Co dělal Rumíček v pátek ráno? A co dělala Talinka?

Užívali si ranní procházky. Jakože nic světobornýho coby téma, to uznávám, ale bylo to prostě příjemný ranní venčení. Kterýmu navíc ale, předcházelo velmi příjemný večerní venčení. Čtvrteční podvečer byl totiž velmi naditý a my přišli domů pozdě. Po práci jsme si každej vzali jednoho psa, a před velkým nákupem střihli takový rychlejší venčení. Hodinovka. Ale teda za náš Rumíčkotým docela nadupaná hodinovka. Zašli jsme si na psí hřiště a tam si dali  “agi” trénink. Rumíček byl velešikovnej pán, a vystřihnul pěknou sérii. Překážky jsou tam od sebe hodně daleko a on šel fakt pěkně jen na slovní vedení (překážka, kruh, překážka, otočka, okolo a zpátky). Pak si dal dvakrát hezký hledání ztracenýho předmětu, čutali jsme balonek a pak si vyrazili do víru velkoměsta. Museli jsme jít obhlídnout hospodu (proč jako?? 😀 ) , očíhli jsme sámošku a vyrazili na místní “korzo” všechno vyloženě na jeho žádost 😀 . Na “korzu” byl hrozně ftipnej, protože nakukoval do všech výloh a ……… u sekáče, kde mají za výlohou horu plyšáků, se mi hošíček zaseknul 😀 . Prostě nutně, nutně potřeboval aspoň jednoho. Pobíhal tam zleva doprava, šňupákem ňufal na výlohu a byl značně neščasten, že ani jeden, ani jeden…. 😀 . Bůra by mu člověk dal. Kdybych ho měla teda s sebou. A kdyby bývali měli otevřeno a já s sebou nějakej ten obnos, tak bych fakt šla a něco mu koupila. Budu tak muset učinit jindy.

No a protože mi to přes ten naditej program při venčení přišlo jako málo, i vzhledem k tomu, že pak zase byli doma sami, tak jsem večerní procházku značně natáhla. A může za to ale vlastně nejvíc Tali. To proto, že se chovala moc hezky a šla jako slušnej pes. Takže jsme při běžným večerním venčení původně popošli jakoby jen o kousek támhle….. hezky si čuchala jako normální pes…. tak jsme popošli ještě kousek tůdle…. netahala, ťapala, tak jsme šli ještě dál a já nakonec domů dorazila až v jedenáct. Oba psi buchli na pelechy a vytuhli.

Mně ještě čekalo co? Vybalit a uklidit nákup a hlavně. Naporcovat maso, co jsem nakoupila. Páník byl již dávno v limbu, neb ten vstává velmi, velmi, ale velmi brzo. A já ráno vzhledem k tomu, v kolik jsem šla spát měla taky pocit, že stávám nějak velmi, velmi brzo 😀 . Což ale pochopitelně je štěkavcům tak jako šumák, venčení jim dopřát musím.

Abych se rozhýbala v klidu, šel první Rumíček. První část venčení by se dala nazvat pochod za ďurkou. Tam jsme museli zamířit hned a okamžitě. Plížil se k ní stylem “chameleon na lovu” , jen ten vystřelovací jazyk mu chyběl, jinak byl na tom s pohybem stejně. Ooooooo…ooooopatrněěě pomalinku vysunout tlapku, třikrát ji stáhnout zpátky, oooopatrně vysunout a nakonec položit. Postát. A teď to stejný s tou druhou 😀 . Oči stejně vyšpulený. Jazyk teda nevystřelil, to ne 😀 .  Naopak pak vystřelil sebe do prostoru a radostí  z čehosi hopikal až k nebi. A stejně tak hopikal, když jsme potkali Edíka. Ještě stále ho velmi uctívá a hlavně – miluje každýho, kdo Edíka venčí a musí mu své city jasně vyjevit 😀 . A je z toho pak celej šíííleně radostnej. Tak se z toho rozradostnil, že chtěl nastoupit do cizího auta. On, antiautomobilista 😀 .

