Ne a ne ji zklidnit.

V počátcích nebylo vůbec možný s Tali mluvit o nějakém cvičení. Totál nezájem, trhněte si, nebaví, nechci, jděte se bodnout………… a tak nějak dál na milion způsobů.Pak se mi postupně podařilo ji přesvědčit, že to cvičení nemusí být až tak hrozná věc. Nejdřív jsem jí teda musela NAUČIT!!!! na pamlsky. O ty totiž taky neměla zájem. A když už, tak asi na půl vteřiny. Pak měl člověk smůlu. Takže jsme museli být fakt hodně rychlí a fedrovat ji. A tady možná ale i bude kořen toho problému o kterým budu mluvit dál. Postupem času jsme se propracovali k tomu, že cvičení doma JE fakt dobrá zábava. Vždycky. ÚÚÚPLNĚ VŽDYCKY . Cvičení venku na vodítku je taky dobrá zábava, ale už to není úúúplně vždycky, ale většinou. Cvičení na cvičáku (kam zas budeme muset po pauze Talichoroba+Vánočky+hárání vyrazit) je taky dost dobrá zábava a baví jí to. A cvičení navolno???? Nooo…… to může bejt někdy i zábava 😀 😀 .

Každopádně ale, když už se Tali do cvičení dá, tak je to v jejím podání řádnej cirkus, stejně jako všechno ostatní co dělá. U psů se chce, aby jejich projev při cvičení byl radostný. Mno….. není radostný, jako radostný.  😀 V jejím podání je to spíš tak nějak ………. hledám vhodný přirovnání………….. jo! To by mohlo být to pravý. Její projev je smrtelně radostný. Páč jak se na to cvičení těší, hrozí, že vás při tom prostě zahluší. A cvičení samotný pak probíhá taky zajímavě. Tali ví, že se začne jedině v případě, kdy se usadí přede mnou a čučí mi do obličeje. Je to její signál, že je připravená cvičit. Fajn. A to je taky poslední normální věc, kterou udělá. Ovšem tedy za příslušného hýkání, mrmlání a kvičení. Protože být statická, to je prý týrání svěřené “osoby”. Lepší by bylo pobíhat při tom sezení 😀 , strkat do věcí, matlat do nich nohama a vyskakovat do výšky. Což se tedy jaksi vylučuje.

Nu dobrá, jdeme už tedy cvičit.  Kupříkladuuu, kupoříkladuuu takové lehni. Poměrně to obyčejný cvik. V jejím podání to ovšem vypadá tak, že přistává minimálně ufo a do toho se zhroutila atomová elektrárna. Soudě podle doprovodných efektů, kdy se nejprve katapultuje do vzduchu, aby se zhroutila rychlým pádem k zemi. Úder o podlahu připomíná upuštění sedmdesátikilové kovové činky, která leží u stěny. Při tom mě ještě stačí drápnout tlapou.

Přiřazení k noze ze sedu? Opět se nejprve katapultuje do vzduchu, místo aby se prostě jen při tom obratu k noze přiřadila. Vystřelí se ke stropu a dopadne na zem. Šejdrem a hýkaje. Protože, dle jejího názoru úkol splnila na výbornou a zaslouží tedy odměnu. Což o to, dobře, odměna přijde. Páč já jsem momentálně ráda, že aspoň chápe, že má být někde u tý nohy a doufám, že přesnou pozici dopilujeme později. Teď by to neustála, kdybych jí to neodsouhlasila a brala by to jako, že se to nepovedlo a nastoupila by frustrace. Ale máme obě rozdílný názor na to, kdy má být podána ta odměna. Podle mě poté, co sedí tou svou flekatou kotelnou na zemi. Podle Tali už když je v tom vzduchu, pak už je to pozdě a máme tu opět frustraci 😀 😀 . A teď si představte, že s ní potřebuju natrénovat výdrž v tý pozici.  😀 Prodloužení doby i o půl sekundu???? Hááhááhááá. Rozhýká se a upustí se s rachotem do lehu, jestli by třeba nepomohlo tohle 😀 .

