Předkoncertní procházka

Jde Talinka na procházku,

a nevedou jí na provázku!

“Když mě budeš poslouchat,

můžeme si fšicí hrát”

Pravila jí pánčička,

bez mrknutí očička.

Karabina cvakla,

Tali letí….

jejda támhle půjdou brzo děti…

Zahvízdáme na Talinku a ta…………

přiběhne za chvilinku!

Byl to úspěch nebo ne?

To spočteme si následně:

Řádný předkoncertní přípravy totiž obnáší to, že si napracujete volno a v inkriminovaný den vyrazíte z pracovního procesu dřív o to, abyste se stihli- či spíše stihly – náležitě upravit. A taky pochopitelně vyvenčit psistvo.  To měl pro tentokrát v plánu hlavně páníček. Jenže já dorazila dom s určitou časovou rezervou a…. tak jsem si řekla, že s oběma najednou skočím za barák na louku. A kdyby k tomu byla situace, vyzkoušíme si, jak neovladatelná bude Talimůra s koncem toho hárání. Že se nechce rozmnožovat, to už bylo jasný, takže v tomhle ohledu o nic nešlo. “Jen” čistě o poslušnost a potřebu si pořádně zařádit. S čímž se počítalo. Na louku jsme došli s Tali na vodítku, Rumíček na volno. A přiběhli k nám dva pesani. Malý voříšek Eda-který ke svýmu zklamání zjistil, že na sexuální hrátky už je pozdě 😀 a pak malilinkatá jorkšírka, skvělá představitelka svýho plemene s bezva majiteli, co vychovávají normálního psa a ne hysterickou koudel.  Takže to jsem si Tali ještě na tom vodítku podržela, nerada bych, aby z feňule ve svý rozvernosti vyrobila plakát, neb malá si ráda hraje s velkými psy. Ale velký pes musí být normální, pokud je to trotlík alá Tali, hrozí neodstranitelné škody.  Když pak všichni poodešli, nandala jsem Talimůře náhubek a dala jí volno.

