Sobotní procházka, která se neměla konat.

Neb už od začátku to stálo za……….. starou belu.Páník vymyslel, že bychom mohli sjet jednu stanici vláčkem do Hostivice a odtama si zajít na krátkou procházku do Sobína do hospůdky, tam si dát oběd a pak hezky zase zpátky. No plán to byl dobrej. Leč…

Za á) Ledva jsme vyšli začlo pršet.

Za bé) Ledva jsme vyšli, byla Tali na ránu. Nevím, co to spouští, ale zase byla taková jako v začátcích. Vzpínání se na vodítku, vyrážení, ani jeden krok normálně, prostě divoký zvíře. Věřte, že s takovým psem se hodně blbě funguje. Netrvá to dlouho a jste tam, kde byste nechtěli být a musíte se hodně ovládat, abyste ji nezabili za to, jak ona zabíjí vás. Bolí to hodně. A nemáte páku to zastavit. Vlastně jednu jo, to mi dochází teď, když to píšu. Jedině to otočit na patě a jít domů. Nekompromisně. No. Měli jsme to udělat. Jenže …. máte v hlavě ten výlet.

Když jsme vystoupili z vlaku, bylo to jako vrátit se o ten rok zpátky 🙁 . Nálada na bodu mrazu, vzpínající se, nevnímající pes a nebožáček Rumíček, protože veškerá snaha nás obou byla napřená na to, nějak tu situaci urovnat.  A v půlce cesty si páník uvědomil, že pod dojmem toho, co předvádí Tali jsme se zapomněli podívat, v kolik to jede zpátky. Nás poslal s Rumíčkem napřed do hospody a oni, že se s Tali vrátí. Moc se mi nechtělo, měla jsem v ten moment Tali aspoň trochu na příjmu, ale nakonec jsem souhlasila a vyrazili jsme každý opačným směrem. Měla jsem aspoň úplně volný ruce pro Rumíčka. Obíhali jsme stromky podél cesty, lavičku a dělali jsme blbinky. Až jsme doblbinkovali k hospůdce…….. byla tak jako dost neosvětlená….. jojo. JO. Na dveřích nápis, že dneska je zadáno. Sakra. Celou cestu prší, těšila jsem se, jak se po tom Talizápolení usalašíme v teple, dáme si něco dobrýho a……….. kulábrsk. Takže otočit to a běžíme Rumíčku rychle zpátky, ať těm dvěma ušetříme cestu. Mazali jsme, co to šlo a já pak Rumíčka i poslala napřed. Páník byl zklamanej stejně jako já.

Aspoň, že Tali se podařilo tou cestou tam a zpátky aspoň trochu nahodit. Využila jsem toho, přebrala otěže  a šly jsme spolu dělat hopiky, přes klády. Už to nebyla taková hrůza, už trochu vnímala. Nechala jsem ji jít  jen tak, podél cesty s tím, že pokud nebude tahat, máme to dobrý, pokud tahá, jde na cestu. Když jsme míjeli loučku před domy, zavedla jsem ji tam, a nechala ji jen tak jít s čumesem u země. Měli jsme štěstí, že chvíli na to, co jsme došli zpátky na zastávku, dorazil opožděný vlak a my mohli jet domů.