Ona přišla cvičení na chuť a opět se nám tam projevuje ten pošahanej drive.  Jí to baví, mocmocmocmocmoooooooooooooooooc a tak se z toho rozpumprdlíkuje, že se nedokáže ovládat a všechno provádí v tak pošahaným stylu, že to hrozí přizabitím toho, kdo s ní cvičí. A nebo i případně sebe, jako dneska v lese. Pokácený strom je vhoný lehký cvičení k tomu, že v lese spolu budeme něco dělat. Tak fajn: “Tali hop!” Vystřelí se do výšky a v půlce přeskoku si to rozmyslí a že vyskočí na ten strom. To je ovšem s tou kinetickou energií, kterou už do toho vložila dost nemožný, takže na ten strom v podstatě upadne a téměř si zpřeráží nohy. To je prostě magor.

Prozatím mi selhaly všechny mně známé metody, jak psa zklidnit. Tak poslední dvě jsou:

a) že jí zasádruju a tím pádem bude statická.

b)  nebo ji zasádlim a zas se nebude moc hejbat.

Má-li někdo lepší nápad, tak sem s ním. 🙂

11 komentářů u „Ne a ne ji zklidnit.

  1. Jo, ještě verze č. 2:
    vykašli se na statický cviky. Nech si sedni a nech ji dospět. Statiku cvič jen v klidu doma, po vyvenčení, jen to co zvládne. Chůze u nohy = přiřazení za pochodu, obrátky za pochodu. Zastavení samozřejmě taky, ale s rozumem a úplně bych se vykašlala na přiřazování. Otázka je jak by zvládla odložení za pochodu (megavylítání za každé odložení!).
    Místo toho uč pohybovky – přeskoky, obíhačky, slalom mezi nohama – aby se hýbala a přitom se ale musela trochu soustředit. Ber ji na agipřekážky a chtěj po ní sekvence, stahování okolo, … Slalom ideálně čtyřtyčkový, dvanáctku zatím nepobere. Naopak až slalom pochopí (ale musí ho fakt pochopit!) tak se dá slalomovat někde kde mají šikovně rozmístěné sloupky a může jich být klidně třicet.

  2. Za sebe poradím, zkus, jestli není pošahaný pes někde v podmínkách. Hladová Batynka necvičí, nevybouřený Cir taky ne – cirkus a ostuda obojí.
    Tím určitě nechci říct, že to v tom je, jen, že bych šla i po těhle možnostech.

    Hele podle mě to chce někoho neznámého (aby se na něj Talinka nesoustředila /no, to je asi silný slovo/), kdo vás natočí na vídeo (nebo jestli to jde nějak jinak samonatočit, popravdě netuším), který TY si budeš moc analyzovat.

    phytovet cool-down???

  3. no má Tali štěstí,že má vás.Včera byl na Chcete mě? odložený výmarský ohař,kvůli nezvládnuté výchově.Nepochopim ty lidi,tu nezodpovědnost,množírnu na začátku jsem přepla,na to se ani nedá myslet.

  4. Díky za nápady. Budu teď přemýšlet “nahlas” v heslech:

    *nejvíc pitomin provádí právě při cvičení doma – když jsme na cvičáku, tak se tolik nerozpumprdlikuje, ale taky dokáže věcičky 🙂
    *není u ní bych řekla, rozdíl mezi statickými cviky a pohybovými, řekla bych, že vlastně skoro žádný.
    *to sedni- není o dlouhodobý výdrži, ona je schopna se vznést či položit vážně okamžitě 😀
    *cvičíme-li doma, je to vždy až po řádným vyvenčení. Odzkoušeno, že v tom nehraje roli ani to zda cvičí před, nebo po žrádle
    *když začínáme cvičit začíná se tím, že si má přede mnou sednou a dívat se na mě-jako signál, že jo, chci cvičit. To zvládne relativně dobře, nevznese se/nepraští s sebou po půlvteřině
    *stejně tak dokáže relativně v klidu sedět a čekat, až připravím hlavolam
    *odložení provozní (např. seberu bobek, jdu ho vyhodit, má čekej) má, řekla bych na svou pošahanost paradoxně docela dobrý
    *je velmi snadno přemotivovatelná, pokud je pamlsek echtgoldvýbornej, přestává přemýšlet, zabije sebe, toho kdo je u ní i ty, co už stačili utéct 😀