Ještě jsme si zaběhli na louku, tam si párkrát oběhnul hřiště, zkontrolovali jsme potůček, párkrát si začutat s balonkem a už jsme zamířili domů. A proběhla výměna. Vzala jsem Talimůru a vzala jsem jí pešíčka. A dobře jsem udělala.  U vedlejšího domu se k nám nařítila mladá labradůrka se stejným entuziasmem jako má Tali. Nechala jsem je chvilku si poblbnout a pak jsem Tali ze hry vytáhla, protože páník labradorku marně volal a takhle měl šanci ji k sobě dostat. Odměnou a kompenzací byl právě ten pešík, kterýho si Tali mohla ulovit a zabít ho. Když ho pak upustila, vyzvala jsem ji, ať mi ho laskavě teda podá, což pěkně udělala. A my se mohly vydat taky na louku. Tam jsem ji posadila, nandala košík, cvičně odcvakla, zacvakla vodítko, a pak ji ze sedu už volně loženou, ale jen kousínek ode mne, k sobě zavolala. Otočila se a přistoupila ke mně (což znamenalo tedy jeden krok :D, ale jsem za to ráda, že nevystřelila, ale opravdu obrátila pozornost ke mně). Ještě jsem trochu ustoupila a zavolala jí. Šikovná byla.

Pak dostala volno a katapultovala se do křoví, kde byly naházený rohlíky. katapultovala jsem se tam taky, a vytáhla ji velmi svižným krokem na chodník.  Šla kus se mnou zpátky na louku a znovu dostala volno. Katapultovala se, aby udělala něco, čím mě kapek zaskočila. Předpokládala jsem, že někde zase lítá v křoví, ale….. ona seděla dole pode mnou na kopečku na zadnici a koukala na rybníček. Nevím, jestli sondovala, zda tam kachny jsou, nebo zda věděla že nejsou (ale podle jejího chování potom si myslím, že právě nevěděla, jestli tam jsou), ale prostě seděla tam a zůstala tam po “Čekeeej, Tali, čekeeej!!” sedět i dál! Došla jsem k ní, postavila se trošku bokem od dráhy kterou se bude muset vydat k rybníčku, čupla jsem si na bobek a volala ji hezky k sobě. PŘIŠLA. Přišla nejdřív ke mně. Aaaaaaa, to bylo hezký, to bylo hezký. Taky dostala mnoho milijounů dobrůtek. Trošku jsem ustoupila a ještě jednou ji zase zavolala a pak jí už dala volno.

Běžela tam a zkoumala cosi. Otočila jsem se, nechala jí volnou ruku, teda tlapku. A šla pomalým krokem zpátky nahoru na louku. V půlce kopce jsem se otočila a …….. fleky nevidno. Povzdechla jsem si, že zas mám co dělat …. a pak zahlídla Fleky jak rajtujou v rákosí. Když jsem byla na hraně louky, akorát svoje rajtování přerušila a čučela z rákosí nahoru za mnou. Pískla jsem a ……..ona vyrazila podél potůčku směrem za mnou. Nadechla jsem se…. a zklamaně vydechla, protože to podél potůčku prosmažila dál 🙁 . Aby se  o kousek dál vyřítila nahoru na louku a letěla přímo ke mně!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Vysmátá. Žiš – to bylo taaak , ale taaaak hezký!! Sundaly jsme košík a už se fedrovala, co to šlo.

To už jsem jí cvakla, nechtěla jsem to kazit, bylo to skvělý. A nabídla jí zase jako kompenzaci pešíčka. Zabojovaly jsme, ona si ho vítězně několikrát zabila a pak ho nechala být. Řekla jsem jí, ať mi ho teda ale podá, že ho ponesu. Což pěkně udělala a už jsme capaly směrem domů. Pešíčka pak vynesla na podestu a v domě ho ještě donesla až nahoru k nám. Fajn to bylo, moc fajn.

16 komentářů u „Co dělal Rumíček v pátek ráno? A co dělala Talinka?