Už s relativně normální Talířovou. Když jsme vešli mezi domy, viděla jsem tam stát víc než postarší paní s obřím labradorem – spíš teda vepřadorem by se to dalo nazvat. Vím, že ten pes je potížista a madam ho nezvládá. Dala jsem echo Brtníkovi, který od vlaku vedl Tali, ať se jim vyhnou. No. Bohužel někdy ani to nestačí. Milá paní drbala s jakousi jinou dámou a psa rozhodně neměla pod kontrolou. Takže ten zabral a vjel do Tali. Pochopíte to? Pes a napadne fenu? Bez jakéhokoliv kontaktu, prostě natvrdo zaútočí? Bába jela jak po ledu a pochopitelně si s ní pes dělal co chtěl. No, dobrý to bylo. Řvala jsem jak prorvaný Slapy a Brtníkovi se podařilo se s Tali z toho dostat. A já rozhodně řvát nepřestala. Bába, čůza jedna pitomá, si vyslechla dost. Podstatou bylo to, proč ten šmejd nemá košík????????????????? Proč si ho nehlídá a nedrží ho pořádně, když ví, co její čokl dělá? A není to poprvé, už jsem tu čest měla. Korunu tomu nasadila ta druhá důra, která mi sdělila, že náš pes taky nemá košík. Ne…. to opravdu neměla dělat, fakt jako ne. Snažila se pak z toho vyvlíknout tím, že ona s tím nemá ale nic společnýho. Dost důrazně jsem se jí teda optala, proč se teda do toho motá, když s tím nemá nic společnýho a ať laskavě velmi rychle odejde, nebo bude zle. Náš pes byl po kontrolou, šel u nohy a byl to pes tý nány, co našeho psa napadl, rozhodně to nebylo obráceně. Servítky jsem si fakt nebrala, ani ohled na věk. Protože určitý chování, na něj nárok holt nečinní. Následně jsem hulákala  jak na lesy zpátky na bábu od vepřadora, ať si laskavě uvědomí, co mohla způsobit, kdyby tady šlo s tím psem dítě!!! Že by ten její zmetek převálcoval jak psa, tak to dítě, protože on s ní mával jak s fáborkem. A že to příště bude o policii. No…….. nebylo to hezký, ne nebylo. Talinky mi bylo líto, plakala, s něčím takovým rozhodně nepočítala, šla v tu chvíli fakt hezky s Brtníkem.

Abych jí dala možnost se trochu zrelaxovat, vzala jsem ji ještě u nás za barák, dala jí košík a volno, ať si letí k potůčkům. Jak se dalo očekávat, získat aspoň jednou její pozornost bylo zhola nemožný. Takže jsem si ji pak uprostřed řádění v rákosí odlapila a šly jsme na vodítku pomalu domů. Nahoře na louce se k nám řítilo odrostlý štěndo špringra. Můj plán byl, že když si ho paničky zavolají, odchytnou … cokoliv, hlavně ať fenka nerotuje kolem nás, dám Tali košík a holky si můžou pohrát. No bohužel obě velmi tělnatý dámy (matka s dcerou) dokázaly akorát provolávat jméno fenky, která lítala velmi natěsnačku kolem nás. A dělala na Tali výpady. Což způsobovalo, že Tali si chtěla taky hrát a dost mi to rvalo ručky.  Sdělila jsem oběma, že by bylo dobrý, aby si ji už chytily, že mě to dost bolí…….. po Tali jsem v tu chvíli nemohla nic moc chtít, bylo toho na ní už moc a mě to bylo jasný. Nakonec se mi  i podařilo se s ní z toho dostat. A dámám jsem velmi poděkovala. Řekněte mi někdo, proč si sakra kruci někdo, kdo pro svou tělnatost nemůže udělat rychlejší krok pořídí špringra? Lovečáka, energetika…. no ne, neříkejte mi to, já to vím, takovejch je…. to já jen, že toho za ten den bylo už docela dost.

Ten výlet se fakt neměl konat 😀 .

 

6 komentářů u „Sobotní procházka, která se neměla konat.