    PHYTOVET-COOL DOWN ASI PO VAGONECH, to by mohlo vyjít 😀
    slalom nepobere ani jednu tyčku 😀 😀 zatím se učí obíhat

    1. Tohle už bych musela vidět a řešit za pochodu na míru. Teoreticky může být problém právě i v tom oddělení “cvičení” od “běžného života”. Prostě cvičíme když mám já zrovna chuť a vhodné prostředí a … a ne v nějakém odděleném okně, jasně ohraničeném požadavkem na sezení a čumění. Prostě v průběhu procházky zavelím k noze a dáme si pár (pár desítek?) metrů u nohy a zas pustím psa do provozu. Ne že bych nikdy nejela stylem “mám hromadu ňamek, tak jdem cvičit”, ale spíš výjimečně. Doma se to u tebe komplikuje druhým psem, to se hůř cvičí jen tak mimovolně. Ale vždycky si můžeš psa nečekaně přivolat, dát mu třeba to sedni, klidnou pochvalu, výdrž a pak teprve ukončení, kliknutí, ňamka.

      1. Tak to vnímám částečně taky, že běžnou provozní bere jinak, než cvičení. Já s ní teda taky nejedu cvičení výhradně doma, nebo cvičení venku, naopak se právě snažím hlavně o tu provozní poslušnost. Ostatně – bez ní bychom se ani nikam nedostaly. Sem tam musí jít “Se mnou”, když někde procházíme, musí si sednout a počkat, když sbírám a vyhazuju ten bobek, nebo když chce jít za psem….. a tak.
        Nicméně tím, že ji to cvičení baví, a učí jí to spolupracovat, tak pochopitelně to jedeme i venku. Plus ten cvičák, kam nás zase musím nahlásit, až úplně dohárá.
        Možná???? v tom největší roli hrajou ty pamlsky, o který zpočátku právě nejevila vůbec zájem a museli jsme odměňovat hodně, hodně ale hodně rychle??????? Mám za to, že kdyby se podařilo tady nějak ubrat plyn , částečně bychom si pomohli. Otázka ovšem je ta, že pro ni neexistuje obyčejnej pamlsek. I jen piškot je velmi zajímavej pamlsek. stejně jako slupka od okurky, kus mrkve. O rohlíku, sýru, uzeninách ani nemluvím, a maso a spol, to už pochopitelně vůbec. Asi kamením bych jí musela odměňovat. Ale ona by si toho asi ani nevšimla, hlavně že je něco do huby. Tohle mají s Bubi stejný.
        Druhej pes v tom podle mě roli ani nehraje. Oba znají – Xčeká-Yjde. A případně se s tím druhým zaobírá páníček, takže újmy nedojde. Je to o zbrklosti, hodně velký zbrklosti. To kdybych dostala do ruky.

  5. No presne o tomhle pise Susta v ty druhy knizce, ted jsem ji docetla a ten prave radi stridat high a low energy cviky, aby pes stihl zrelaxovat a nevytocil se do obratek + plus mit unikovy cvik, hezky to tam popisuje na prikladu lamy

    1. Těžko zrelaxovat, když se vytočí do obrátek hned 😀 😀 Ona nemá v ničem zarážku. To přesně předvedla včera, kdy mě zase smetla. Když to trochu přeženu , tak ona neudělá jeden jedinej normální pohyb, nekontroluje se, není si vědoma svého těla, svojí síly.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..