Tak pipiny,

půjdem chvílli pracovat! Otevřu dveře do zadního pokoje a……bum, prásk, smyk vjede Taliprtka do místnosti, zastaví se na druhým konci hlavou o topení a Rumíček přihopíká v kotrmelcích.

“Co budeme děláÁÁá?” “Joo, bude zábava!” “Se těšim, se těšim, se těšim!” víří to prostorem a jakmile otevřu skříň, kde máme psí propriety, sápou se dovnitř.

“Mazejte, hajtry jedny zvědavý! Nebo mě přizabijete a nebude nic. Švihej zpátky, ale dělej!” (mimochodem je moc fajn, že už se Tali naučila na tuten neoficiální a nekynologickej komunikační jazyk 😀 )

Vytáhnu uzlík na kterým se snažím Taliprdce vysvětlit, jak by to správně celý mělo vypadat při aportování – tedy hlavně ten konec, kdy inteligentní jedinec doběhne, předsedne a v klidu předá a ne že dobrzdí o kolena, upadne, vyskočí, třikrát přizabije všechny v okolí a pak během pobíhání to třikrát upustí a pak to nějak tak jako předá, aby při tom kus ruky uhryzla. Jeden velkej zmatek, tak jako celá ona, ale sednout si u toho , to ne.

Vyndám krabičku s odměnama, což spustí ještě větší vítr v prostoru a v klidu si počkám, až si to posedá za zadnici a bude to na mě ukázněně čučet. Bez toho se prostě nezačíná. Aspoň, že tohle pochopila a trochu ji to vždy zklidní a pomůže se soustřeďovat.

Tak pro začátek si dáme to klidný čučení na pánčičku a pak jdeme na to “aportrýrování”. Takže “TaličekáRumíčekde” . Rumíček předsedne, uchopí a dle pokynů drží, odevzdá po vyzvání. To bychom měli.

“Tali dívala ses?”

“Co? Cože? Co sem měla dělat? Už to můžu chytit, voka mi to!”

“Eh, tak nic, dobrý RumíčekčekáTalide” Rumíček způsobně usedne a

“Jáá , já sem na řadě, jooo uzlik,dejmitoooo!”

“Nic, sedni.”

“Eeejch,jo” a zadek jí na podlaze poskakuje, jak poklice na hrnci.

“No já si počkám!” a skutečně si počkám, dokud nesedí v klidu. …”Vezmi..drž…” Drapne uzlík a mele si ho v hubě /to teď fakt nemá cenu řešit, to nepochopí, tak ať si ho mele/, hlavu zakloněnou jak čáp při námluvách a výraz dementěva. “Pusť!” Celý to netrvá dýl než pár vteřinek. Flusne mi to do ruky a kupodivu se i ve svý pomatenosti trefí. “Ššššikovná! Šikovná byla!”

“ŽejooOO! Naval” hrne se pro odměnu. Dostane ji, stejně jako Rumíček, který v klidu čekal /nebojte ona za čekání taky dostává odměnu/. Tak ještě jednou znova, nejdřív Rumíček  a pak Talinka. Tentokrát se i ta koza pošahaná dívá, tak snad jí to jednou v tý mozkovně nějakým způsobem i usedne?? Joooo!! Stal se sasrak??? Nebo je to náhoda?? Nevím, ale podaří se (i díky mému tělesnému cvičení, kdy se jí snažím tělem navést, napovědět), že…………… JOOOOOO předala to v sedu!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Jásám jako magor, což způsobí flekatej výbuch, erupci emocí a vypadá to, že k nám do bytu přijel cirkus. Ale nedivte se mi, už je to flekatý zemětřesení u nás dost dlouho, a pořád se ne a ne dopracovat k tomu, že věci se předávají v klidu a hlavně se při tom SEDÍ!