  1. tomu se říká den blbec,aneb co se může pokazit se pokazí
    no a ti majitelé-mohla bych tady dát dlou hej výčet na téma-ne neposlušnej pes,ale neudržel na vodítku a bez koše-NO co se vytrhl majitelovi a držel mě na křižovatce Kima za krk,boxer-před ním jsme se zavřely v hospodě a od té doby se mamka bála psů a nechtěla s náma chodit ven,dobrman s košem ktrýho mě na Kima pustil chlap,protože Kim byl na vodítku a brz koše-mě bylo 13let-Dobrman 40kg a nemohla jsem ho z Kima dostat,pomohli mě nějaký ženský co šly tenkrát kolem,Gero měsíc před smrtí 5 minut od baráku na kruháči na něj vlítl něco jako pitbul,majitel důchodce-Gero prokouslý tváře,dodřený domlácený nohy-chlap psa neudržel,Gero z roho pak otravu komplikace,chodit nemohl,takže hezkej závěr života
    já ze svým malýma psama používala ve městě koš docela a utomaticky,když se náhodou něco semlelo,aspn nemohli nikoho rafnout a co já bych za to dala,kdyby ti velcí psi-já vím,že malí jsou taky často velký svině,už jenom proto,že jenikdo nevychovává,ale lepší v psovi zahryzlou nějakou malo mrchu,než velkou,která mě ho může zabit a když ty lidi ty psi neumí udržet na vodítku,natož vychovat,tak by ten pes ten koš mít měl a tečka
    Nebavím se o tom pochopitelně když potkám vychovanýho velkýho psa,kterej si mě nevšímá,je poslušnej,ten at nemá pro mě za mě nic ,bavím se fakt o nevychovancích.jinak já docela náhubky používám doted ve městě a problém s tím nemám,spíš se každej diví,proč má malej pes koš,koše,
    no tak jídlo určitě
    tak jsem se rozohnila

    1. jojo, já se taky rozohnila, to jsou prostě situace, kdy člověku vyletí adrenalin až na půdu. Teda pokud je cholera jako já 😀 . Chudák Gerošek 🙁 , to je mi líto teda. By člověk fakt vraždil, takovýhle lidi tupý, opravdu tupý a bezohledný.

  2. Tak tomu se říká den blbec. Ideální na potkávání… blbců.
    Pokud to jde, obcházím obloukem. Když to nejde, cpu své psy za sebe a útočníka chytám nebo se aspoň snažím jej k mému psu nepustit (s hluchoněm to moc nejde). V nouzi jdu do útočníka čímkoliv. Ale nakopat by zasloužili majitelé. A pořádně.
    No a štěně – není jednodušší svého psa včas odepnout?

    1. Je to jednodušší, jenže já si nechtěla ztrácet body tím, že mi pak vezme dráhu pod balkony a bude neovladatelná, což se v jejím rozpoložení dalo předpokládat. A ona by to stihla opravdu ve vteřině a já neměla zájem ji někde nahánět. Chtěla jsem ji pustit až s tím košíkem, kterej mi dává určitý šance mít situaci pod kontrolou a nepřidávat k tomu, co už ten den bylo 🙂

      1. Jenže takhle tě akorát zmorduje. A aby pes ustál nablízko otravujícího psa a zůstal v povelu, to už je hodně vysokej level. To uměl Baroušek. Možná když by to netrvalo dlouho a mávala bych hodně lákavou ňamkou, tak by to chviličku ustáli i kluci současní. To by u vás nezabralo? Sedni a po malých kousíčkách furt prokrmovat a udržovat v sedni? Možná bys pak našla vteřinku pro nandání košíku a vypuštění a ještě bys měla megaposlušnýho psa. Hmm, nebojíš se, že psa košíkem zmlátí?

        1. Já vím, že to nemohla dát, proto jsem taky po ní nic nechtěla, nebylo by to reálný a spravedlivý, ani kdyby za sebou neměla to co měla. stačilo by bývalo, kdyby dámy hnuly zadnicí, vím, že to je štěndo, poslušnost nic moc, ale sakra tak se snažim, Prokrmovat a sedni byly nereálný 😀 . No ale ustála jsem to no, jen prostě za ten den se toho nahromadilo už dost. škoda ale. Holky si mohly poběhat. Koš má koženej na tohle, proto jsem ho pořídila. Abych ji mohla v klidu vypustit ať už na samostatný řádění a když mi poletí do zakázaný zóny, tak jsem v klidu, a nebo na psí řádění.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..