Tali? Tali?? Já tě nepoznávám!

Jako ne že by nezlobila, to ne, to bych víc než lhala, ale……Ale je to prostě jiný. Pomalu se nám otáčí skóre do těch kladných hodnot. A já se tiše- ne, vůbec ne tiše, já se NAHLAS modlím, aby to byl setrvalý stav. Protože to je vám taková krása! A štěstí. Fakt! Nekecám a nepřeháním, prostě je to pocit štěstí, že ten pes je pes a ne trotl. Že se nemusíte přetahovat, dohadovat, rozčilovat. ŽE JSTE PROSTĚ SPOLU. Dneska ráno to bylo tak skvělý! K potůčkům jsme došly vodítkově, páč to je na ní moc kách takhle hnedle navolno. Takže si nejdřív ujdeme pár vodítkových metrů, kde si pěkně spolu jdeme, já jí můžu odměňovat a dole dostane košíček a hezký klidný volno. Ne, že vypálí dřív, než cvakne karabina. A běž si štrachat do rákosí, ty zlobidlo jedno. A zlobidlo si štrachá v rákosí a když TICHOUNCE zapískám, tak… tak PŘIJDE??? Chápete to? Přijde, prostě přijde, jako by to bylo normální.

Zas pustím to třeštiprdlo do rákosí a jdu pomalu nahoru na louku, dám jí chvilku, ať se tam baví, jak chce a pak zase zapískám.  A uuuuž se řítí flekatý tornádo.

“Nažďááár vobludoooo tyyys hodnááá! Tááák moc hodná byla Talinkaa?? No pojď dáme dobrůtky, mooc dobrůtek “

“Sem,sem,sem,sem,sem,sem NEJLEPČÍÍÍÍÍ!” Hopíká jako ten blásen Talimůra.  Sundám jí košík a nafedruju. Nandám košík a dám do placu balonek.

“ŽJOOOOOOOOOOOO BÁÁJO!” nabodne si balonek na špičák a rotuje jak magor. Dvakrát hezky přinese a pak ve svý rozjařenosti letí zas za ten poslední barák. Doletí na konec, otočí to a valí zpátky /dneska asi nebylo dostatečně v bufetu prostřeno, že to vzala po zapískání tak rychle ke mně 😀 /

“No vidíš, ty pometlo, že to jde, přijít na písknutí!” předstírám, že jsem jí to uvěřila, že je tak poslušná. Ale na druhou stranu i tohle se cení. Dřív by tam rejdila i tak a nepřišla by, musela bych se tam hodně rychle zhmotnit.

Chvíli si tak čutáme a pak si dáme honičku. To ji zase tak rozpumprdlíkuje, že zamíří tam kam nemá. A je moc dobře, že má ten košíček, protože prase jakýsi tam  naházelo salám a housky. Takhle ji v jejím marným snažení se nafedrovat můžu stopnout a čistě jen slovně ji odtamtud vyvést. A – ona už se tam nevrátí. Což je u ní taky zázrak. Nejsou daleko ty doby, kdy by to při nejbližší možný příležitosti otočila a byla by tam zas. Teď se soustředí na kosáky a tak je musíme pást. A jde nám to dneska pěkně a to je na volno. Jenže, jako… chtělo by to taky krom zábavy splnit si svý povinnosti, že jo. Takže jí vracím zpátky na louku, že si tak jako budeme chodit sem a tam, což jí třebas bude inspirovat a vyvenčí se pořádně. Inspiruje jí to k tomu, že zamíří do křoví. Což velmi nerada tady vidím. Takže jí – zase pouze slovně – vytáhnu ven. K nějakýmu venčení se nemá, prej stačí, že se vyčůrala 2x  a chce si hrát. Využiju toho a párkrát jí hodím balonek, abych posléze do hry vložila trošku toho k noze a otáčím se jak na obrtlíku a třeštiprdlo flekaté se mě drží a točí se se mnou. Paráda. Pak si od nohy dáme ještě ke mně a ona skvěle přesně změní pozici. S radostí a nadšením. Odměnou je to, že jí hodím dáááálkůůůůů a ona letííí a letíí, ščastná jako blecha. Dořítí se zpátky a já bokem vidím, že… že se k nám řítí jakejsi volně loženej čokl. Sakra. Majitel zas nikde, co?

