O statickým venčení….

aneb… nejni ďurka, jako ďurka 😀 .Statický venčení říkám tomu, když páník stojí a pesan si pobíhá někde tak jako kolem a přibližně.  To až na výjimky není styl ani můj, ani našich psů. Teda takhle – našich vižlích psů  😀 . Talířový bývá dost jedno, jestli stojíme, nebo se pohybujeme, ona si jede svoje. Nicméně prostě já jsem zvyklá na tu spolupráci a více-méně společný pohyb. Až teda na tu výjimku a tou je – když se potkáme s jiným pesanem, či s vícero pesany a všichni se dají do hry. To se pak páníčci logicky zapíchnou a čoklidi rotujou kolem. Což bývá zpravidla na louce za domem, protože v polích moc jiných psů nepotkáváme a pokud jo, tak jsme zase všichni spíš v pohybu. Jde se, povídá se a psi si blbnou.

A dneska ráno nám vznikla nová výjimka. Vyšli jsme si s Rumíčkem, Talimůra už měla venčení za sebou s páníčkem, ač horlivě tvrdila, že venku nikdá ešče v životě nebyla . Jako výkupný dostala konga naplněnýho dobrůtkou a příslib, že pak s ní taky ještě vyběhnu. Vzala jsem balonek a šlo se. Času bylo dostatek a tak jsme se courli kousek dál, než obvykle chodíváme. Když jsme se přiblížili zpátky do našeho rajonu, vyžádal si Rumíček balonek a šel si ho pouštět dolů z kopce za posledním domem. Děsně ho to baví, docela tomu propadnul. Jak je někde kopeček, vyžádá si balonek a jde si ho pouštět dolů a chytat 😀 . Je to ale hrozně vážná zábava, nesmíte se u toho smát, musíte ho bedlivě pozorovat, jak se za utíkajícím balonkem plíží a pak ho dopadne. Jinak to všechno zkazíte 😀 . Párkrát si ho takhle pustil a pak……. ho opustil!!! No!

Normálně VON!!! nechal balonek v listí u plotu, protože………… “Tjoo! Tady je přece ta ďurka!” doběhla mu myšlenka 😀 . Nechal prostě balonek balonkem a letěl o kousek dál, kde v kopečku pod domem jsou tři habry a pod nima, vedle mělký jamky…. ĎURKA!!! To ale jistojistě nejni tak jako ledasjaká ďurka, to pozor na to! Je to jakási speciální elita mezi všemi ďurkami, které se na kopečku nachází. Je nutno pohybovat se kolem ní velmi obezřetně, našlapovat zlehýnka, aby se nerozplynula a dlouze nad ní bádat!!! A to velmi vážně bádat. Což tedy následně způsobí že……. probíhá ono statický venčení. Páč já jakou dobu stojím na místě, potichu se hihňám a pozoruju zrzavýho badatele, který krouží kolem oné ďoury, našlapuje jak balerína a tváří se tak, že mu začnu samou úctou vzápětí vykat a říkat mu pane profesore!! V tomhle počasí takhle postávat, nííc moc jako. Níííc moc. Ale co by pro něj člověk neuďál, že jo?

Tak si tak postávám a Rumíček se oddává badatelský práci. Je to hrozná šichta, páč funí jako zběsilej. Částečně tím, jak do sebe nasává pachy a částečně úsilím to celý vybádat. Občas musí odběhnout o kousíček dál, pod kopeček protože co kdyby náhodou tam jako něco taky…., pak se ale honem vrací zpátky, aby mu u ďurky něco neuteklo, či nedej bože ona samotná třebas nezmizela 😀 . Zapíchne šňupec do díry a funí do ní. Pokud v ní žije nějakej ten hlodavec, musí se radovat, že v teplárně konečně pustili topení, páč tam musí mít dost zafuněno a teplo.

Jenže čas nepostojí tak, jako já. Takže…. “Rumíčku?” “No, co je? Nezdržuj, bádám.” “Hele, už musíme jít, fakt musíme.” “Ešče neee…” posmutní zrzatej badatel. “Joo, musíme, musim do práce, víš?” “Ale když…. a tak jo, no. Jo, už du… hele jen tam ešče kouknu jo??  A už letim.” Přihopiká, spokojenej, jak to dneska šécko zvládnul stihnout. Doťapeme pěkně dom, vystřídám psiska a při venčení Talimůry mě ranní mrtvice z toho, jak se ovládám, abych ji nepřizabila, páč jsem jí zase z huby musela páčit krajíc chleba a při tom páčení mi ona zas zhmoždila ještě víc ten rozmasakrovanej prsteníček . Do práce pak odcházím již zcela probuzena, či spíš teda už nabuzena 😀 .

18 komentářů u „O statickým venčení….