  1. viď? já si to moc užívám, teď venku byla úúúplně, hele úúplně normální pes. fena teda. Ježíš to je tak pěkný. Dneska při tý kratičký procházce jsem si říkala “Koláče pamatuješ, jak sis moc přála, aby se naučila normálnímu venčení? Kdy jen tak půjde a bude si čmuchat, zastaví se, aby si to pročmuchala detailnějš…. a nebude jančit a bláznit a chtít dělat jen raubířiny. ” a teď to tak bylo, přesně tak. Otázka je, jak dlouho nám to vydrží, víš s ní není nic úplně trvalý. Ale hezký to je, moc hezký

  2. Krásné,jen aby jí to vydrželo.Co prsty,už je to snad trochu lepší.Mě poradila babka kořenářka,mimochodem výborná léčitelka,když mi nandavala prostředníček zpátky,mazat sádlem.Předtím jsem ho měla týden v dlaze a chirurg řekl,že to je v pořádku a že to přejde,a prst byl zatím venku.Paní koukla,udělala lup,a mně se ulevilo. Večer jsem si to namazala,dalarukavici a za pár dnů byl prst dobrý.
    Přeji krásné,klidné a pohodové dnešní venčení.

  3. Přesně – jen aby jí to vydrželo…… to je u ní hlavní problémek 🙂 . no momentálně máme jiný režim, páč s chrchlotikem se na dlouho nedá, takže jen kolem baráku a dolů pod louku a šup domů, jak se vyvenčí. To bude nářez, až dojde na normální venčení.
    Sádlo?? Jen čistý sádlo??? Ty jo to by mě nenapadlo…
    Ježíš vy teda máte chudáku zážitky… vyskočenej prst jako z kloubu?? chjo. Tak já už mlčím a nestěžuju si, mám to jen oteklý na obě strany v tom posledním článku a když třeba při oblíkání, někde tím prstem zadrhnu, tak tooo jako jo, to je sodofka docela. Ale jinak to jde. Jen to prostě ona vždycky trefí na to stejný místo a usmaží mi to stejný, co minule.

    1. Nevím, jestli tě to potěší, ale v pocitu zmaru a beznaděje nejsi sama, denodenně se v nich potácí statisíce (možná i milijouny) rodičů
      Naše třeťačka OPĚT zapomněla hodiny. UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

      1. jéžiš, to jí rozumim!! já nejsem sto se naučit hodiny! Teda ne jako v češtině, to se mi evidentně nakonec podařilo, ale naučit se říkat hodiny v němčině, kde to maj tak blbě, to mi prostě nejde. Tak jí řekni, že v tom taky není sama 🙂

        1. hodiny v aj mají asi za dvě lekce (pokud to paní učitelka nevynechala). Myslím, že mi onehdá z toho zjištění naskočil vopar.
          Jinak teda chůdě paní učitelka aj. Třeťáků je ve třídě 9 (jeden nadprůměrnej, ale nudí se, jeden s asistentkou), čtvrťáků 5 (z toho 1 holka, čtyři kluci, asi blbej kolektiv celkem). Má je spojené.
          Je to velmi milá a jemná paní, myslím, že jí ta hodina musí stát spousty sil.

          1. hodiny jsou peklo prostě. Mně to jako dítěti taky nešlo, fakt. Asi i proto, že z podstaty mě čas nezajímá, důležitý je jediný – abych ho měla hodně, ale kolik zrovna je, je mi fučik, tak proč to studovat. Je mi vás děfčice líto obou.
            Chtělo by to nějakou mnemotechnickou pomůcku.
            Paní učitelka je Anežka za živa, to je děsně poskládaný…. proč to kruci spojujou? Každej je úplně jinde? 🙁

      2. Klid,já měla doma ze tří dětí dvě dyslektický,dysgrafika a školu dokončili,ten nejstarší po přechodu na učební obor udělal ještě maturitu,na té nástavbě jich začínalo 39,maturu udělalo 13.Ono se to srovná ,časem.jak říká klasik “nejštˇastnější dny matky v roce jsou první a poslední den prázdnin.Ona to dožene.
        Petro sádlo,nesolený.

        1. Jé to je hezký číst takhle, jak se ty děti posunuly. 🙂
          proč je nejšťastnější den i ten poslední den prázdnin? Ten první chápu, ten poslední mi uniká proč.
          Sádlo nesolený, jasně, jasně, to by mě kupodivu ani jinak nenapadlo. Na rozdíl od mého drahého, který, když jsem ho kdysi dávno na krutě spálený záda požádala, aby mi udělal obklad z černýho čaje (čajda promine 😀 ), tak se poté, co ten čaj uvařil, opýtal, kolipa že tam chci cukru 😀 😀 😀 . Na citron nedošlo 😀

          SNĚŽÍÍÍÍÍÍÍ

          1. tam zase ale ty mladší chytnou náskok od tý starší. Takže nebudeš řešit hodiny, který už umíš…… ale něco jinýho :D………. to sem Tě teda ale nepotěšila asi taky, co?