Majitel je za křovím a Fleky už to k němu perou co to jde. Páč co? Ten “volně loženej čokl” byl Rumíček 😀 a letěl nás přepadnout. A aby to páníkoj nebylo líto, letěla Tali zase přepadnout jeho. To je vám takový pěkný!! Že vona tohle udělá a má radost z toho, že jsme fšicí pohromadě. Ještě do sebe vlítnou s Rumoušem a pak už jdeme pěkně domů, bez volání, hezky pospolu, Tali sama od sebe!! Nikdo jí nic nemusel říct. Tak jak to má bejt. No a to je moje ranní štěstí tohleto. :D.

14 komentářů u „Tali? Tali?? Já tě nepoznávám!

  1. Petro, to je přece jasný, že to holky zvládnete. Neznám nikoho, kdo by se takhle věnoval pejskům. A oni nejsou blbí, naopak. Tak už budeš sbírat jen hřivny svého úsilí.
    Já to takhle ani zdaleka neumím a taky sbírám 🙂 Sorbonovi budou čtyři roky a je to rozumný pes. Tuhle mi ukázal, že v lese přecházejí laně přes cestu a celým tělem se ptal, jestli za nimi smí běžet. “Nesmíš Sorbíku, nesmíš”. A on nešel. Bez zvýšení hlasu, bez řevu a pískání. Popřel setra v sobě. Zlatíčko.
    Ejsinka je strašně hodná, ta si tak váží domova, že s ní nejsou žádné neshody.
    Tak už máme jen problém potkat psa. Fenky v pohodě, ale cizí, neznámý pes je v ohrožení. Kaníka v sobě Sorbon popřít nechce.

    1. Jednu obří hřivnu jsem sbírala včera večer! 😀 Pytlík mi na to nestačil 😀 😀

      To je skvělý,když se člověk může se psem domluvit, jen tak hlasem, prostě domluvit , viď??? To si to člověk užívá!! Šikovnej je Sorbík, šikovnej. On to s těma pesanama má těžší o to, že ho tehdy zmastil – 2x?? tuším? – nějakej ten sousední pesan, že jo? A tím že má ty předky dva a jeden z nich je kaník, tak to holt je pro něj těžký. Ale taky to obrousíte, on tě má rád a tak to pro Tebe udělá 🙂 Ejsinka je puntíkatá princeznička, ta moc ani zlobit nemůže, pupík malej. Jsi ráda, viď? A už ji páník, je rád, že jí má, cácorku tečkovanou 🙂

      1. No, napadl ho jako čtyřměsíční štěňátko. Tak jsem se snažila se tomu vyhnout. A stalo se. Doteď slyším jak plakal a my se nemohli dostat mezi auta, kde se to odehrávalo. Ani ne tak bolestí, protože ten hajzl má vylámané špičáky, ale tím zklamáním, že na světě je takové příkoří. On to naprosto nechápal, do té doby miloval všechno a všechny na světě.

        1. Já si to pamatuju. 🙁 chudinek malej . Člověk se snaží, předvídá a …. 🙁
          ne vždycky se to podaří. Podrbej je prďolky “malý” 😀 Tady to konečně chrápe , máme takovej nouzovej režim, při bytový přestavbě. Tak jdu taky do peří.

  2. tak jste moc šikovní
    myslím,že Talinka potřebovala delší dobu na zlepšení,než sis možná myslela ty
    jako,když to vezmu tak kolikátí jste majitelé,že neznala civilizaci,pobyt v bytě
    spolupráci s člověkem
    a vaše bufetiště za barákem tomu taky moc napomáhá-další ůkol,který musíte furt řešit
    a ůkol náročnejna pejska-my tady bufety s jídlem vůbec nemáme-holt dědina na konci světa-končí u nás silnicea za náma pole les
    my řešíme jen bobečky
    prostě si myslím,že toho bylo na Talinku moc a potřebovala víííííííííííícccc času než jsi původně myslela
    ale já tak já su starej pesimista-všech pesimistů král
    ale prostě to všechno co měla Talinka před sebou potřebovalo prostě víc času
    a ted už je to tam-zůročený

