Věděli jste to? Já teda ne.Ale on to o sobě tvrdí. Od tý doby, co jsme se přesunuli na chalupu, není vižlíkem, ale velbloudem – asi teda nejspíš, podle jeho představ. A to vždy v časných ranních a pozdních večerních hodinách. 😀 Kdy se má jít venčit. Což odmítá. Nechce se venčit. Nepotřebuje se venčit. Chce ležet na gauči 🙂 . Podle něj to není vůbec zapotřebí – v tuhle nekřesťanskou hodinu. Nevidí důvod, protože přece nepije, ne? (Kecá!! Má tu kušnu v kyblíku s vodou na zápraží furt. Máčí si jí tam, jak ten vodník šosy) . A tudíž není co vypouštět, když není podle něj nadměrný příjem. Je velbloud, ten taky nepije a nepotřebuje tak často vylučovat. A v podstatě – dyk von ani nemá to vylučovací ústrojí!! Nemá čim vylučovat, tak ven vlastně ani nemusíííí.
Ráno je to Brtník, kdo ho doluje z postele, aby se šel milostivě projít. A vždycky to má stejnej průběh. Nejdřív slyšíte šeptané, vlídné: “Rumíčku, poď, deme ven.” Nic, ticho….”Rume, slyšíš? Deme.” přitlačí trochu páníček. Nic, ticho, ani zašustění deky se neozve. Úplně vidim ty křečovitě zavřený oči 😀 😀 . “RuMOUŠI! Hergot,ale už!” ….. no nakonec ho vždycky vydoluje, ale to je obezliček kolem toho. Ráno se z toho nejhodnějšího psejka stává pes nejen tedy – podle něj – bez vylučovacího ústrojí, ale taky bez sluchovýho ústrojí. A nebo je možná na tom gauči hrozně blbě slyšet.
Což by vysvětlovalo, proč já mám večer ty stejný potíže ho z toho gauče dostat dolů, aby se šel ještě aspoň vypustit, než se půjde definitivně spát. Stává se z něj taky ten velbloud, co vylučovat nepotřebuje a stejně jako ráno, je na tom gauči velmi špatná slyšitelnost. Průběh je totožnej s tím, jak to jedou ráno 😀 . Tuhle se ovšem ke špatný slyšitelnosti přidala navíc ještě i velmi, velmi špatná viditelnost 😀 . Neb mě nebylo vidět a tudíž i Rumíčka nebylo vidět. Protože to pro tentokrát vytunil. Když jsme došli ke konci obvyklý scénky, kdy já přidala na tom důrazu a trvala si na svým, že ven se půjde (a Tazzymíru jsem měla tou dobou už na hlavě, jak se těšila, kdy už konečně k těm dveřím se dostaneme), učinil se neviditelným 😀 😀 :D………………. a schoval si hlavu do tlapiček 😀 😀 Kašpar jeden.
Musela jsem se rozesmát. Potichu, protože Brtník už spal. Ale kdyby to šlo, hýkala bych na celou chalupu.
“Rumouši, ty kašpare, poď VEN!”
“Tady nikdo neeeni!” schová si hlavu packama 
“Kecáš!”
“Když já nevidim tebe, nemůžeš vidět ani ty mě! Tak!” a dělá filutu
“Jo jasně, novej zákon voptiky ty jelimane! Dem!”
“…………………….” zase si schová hlavu 
A já se směju jako pitomá. To je celej Rumíček, vždycky vymyslí nějakou ptákovinou kterou mě dostane. Já ho nakonec z toho gauče taky dostala, ale vylítnul ven raketovou rychlostí. Hned u smrku zvednul nohu, vypustil se dočista dočista a letěl zpátky. Od dveří obýváku hodil šíbru na gauč a zabral strategickej flek. Aby ho nááhoudou nepředběhnul nějakej jinej Flek 😀 😀 .
Takže pravý Neviditelný pes. U nás je to obráceně (zatím) – pesani tahají z gauče mě.
