej je Brtnik borec a jak to uzasne vsechno vydumal, dotahl do konce a jak dlouho myslel na to, jak ti splnit sen! 🙂 Az jsem dojata s tebou. Uachala bych se…

    1. Byl to báječnej večír. Myslím, že překonal i tu oslavu před deseti lety, kdy mi Brtnik sehnal dohromady celou rodinu. Moc si vážím toho, že fšicí takhle přišli. Tím že vlastně rodina už nejni, bylo tohle prostě pecka.Ty obrázky jsou dokonalý, dokonalý, dokonalý, jsem z nich furt vyřízená, když se na ně podívám. Skotsko, ejch Skotsko…………. člověk nějak nečeká, že se mu může splnit takovejhle sen a pak čučí, když se mu to nabídne 😀 čučí a nějak není schopnej si to uvědomit.

  8. to je nadherny tohle!brtniku, smekam!skvele sinto vymyslel a zorganizoval!
    to musel byt paradni mejdan, na kterej budes.s laskou vzpominat a hromadu uzasnych darku k tomu jako bonus 🙂

    1. Jo, byla to pecka, bomba, úžasnost a obrovský překvapení. Nic z toho se nedalo předpokládat a trefilo se to do podklení a poslalo mě to na zem 🙂

  9. paráda,parádička,dojímala jsem se u čtení s tebou a moc ti to přeju
    nádhera,krásné,super
    o tomto by měly oslavy být a ne z musu-musím oslavit narozky,protože,se to tady tak dělá-např. v rodině…
    jinak kresby psů krásný-já takhle dostala jednou nakreslenýho Gera pastelkama od bejvalýho-tomu to kreslila učitelka angličtiny:D
    a BRTNÍK SUPER S PĚKVAPENÍM,JE BOREC,FAKT,CHLAP S VELKÝM CH

    1. Vystihlas to naprosto přesně a dokonale, Mirko – jak s tím, že oslavy nemají být z musu, tak s tím, že Brtník je chlapo s velkým CH 🙂

  10. Má milá jmenovkyně, krásně jsi to sepsala. Myslím, že veliké potěšení bylo i na naší straně, to asi můžu říct za nás všechny zůčastněné. Za mě osobně, vůbec nebyl problém to utajit, byla to má malá pomsta za Tvou letní přepadovku :-)! Když jsem byla s Váma na Křivoklátě, tak jsem se v duchu při odjezdu smála, že mě máte doma za chvíli znova…No, díky Vám oběma nejen za skvělý víkend.
    Ke Skotsku, neboj Ty se nic. Letadlo po boku takového muže hravě zvládneš, prostě si dáš panáka, nasedneš a letíš. Mamča Ti může vyprávět, jak je to krásné. No a ohledně psů, dobře zvažte, kam letos na dovču. Bylo by fajn, kdyby se smečka seznámila dřív než. Máte hodné psy, mě znají a my si poradíme. Přežili jsme povodeň, s Tali to bude jednodušší. Skotsko prostě nemůžeš zazdít. Hlavně nehledej, proč to nejde, ale zjisti, proč to půjde.

    1. Peti – jsem ráda, že se to líbilo i vám všem a že to byl parádní večer pro nás všechny, nejen pro uřvanou oslavenkyni 😀 . Takže Ty ses mi po Křivoklátě v tichosti řehtala, jo? No to je hezký tohleto. A je mi jasný, že se tím pádem bavila mamča, což? a to je ale dobře, páč takovýhle bavení mám taky ráda.
      Ke Skotsku – Peti – Ty mě zabiješ. Opravdu i v přeneseným slova smyslu – krzevá tu povodeň. Nevím, nevím, co je horší??? Taliprd, nebo vodička v domě?

      …Hlavně nehledej, proč to nejde, ale zjisti, proč to půjde…..
      eh, já vím, že máš hlubokou pravdu. Já to vím. Já teď zpracovávám ten fakt, že …. že to tady prostě je, ta možnost. A páč jsem ten emotikon, tak to bude chvíli trvat. Já to nějak nemůžu pochopit zatím totiž :-). Nikdy jsem nepočítala s tím, že by to mohlo vyjít. Brtnik je prostě blásen.

  11. Mila Ap, ac Te vubec neznam, tak ted se tu zubim od ucha k uchu. Protoze na tohle:
    “Přežili jsme povodeň, s Tali to bude jednodušší. Skotsko prostě nemůžeš zazdít. Hlavně nehledej, proč to nejde, ale zjisti, proč to půjde.”
    Pani domaci nemuze rict absolutne nic. 🙂

    1. No nemůže, nemůže proto taky momentálně už několik dní jen hyperventiluje. A na nic jinýho se nezmůže.

  12. Dočítám komenty a zasejc se mi ježí chlupy na rukou, je to krásné super, úžasné
    Povodeň a Talinka muheheeee tak to je super přirovnání, taky by Tali mohla být takové menší tornádíčko :- D

    1. Já jsem ještě v nějaký páteční bublině nebo co. 🙂 v jakýmsi mikrosvětě 🙂

      Peťa Tali docela dobře zná a tak je to přirovnání dost nasnadě. Ještě by k tomu šlo dopsat A po mě potopa 😀 😀 😀 a kam stoupnu tam sto let tráva neroste.
      A to tornádo je taktéž značně přiléhavé 😀 😀 a přitom je to takový roztomilý pejsánek 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..