Novohradky potřetí

Na tuhle dovču jsem se hrozně těšila, i proto, že letos zimní nebyla.Důvodem je Talimůra,  s kterou jsou některý věci komplikovanější. Když jsme loni z Novohradek odjížděli, nechtělo se nám. Stejně, jako když jsme tam byli poprvé. Aby  se nám odjíždělo s lehčí duší, dohodli jsme si rovnou, že první letošní květnový  svátek přijedeme.
Říkala jsem si, že by tady Tali mohla fungovat, tak jako loni. Když už do toho všeho zase hodila vidle a hodná Tali je fuč. Mno, tak jsem měla kapek ubrat na představách. Jen co jsme přijeli rozjela to ve svým stylu. Buď honila kočky, nebo vyvracela stoly ke kterým byla cvaklá vodítkem. Šel-li někdo okolo, bylo to stejný. Buď řvala jak prokopnutá a letěla nadávat průchozímu, a nebo zase vyvracela ty stoly. Jen podotknu, že vzhledem k umístění penzionu a tomu, že ještě nezačala sezóna, se nejednalo o poděšený tůristy, alébrž buď o někoho z domácích, či o souseda Ondřeje. Člověka to psomilného a srdnatého. Nicméně špatně je to, že ovladatelná v tyhle momenty rozhodně nebyla.

Pokud si představím, že by třeba z tý zatáčky nevyšla Jirkova dcera s vnoučkem,  ale úplně cizí máma s dítětem a řítila by se k ní flekatá, řvoucí obluda, asi by jí nebylo do smíchu. Co na tom, že obluda je hodná a následně by je oba ráda přivítala. Navíc po svým. Což taky není nic extra příjemnýho. Takže prostě tady všechno špatně a dovolená byla po týhle stránce hodně náročná. A přiznám bez mučení, že nám to dost zkazilo oboum náladu. Protože toho je někdy fakt už dost.

Nebaví vás hlídat každou chvíli dveře, jestli jsou opravdu dovřený, protože jinak se prosmýkne a letí za kočkou, která prošla před půl hodinou opodál. Nebaví vás, když sedíte s domácími u nich na terase při “kolaudačce” domu, který právě dostavěli, jsme  tam všichni v pohodičce, všichni tři psi (ohařiska a domácí ovčanda Michelle) na tom dvoře na volno. A ta čůza flekatá za domem objeví, kudy ven. A letí za Onřejovou přítelkyní, která tam jde s jejich psy. Jak jinak-letí a řve. Co na tom, že je hodná a chce si hrát. Ten malý józefpšík to nemůže vědět.

Taky vas nebaví, když sedíte v restauraci a ona začne řvát jak prokopnutá, protože přišli manželé s dítětěm a kočárkem. A nebaví vás ani to, že si zajdete k říčce Černé, která teče u penzionu, aby si psi mohli zaplavat, osvěžit se a zablbnout si. A ona z ničehož nic uprostřed plavání a hraní vezme kramle na druhý břeh, letí loukou, vběhne domácím zase za domem tou samou cestou na ten dvůr a hledá tam kočku, která tam byla včera. S takovou razancí, že půlku toho dvora zpřevrací.

Jistě vodítko to jistí, ale nejistí ůplně všechno-viz třeba to koupání, kdy odejdete někam, kde nemůžete škodit, aby si mohla zaplavat a ona stejně vyrobí průser. Hele nic z toho není tak hroznýho, já to vím. Ona JE hodná. Ale po roce a půl mít pořád – nebo spíš zase – takhle neovladatelnýho psa to je…. Prostě víte jak je to s tím oslem a stokrát nic, že jo. Každopádně jsem Jirkovi i Irče a všem ostatním vděčná za tu trpělivost a pochopení, co pro nás mají. I když taky kroutí hlavou 🙂 .

Ale… na výletech, tam jsme si to – když se nám podařilo setřepat tu marnou náladu – mohli užívat, protože tam se fungovalo mnohem líp. A vůbec nejlepší byl ten poslední den před odjezdem. Přesně tak, jak jsem v duchu tiše doufala. Že to bude “Konec dobrý, všechno dobrý”. I když…….vlastně i ten začátek byl, díky Rumíčkovi taky dobrej.

Proč? Protože cestou tam při zastávce předvedl kousek ve stylu Ešátora. Zastavili jsme u pumpy na kafe a když jsme ho dopili, poslali jsme ho, aby kelímky vyhodil. Což taky učinil. Nic složitýho, řeknete si, vždyť doma běžně vyhazuje věci do odpadků. Jenže tam má ty koše dostupný. Tady do tohodle neviděl a hlavně nedosáhl.Je to ale šikovný pan Rumíček, takže si nakonec stoupl na zadní a ty kelímky tam hodil. BYL VÝÝÝÝÝBORNEJ.

Tak to bychom měli neslavně-slavnej začátek za sebou a příště už jen o výletech.

6 komentářů u „Novohradky potřetí

  1. no obdivuju,vydžet a vydržet,nic jinýho nezbývá a furt ve střehu-na dovolené na nic
    ale tak snad to výlety vynahradily:D

    1. Noooo jo,vyděržaj pijaňér! Já vím, teda oba víme :-), jen se to někdy nakumuluje. To nejblbější bylo první dva dny, to byla fakt na pěst, protože byla zas jak urvaná ze řetězu, pak už to šlo a to jak fungovala na výletech bylo taky fajn.

  2. takhle to zni dost negativne tak se tesim.na ty vyletni casti abych mela pocit ze ste si dovcu i uzivali:D

    1. Jo užívali jsme si ji, jen prostě ten rozjezd byl blbej takovej.A jak říkám, nejde o nic až tak strašnýho, jen to člověku někdy už nesedne, protože je to furt dokola.:-)

  3. Ještě že jsi napsala Růmíčkův maisterštik s těma kelímkama. Je moc šikovnej . Než jsem dočetla až k němu, padla na mě za Vás deprese.
    S Tali je to na palici. Obdivuju Vás, že jste ještě při smyslech. Tohle by dal málokdo. Moc držím pěsti, aby se jí v té hlavě rozsvítilo a naskočila na tu fajn vlnu, na které jste byli nedávno.

  4. Rumíček byl bombovej!! V tomhle mě mrzí, že na něj nemám tolik času, jako bylo na Ešuska. To je prostě daň za to, že jdou dva psi. On by byl fakt hodně moc dobrej. Je totiž takovej přemýšlivej, Ešus byl trošku víc hrrr. Štajník si všechno nejdřív promyslí a dělá to s rozvahou a opatrně – myšleno s citem. Věci bere opravdu opatrně. Však třeba než on rozbije vajíčko 😀 😀 . Tak už mu ho radši házím 😀 a i tak ho chytí opatrňoučce a nekřupne ho.
    S Tali je to prostě někdy únavný. Ona kdyby byla menší, nebo nebyla tak dohoukaná, tak to bude o něčem jiným. Ale cokoliv v jejím podání je prostě katastrofa 😀 .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..