  4. to me doma vycitali furt ze dislekticka disgraficka kamoska co nespocita ani procenta ma VS a ja jako skoncila naturitou 😀 jojo, ono se to srovna, jen nekfy holt je to pro rodice vic prace aprimhoureni voci nad 3na vysvedceni

    1. no zas na druhou stranu – kdybych se měla poměřovat s bývalou jednou kolegyní zde, která má sice Mgr. ale všechno to obšlehla, tak to není moc vypovídající o vzdělání. Je to prostinká osoba, navíc mě příšerně rozčilující se svou výslovností angličtiny (a nepomohnulo jí ani to, že byla tři roky za hranicema) 😀 , komanduje svoje současné kolegyně, hraje si na důležitou, je opravdu hloupoučká a je na pěst mezi voči. O čem pak svědčí to, že má titul? Moje bývalá kolegyně, moudrá to osoba se střední školou je naopak člověk, od kterýho můžu čerpat vědomosti, informace a náhled na život. A znala jsem pár lidí, co měli “jeeen” učňák, nad čímž by se teda leckdo mohl vofrňovat, ale vzdělanější byli 3x víc.
      Tím ovšem nechci říct, že to tak všichni vysokoškoláci mají, jen jako příklad toho, že titul a vejška není všechno. A mrzí mě, když to rodiče dětem takhle říkají, páč to nejni k těm dětem spravedlivý.

      1. Můžu říct,že počátek školy byl katastrofální,já která se nemusela učit mám dítě kterýmu to vyloženě nejde.Nejdřív jsem se s tím musela srovnat já,pak už jsme to tak nějak vybrušovali.Ono je to taky jak pomůže učitelka.Toho nejstaršího po půl roce v učení nám chtěli přendat rovnou na průmyslovku.Jenže já se po té základce bála.Tak si dělal nástavbu,tam jich začalo 39 a maturitu dělalo 14,udělalo 13.Takže žádná úleva se nekonala.Múžu říct,že účetnictví mu šlo úplně perfektně.Jenže řemeslo ho baví víc.Teda všechny 3.
        No poslední den ve škole je jasný,vysvědčení, žádný opakování,první školní den začíná odchod z domu,to ticho,kafíčko bez hluku,pohodička,aspoň do 3 odpoledne,vaření pouze večeře,atd
        Na spálený záda od sluníčka je dobrý jogurt,teda bílý ,bez příchutě.Mám 3 blonďáky,takže velmi vyzkoušené. Černý čaj mě naučila používat babička na splachování vlasů,lepší se rozčesávají,rozhodně ovšem bez cukru:D
        No a Kachnu můžu utěšit,to co se ti 2 starší učili několik let tak ten nejmladší to okoukal během chvilky.
        U nás prší.

  5. já která se nemusela učit mám dítě kterýmu to vyloženě nejde….

    věřím, že tohle musí být složitější zpracovat, člověk tak nějak čeká, že to bude stejně a možná to bere i jako vlastní selhání, či čo. A učitel – ten dělá hodně, hodně záleží na něm a pak taky na spolupráci s rodiči a na pochopení toho, jak ten konkrétní žáček funguje, páč ono přeci jen, každej jsme jinej. je skvělý, ale, že potomek nakonec nejen vystudoval, ale…. dělá to, co ho baví. To je totiž na tom nejdůležitější.

    …první školní den začíná odchod z domu,to ticho,kafíčko bez hluku,pohodička,aspoň do 3 odpoledne,vaření pouze večeře,atd…

    ajooo!! tohle mě nenapadlo!!tím jak to neznám ze strany mámy s dítětem, tak mě tahle varianta nepřišla na mysl.
    No ti mladší mají některý věci prostě trošku “zadara” , ale je to kompenzovaný zas něčí jiným.
    Tadu huž taky po sněhu ani památka. A poprchává celej den.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..