  1. no jo protože,je to badatel-profesor,tak se přece nebude zabývat něčím tak přízemní jako jsou hlubinný vrty

    1. ano, ano je to moooc moudrej pán 😀 😀
      a tuten moooc moudrej pán v úterý, když jsme byly s Talimůrou venku, dostal “záchvat” nějaký ščastný šílenosti 😀 a rozsápal papundeklovou bedýnku, co měli na cvičení 😀

  2. 🙂 . Dá se to. Od ščenátka se ale musí a důsledně- jako se vším. Měl to úplně stejně i Ešus, taky se to naučil. Ten teda ještě měl k tomu, že když Máňa nevylezla, tak na ní “volal” 😀 nebylo to štěkání ze štrézu, že za ní nemůže, bylo to naučený, páč jsem vždycky přišla k němu a říkala mu, jaká je ta Máňa mrcha, že nevyleze, že jo, když tam na ni čeká a ať na ní teda zavolá 😀 , že možná přijde 😀 😀 /já vím, trochu škodolibý / no a tak on na ní začal volat=štěkat, stejně jako, když měl přivolat někoho z nás. Rumíček jak je ten němej Bobeš, tak ten ji nevyvolává. Bubi se taky naučila nehrabat, ta si to taky nechala pěkně vysvětlit, Tupofleky…. jaksi…… no. Jako je to už mnohem lepší, než to bylo, ale stoprocentní to není. Ale taky chodí a monitoruje myšodíry po pozemku.

  3. Taky se divím,že nehrabe.Ono taky asi chodit s lopatkou a zahrabávat vyvrtané díry asi ve městě není to pravé ořechové.Když jsem viděla video ,netrpí podlaha od drápků,my teď máme podlahu dost poškrábanou jak od vozíku,tak Andyho drápků,i když je má krátké.On má heslo ,,hrabu rychle,hrabu rád,myši nemám rád.”Tak trávník je třeba provzdušnit a pohnojit

    1. Jojo, provzdušnování trávníku! to by Tali taky šlo.
      Ono najít podlahu, která ustojí provoz psích drápů natož vozíku, to není asi jednoduchý.

  4. Mája (nééé Maya, alespoň myslím) nebádá, ale rovnou hrabe.
    Hrabe pouze u králíků, páč tam je vyšší pravděpodobnost úspěchu, než na zahradě, kam nám metrostaf nasadil zřejmě zkušebního zmutovaného krtka. Ještě by to mohl být Millerův krteček. Každopádně to dělá krtiny tak veliké, že mám normálně strach, aby nám tam při nějakém sesuvu nezapadla ovce.

      1. no jooo, voni mají vlastně ty ovce trpajzlíčky!!!, tak by se jim mohly ztratit i v golfový jamce 😀

          1. A to je potom ale velevovec 😀 😀 , když je velká jak samotná Mája 😀

    1. Mája (nééé Maya, alespoň myslím) nebádá, ale rovnou hrabe.

      seš si jistá, že je to fakt Mája a né Maya???? 😀 😀

      Možná ten krtek byl v přechozím životě lovec mamutů vod pana Štorcha a takhle líčí pasti na “divokej” skot 😀

      1. nebo mol v kožíšku toho mamuta, co je v muzeu Eduarda Štorcha. Z Lobče by to sem měl kousek.

        1. a to je asi pravděpodobnější, páč krtek bude o levl vejš, než ten mol, opačně je to sešup dolů a to nejen pod zem 😀

          1. přemýšlím, jestli hloubení metra na naší zahradě je posun vpřed nebo vzad

  5. Náš Teddy není jen tak obyčejný hraboš polní. On je přímo olgoj chorchoj. Miluje rytí záhonků. To úplně brouká blahem a mizí skoro celý pod zemí v obřích dírách. Ovšem nejoblíbenější místo na hrabání obřích děr …. je chlapům mezi pruty …. načež klopýtající rybaříci pak zapomínají být tichými blázny. 😀 Zajímavá je i jeho hraboší metamorfóza … do malé myší díry se sápe bílý pes … z obří díry leze bahnitý rypouš sloní. Na každém jednom chlupu na čumáčku se mu udělá hrudka hlíny. A tuhle špinavou (ale naprosto šťastnou) chlupatou hroudu bahna pak musím přepravit skrzevá celé město domů. No alespoň cestou zvednu náladu ostatním pejskařům. Co já bych v tu chvíli dala za Rumíčka badatele. 😀
    Ovšem musím uznat, že široko daleko největším hrabošem je švagr. Dětem kdysi v Itálii vyhrabal tak velkou díru, že v ní sedíc celý zmizel a vešly se do ní čtyři děti. Naše robátka měla své soukromé móře. 😀

    1. No jo však ona by Talinka, kdyby mohla tvrdě Teddymu konkurovala. Má záběr takovej, že kdyby jí pozvali bývali k hloubení Blanky, mohli to mít v pohodě za pár tejdnů hotový 😀

  6. kachna
    přemýšlím, jestli hloubení metra na naší zahradě je posun vpřed nebo vzad

    záleží, ešivá máte na pozemku převážně jíl, pak by to byl posun rozhodně vzad, kdo by se chtěl prodírat jílem 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..