Jooooooooooo, letěla jak vystřelená. Kam jinam, než k potůčku. Došli jsme tam s Rumíčkem za ní a tam nás míjel postarší pán vietnamské národnosti. Položil zajímavou otázku…. “Vy máte dva pes, nechcete mi jednoho prodat?” Nevím, zdaliž žertuje, tak s úsměvem odvětím, že fakt nikoliv. Aby asi zvýšil hodnotu svý nabídky… nabídnul mi za Tali čokoládu 😀 😀 😀 . (Doma jsem pak následně dostala vynadáno, proč jsem proboha živýho prokaučovala tak skvělou šanci 😀 😀 ) Nechám jí lítat si podél vody a štrachat se v rákosí a utopit se v rybníčku a štrachat se v rákosí a utopit se radostně v rybníčku…… a komunikujeme si s Rumíčkem . Pak přejdu na druhou stranu potůčku, čupnu si na bobek a čekám.  Tali myškuje v rákosí a pak se otočí, podívá se na mě a……… přijde sama od sebe! “Skvělý, si šikovnááááá!” , dostane se jí pochvaly a následuje dobrůtek plná hrst. A my se s Rumíčkem vydávám zpátky nahoru na louku, tam mu chvíli házím a pak si sednu na bobek a “zneviditelním se” vyčíhnu si moment, kdy dá Tali hlavu nahoru a rozhlíží se. Zapískám a utíkám. Ve vteřině je u mě a máme obě hroooooznou radost. Tali vidí balonek a tak vytáhnu druhý pro ni připravený z kapsy. Ale má to háček, Tali má náhubek , krzevá to bufetění…… To ovšem, vše přímočaře řešící germánka s výrazem “Kein problém!” ani nezaregistruje , vyskočí a dopadne skotačivě na balonek a pravděpodobně si ho nabodne na špičák, páč jinak není možný, aby ho přes ten košík vzala, navíc takovou rychlostí.  No a můžeme rozehrát hru s balonkama. Když se Tali v rámci hry řítí dolů z louky zase k potůčkům, všimnu si, že o kousek dál jde maminka s kočárkem a dvěma pidi dětma.  Hvízdnu a Tali to otočí. Utíkám pryč, co to dá a ona letí za mnou. “Kráááááásnýýýýý, výýýbornýýýýýý, seeeš nejlepčíííí!” řičim do prostoru jak podervaná 😀 . Dolítne za mnou, sundáme košík a zase jí fedruju dobrůtkama.  Pak jí košík nasadím a zase si hrajeme.  V jednu chvilku jí sundám košík a nechám jí řádit s Rumíčkem bez něj. Toho se chopí se vší vervou a……. ukradne oba dva velký ježatý balonky a narve si je do tý svý obří kušny. Rumíček stojí a neščastně kouká s výrazem “Panebože, tak už zase? Vono to nestačilo s Bubinkou?” Ne nestačilo 😀 . Každopádně, ale tady je z  mojí strany ten přístup přeci jen trochu jiný, takže velím “Není tvoje.” a odebéřu jednoho ježatce pro tu malou zrzavou duši. Když sejdeme znovu dolů k potůčku, vyvzpomene si Tali, že ještě nestihla odběhnout k tomu zelenýmu domu na konci, kde vždycky našla něco pikantního. Vypálí a písknutí nevnímá. Vypálím taky. Nahoru na louku, kde jí hodlám nadběhnout a ……….. to už letí sama zpátky! Já vím, že tam při svý rychlosti stihla doběhnou, a že má  košík. Ale je to poprvé, co se sama od sebe nařítila zpátky dřív, než jsem si tam pro ni doběhla. Takže pochopitelně následuje pouze dotaz, co tohle mělo znamenat??????????  No nic, uvidíme, jak si stojíme teď. Dám jí zase volno. Kupodivu to neotočí, aby tam vylítla znovu, jak se u ní dá očekávat, ale seběhne jen dolů k potůčku. A tam vlastně poprvé za celou tu dobu, vypne uši doopravdy. Ač je kousek ode mne, pod kopečkem, tak že prej nejde a čuchá si. Seběhnu dolů natošup a jede nahoru jak namydlenej blesk. Pak si to celý projedeme znovu a to už je vzorovaná. V dálce už vidím i páníčka, jak pochoduje k domovu a tak je ještě trošku “potrápím” povelem “Se mnou”, kdy se volně následuje panička prostorem a pak dám zase do hry balonky. Rumíček na konci louky páníčka zaregistruje a letí k němu. Tali ne. Což ale vítám, protože jí čutnu balonek po zemi a navádím jí, aaaaať hooohem běží za tím páníkem, hooonem, honem a ukáže mu, co vona to mÁÁaaa! . Rozhlídne se a s balonkem opět napíchnutým kdesi na špičáku se za ním radostně řítí a chlubí se mu a vrtí celá sama sebou. Když k nim doběhnu, zavolám, že jdeme domůůůů a oba se nařítí na podestu.

Takže co? Byl to úspěch? Dá se to tak brát? 🙂

12 komentářů u „Předkoncertní procházka

  1. uspech by byl, kdybys ju fakt prodala 😀 😀 prijde mi to strasne srandovni, no 🙂

    fajn venceni ste meli 🙂

  2. Petro, jste úžasná psovodka. Vzhledem k “problémovému dětství” Talimůry se Vám velmi daří. Oni ohaři jsou velmi vstřícní, ale ten temperament. Také je dobře, že jste ji nevyměnila za čokoládu, skončila by asi jako součást nějakého švejžužu (nebo jak se ty krmě jmenujou). Já se strakomůrou bojuju už osmý rok a když se v ní probudí honácké vlohy a vlčí předkové, je na prů …..r zaděláno.