Dobrý, dobrý, tak jo, zkusíme to ještě jednou, a zjistíme, jak na tom jsme. Zase jde nejdřív Rumíček, kterej celej hodnej a nejhodnější dělá trpělivě ty ukázky, jak by to mělo vypadat a pak stejně trpělivě čeká, až se předvede to pako potřeštěný. A………. ne, to nejni možnýýýý!!! I teď podruhý se zadařilo, že flekatej zadek byl na podlaze. Jůůůchajdááááá!! Sice jsem se u toho dost nadřela, ale jo, vyšlo to. A pro tentokrát s tímhle hodně rychle skončíme, protože bych nerada, aby to při dalším pokusu buď nevyšlo, nebo jí to nebavilo.  A dobře jsem udělala. Když jsem hodila do placu hračku, bylo vidět, že je ráda, že si ji jen tak může vzít a dělat s ní krávoviny. Inu, v mozku nic, to je pak ta práce krapet namáhavá, že jo. Tali je prostě ten typ, kdy opravdu je lepší to sjet jen klidně i jednou a je vidět, že i to jí dá zabrat. Když jí bokem pozoruju, zatímco si kutíme s Rumíčkem a targetem, jsem ráda, že jsem nepokoušela štěstí a zároveň jsem zvědavá, moc zvědavá, jak to bude příště, jestli – tak jako často – budeme zase začínat z nuly a nebo???? Inu to se uvidí. Prozatím půjdeme cvičit nedůležitý krávovinky, jako je třebas plížení.

Takže zase obligátně – nejdřív předskokan Rumíček a Tali sedí a má dávat pozor. Jak je to s tím jejím dáváním pozor to nevím, důležitý je, že vydrží na místě, když cvičí ten druhý. Aby to měla od začátku, prokliknu s Rumíčkem nejdřív target jen tak, kdy jde jen o to, aby se dotknul čumáčkem. Pak mu dám lehni a taget dám u země kousek od něj. On už ví co má dělat, takže se k němu doplíží pro kliknutí a odměnu. Super, šikovný hošíček, nejšikovnější hošíček. A teď to prohodíme. Takže Rumíček čeká a Tali na scénu.

Břink – katapultuje se ta pomatenkyně ke mně a já jí nechám chvilinku, aby se zklidnila. Pak si dáme párkrát target taky jen tak, aby si osvěžila o čem to je, a poté má lehni. Prásk, švihne s sebou na podlahu. Jsem dost ráda, že pod touhle místností není byt, ale vestibul, tak je jedno, že se chová, jako mastodont v krabici, lustr v obýváku to nikomu nerozhoupe.

Leží, celá našponovaná, co přijde. Dám jí target k čumáčku, ona velmi, velmi razantně ťukne, až mi ten target skorem vyrazí a uuuž čeká na odměnu. Jasně, zaslouží si jí. No a teď to zkusíme dát na zem před přední packy. Měla jsem  s tím počítat, leč neudělala jsem tak, flákne po tom tlapou a takovou mi vytne po hřbetu ruky, že mi sejme půlku kožních derivátů ze hřbetu ruky a zvládne vzít i kus stehna. Zabili byste jí, fakt byste jí nejradši zabili, protože to hodně moc bolí. Ale pochopitelně nemůžete. A tak si jen vzlyknete bolestí a…….. pro dnešek asi radši skončíte, protože zkoušet tohle dneska dál, by asi nebyl nejlepší nápad. A tak přijdou na scénu dva ručníky a vyrolování pamlsků, kdy každý dostene svůj a souběžně si pracujou, pak vyměníme ručníky za plato do vajíček a pak ? Pak pošlu už Talicvoka do kůchně za páníkem a my si jdeme s Rumíčkem hrát na obchod.

Vyndám krysu,košík a pokladničku a už to jede. Šup nákup do košíku, s košíkem k pokladně, a účtovat….. Teď jsme to nějakou dobu necvičili, ale jde mu to tak, že ho příští rok před Vánočkama už pošlu na ty nákupy asi samotnýho. A já si budu v klidu sedět v křesle a pít vaječňák. Kterej se mi, mimochodem, letos výýýborně, ale fakt výborně povedl. Asi budu muset udělat ještě jeden 😀

 

 

 

 

 

2 komentáře u „Tak pipiny,

  1. iplne si to predstavuju, nicmene hlava zaklonena jak cap pri namluvach 😀 😀 ja myslim, ze to talince krasne slo az na tu amputaci nohy, no stesti ze neni vetsi jinak bys uz skakala po jedny 😀

  2. Jo, to je úplně dokonalej aport, dobrzdí, pleskne zadek a zakloní hlavu. Vypadá to velmi efektně. Na zkouškách by to byl zlatý hřeb večera. Stejně jako když Ešus na zkouškách při hromadným odložení v dešti začal dělat mrtvýho pejska 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..