Joo, přesně na Gastona od Ondřeje Neffa jsem si vzpoměla hned! 😀
Tali nás taky občas tahá z postele, teď už ne tolik a ne v tak nekřesťanskou hodinu jako bylo třeba čtvrtá, nebo pátá 😀 , ale občas se ještě snaží. Už se prospinkalaaa, nudííí seeee a zííííveeee. Velmi, velmi hlasitě. Pak vzdychá a zíve a pak už se jde rovnou podívat, ešivá jako nebudem vstávat taky :D. Ji z postele tahat nemusíme. Ale Rumíček si rád pohoví 😀 😀 . Byl sladkej, roztomiloučkej a ftípnej. 😀
Já tuhletu neviditelnost řeším žetonem. To se sáhne do pytlíku s piškotama a najednou se vyskytnou žubaté otvory a “vložte žeton”. (chramst…”vložte žeton”)
… Vložte žeton… 😀 😀 😀 😀
Já se teda přiznám, že jsem se bavila, takže jsem si neviditelnost užívala, páč byl fakt megaftipnej 😀
no já to psala už tady víckrát-že Žeryk asi nemá močový měchýř,a že ho vytáhnout čůrat je dřina,ale jak píšeš s tou hluchotou
naši nebyly kynologové-byly to normální lidi,co by se v životě obešli bez psa,ale poté co jejich dcera za sebou tahala na vodítku plyšovýho-tak jí povolili psa-malýho,krátkosrstýho a vořecha
pak ji povolili kynologický kroužek-teorie a praxe o psech -2 roky a pak jí povolili cvičák-a jejich dceruška je za odměnu furt poučovala o psech-a nic jinýho ju asi tak 5 let nezajímalo-nic,jen,psi,psi,psi
no naši to pučování fakt nesnášeli,ale občas jim něco v hlavě utkvělo
a v jedné knížce o psech psali,že když je pes ve velkým hluku,tak si nějak zakapne vnitřní ucho a vastně mu to pak nevadí
tak jsem jim tp přečetla-a od té doby se u nás doma ujala věta-on si zaklapl uši
když někdo nechce poslechnout
pak si taky pamatovali,že pes se nesmí litovat,když mu něco je,jinak pak simuluje
takže ,když Dux přišel o nohu a já si za ním sedla na zem-tak mě tatka odháněl slovy-jenom ho nelituj…
no a možná pár věcí si zapamatovali,ale hlavně neměli to se mnou lehký:D
jo a tatínkovi předčítám doted-vždycky dolítnu-a hele-to ti musím přečíst
zajímavej povel-tatka na Žeryka-mazej k noze
on ho Žeryk hodně tahá,tak jsem si ho kolikrát brala kolem psů za poltem a tak já,protože se mnou jde u nohy s tatku táhne a poté co jsem před dvěma letma na jaře přijela z odpolední a tatka seděl u nás doma a obě ruce v sádře-vycházka s Žerykem-tak nerada vidím,když ho táhne
no takže Rumíček má zaklaplý uši-to není gaučem:D,že by na tom gauči nebylo slyšet
ty jo proboha co dělali, že skončil taťka s rukama v sádře? Však Žerda je mrně, ne? Nic velkýho, jak se jim to povidlo?
Rumíček myslím v tu chvíli ani ouška vůbec nemá, prej některejm vižlám nerostou 😀
no šli na vycházku-a Žeryk se motal na vodítku,a tatka šmatle na nohu-tak o ni jako po mrtvici zakopává,no tak sebou švihl,ještě nevylezli z vrat-tak do nemocnice do vyškova
a jednu ruku měl zlomenou a druhou vymklou nebo co
no v sádře obě-takže u nás měl být 2 týdny na štěněcí dovolené,po týdnu přijel a pak odjel s rukama v sádře
a pak se vrátil a já dělala pečovatelku,akorát tady psi nebyly sami
no proto nemám ráda,když nějak blbne,když se jde ven,a proto taky nemám ráda,když táhne tatku na vodítku,to si ho beru a dávám k noze-když vidím,jak ho třeba táhne s kopečka na polnačce,tak si ho radši beru-naštěstí je většinu vycházek na volno
Tak to je ale sakra smůla tohle vyrobit teda! Taky nemám ráda, když psi vystřelej jako pitomý, takže se učí chodit civilizovaně. některým to jde… některým hůř 😀