    1. Jo jo, Em čičetdvááá by z ní nejspíš udělali . A to si jí radši nakrájím na nudličky sama 😀 😀
      Ano temperamentu má na rozdávání, škoda, že s tou vstřícností to venku trochu pokulhává 😀

      …. a když se v ní probudí honácké vlohy a vlčí předkové,……
      co to obnáší?

      1. Tak vlčí předkové znamenají extrémní plachost a nedůvěřivost. Korinka si to nabrala asi za celý vrh, protože někteří její sourozenci jsou kliďasové a pohodáři. Že nesnáší ohňostroje a střílení, to asi není tak neobvyklé, ale stačí jiný neobvyklý zvuk nebo když mi v kuchyni upadne nějaké náčiní a ona vyskočí jak na péro, občas to doprovodí nějakým zavytím. Též chová apriorní nedůvěru k mužské části lidstva. Potkat při večerní procházce vysokého chlapa v mikině s kapucí jde po něm (ale to mi zas až tak nevadí ;o)). Tím pádem s ní nesmím cvičit obrany, což mi doporučili tři různí figuranti. Ona to totiž nebere jako práci, ale jako ohrožení a nejde po rukávu, ale po chlapovi. S ženami problém nemá, ale figurantku jsme zatím nepotkaly. Zas třeba děti, které jsou takřka z očí do očí, nehodnotí jako nebezpečí a je v klidu. Honácké, potažmo lovecké vlohy se v ní probudí, když vidí cyklisty, běžce, lyžaře, terénní motorky, koně. Jednou honila i auto, které se nějak objevilo na polní cestě, asi se posádka dost divila, když ji na kapotě přistála strakatíce. Je pravda, že zamlada to bylo horší, teď se mi daří ji odvolat. Plemeno je v domovině používáno jako honácké ke shánění rozptýlených stád a jako lovecké zejména na divočáky – má za úkol pronásledované zvíře zastavit a počkat až přijde páník a zastřelí. Zastavuje tak, že skáče kolem a štěká, nekousne. Volám na běžce ať zastaví, že si ji odvolám, někdo si myslí, že uteče, někdo zas začne skákat a rozčilovat se. Takže venčím tak, že psy naložím do auta a jedu někam do liduprázdna, kde je můžu pustit na volno.

  3. Jejej, co byste bez Talimury delala? Vite, jak byste se nudila? Zadne bojovky na prochazkach… A o kom bysme si cetli? Rumicek je vzornous, tam by brzy nebylo o cem psat:-).

    1. Co já bych tak bez Talimůry dělala…. přemýšlím…. no…. chodila bych normálním krokem a nelítala jako splašená, abych jí dohnala, pak bych taky neměla oči jako šnek z toho, jak furt dopředu monitoruju odpadky, houna, zvířata, psy, nebolely by mě záda z toho jak se mnou trhne, když jí něco popadne, taky bych měla v pořádku nervovou soustavu, všechny končetiny a prsty obou rukou. Tak tohle bych dělala 😀 😀 😀 Ale taky bych neměla radost z každýho malilinkatýho – pomíjivýho 😀 – úspěchu. A nebyla spokojená z toho, když se chová normálně, když jí je dobře, když si chce hrát a tak jako podobně 🙂

      1. “Tak tohle bych dělala”
        prostě nuda nuda šeď šeď

        Stejně to nechápu, taková nabídka, spousta lidí by platilo, aby se talimůry zbavili a ty to prokaučuješ. A to bys ještě dostala čokoládu!

        1. stejně by to nebyla bruselská hořká ale něco z vietnamský večerky a pod cenu já nikdá nejdu 😀 jooo kdyby mě pravý bruselský pralinky hořký…… asi bych licitovala 😀 😀

          1. tak bych si tak troufla tipnout, že jsou dny, kdy by člověk bral i sojovou pochoutku 😀

  4. 😀 😀 😀 😀 no , má pán tak cca rok a něco zpoždění 😀 😀 , ale to bych mu jí bejvala spíš i vnutila 😀 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..