    1. Ano ano, bylo toho na ní moc, to bylo jasný od začátku. A plus ta nevazba na člověka,tak to jiný ani být nemohlo. Bydlet nejdřív tak rok na chalupě 😀 , šlo by to jednodušeji, to bez debaty. A nebo, kdyby neměla ten šílenej projev, nebo nebyla aspoň tak obří a neměla takovou sílu…. jooo, kdyby, kdyby… jak je to s těma rybama??? 😀 Já jsem věděla, že to nebude snadná jízda. Pořád mám před očima tu scénku v lese, když ještě byla doma a to jak jsem doma říkala Brtníkovi, že jsou jí lidi úplně ukradení, že nebude na čem stavět…. . No hlavně, že ten rozjezd už je za náma.

  3. To je skvělé ,,,,!!! Mooooc vám to přeji ,je to odměna za vaši trpělivost a lásku. Doufám,že se také (až budu mít svoji zrzavku)budu těšit ,alespoň z poloviny úspěchů které máte nyní vy a to zaslouženě. 🙂

  4. Zdravím Jitko a moc děkuju. No je to moc fajn pocit, když v ní člověk vidí normálního psa. Dneska ráno jsme dávali – teda oni, já ne 😀 – tenisáky do vany a byla taková spokojená, jak jí to jde 🙂 . Jsem moc ráda, že se rozšiřuje komunikace, že jí nabíhá slovník, že nemusíme furt jen povelovat, ale můžeme s ní mluvit, protože to konečně vnímá. To je úlevička.
    Já se nebojím, že byste se zrzavkou zrzatou neměla úspěchy, pesanů jste měla už víc, tak víte a znáte. A vižla je od malička jak houbička, nasává informace, ráda se učí, baví jí spolupráce s páníčkem. Což by Tali bývala byla určitě taky, jen by musela být jinde, než byla. Tak teď tomu snad přichází na chuť. Doufám.

    1. Určitě už bude Tali lepší a lepší,důležité pro ní je ,že už má svoji rodinu a ví kam patří 🙂
      A děkuji za podporu,zatím mě spíš všichni straší ,a myslí si ,že jsem se zbláznila

  5. Nebojte se, opravdu si myslím, tak jak jsme si psaly, že není proč do toho nejít . (a omlouvám se za to, že jsem na poslední email neodpověděla 🙁 zjistila jsem to až hodně pozdě, a to už mi bylo blbý psát s takovým zpožděním, bylo toho občas moc ) . Čas, prostor a zkušenosti jsou, takže šup. 🙂 . Jen – a to jsem možná tehdy nepsala?? – je taky dobrý naučit ty torpéda, že se odpočívá. Ešátor byl v tomhle extrém, ten už jako štěně měl problémy s tím usnout, aby náááhodou , náhodou o něco nepřišel. Takže jsem musela “uspávat” štěně , jak nějaký malý dítě. Jinak by se to nenaučil.

    Tali se konečně ukotvuje a tak se jí i nám teď bude doufám dařit víc a ona bude spokojenější.

    1. Určitě,,,,, 🙂
      Když vše dobře dopadne a na podzim se zadaří a narodí se fenka tak bude moje. Jsou povahově super a moc se mi líbí,,,, pán má jednu fenku a z posledního vrhu si jednu ještě nechal a je v povaze také zlatá ,tak doufám ,že se mi ta moje kulička také narodí. 🙂

      1. Jůů uuuuž??? Tak to je paráda, budu držet palce!!! Ešátor byl taky pozdimní štěně – v říjnu. A tak přesně akorát má člověk čas a příležitost vybudovat a pak na jaře hezky v přírodě tužit už s mrňousem tu loveckou poslušnost, to ještě není taková samostatná jednotka a už se může pořádně pohybovat venku, ideální čas. Odkud by štěndo bylo (jestli se můžu zeptat, jinak klidně do emila)

    1. 🙂 tooo ještě úplně ne, protože to pořád není úplně spolehlivý v některých situacích, ale … je to prostě hezký, to musím přiznat. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..