Našly jsme si plac.

Řešily jsme teď v komentářích, co  a jak vymyslet na tu naši kozu flekatou. A já si postěžovala, že nám zrušili oplocený hřiště. Abych, abych ….zjistila, že je přesunutý a už v provozu!! No můžu si přát víc? Je to sice dál , než bývalo to naše, ale to až tak neva, aspoň se prostě jen tak projdeme. Taky nám dorazil ten postroj, ale já ne a ne ho seštelovat, tak jsme pro teď ještě vyrazily s obojkem. Ale bylo to v podstatě jedno, protože krom jednoho prvního vystřelení hned pod schodama, který sice netoleruju, ale tak trochu chápu a jednoho vystřelení po příchodu na hřiště, jsme se skvěle dohodly.

Hezky civilizovaně jsme za hlasové navigace, podporování a chválení dorazily spořádaně ke hřišti. Kde k mojí radosti NIKDO NEBÝÝÝL. Ne že by mi vadili psi, ale měla jsem pro ten den tak trochu připravenej plán a byla jsem ráda, že ho můžu dodržet, vyzkoušet.

Tak v cca 17:45 musela Petrs01 velmi, velmi silně minimálně jednou mocně škytnout 😀 . Proč? Protože mi takhle nastavená situace dovolila to, co navrhovala. Přecvak vodítek  a Tali překvapivé zjištění, že tudy to nepůjde.  😀 😀 😀 Vodím jí teď na dvou vodítkách, aby měla větší prostor, ale lepší ovladatelnost, než na šťopce. Z toho to poslední, co má připnutý u sebe má v sobě amortizér. Ten jsem odepla a zároveň připla koncové vodítko a velmi pevně uchopila :-)……jakoby jsem se narovnala a Talimůra pink a vyrazila. Jehehéé. No nic, člověk by fakt neměl bejt škodolibej 😀 . Druhej pokus byl tím pádem o něčem úplně jiným.  A mohla jsem ji ščastnou jako blešku uvolnit. A dát do hry dva balonky. A třetí pískací mít promyšleně schovanej v kapse a občas s ním při přivolání písknout, abych podpořila její chuť přijít.

Moc jsme si to obě užily. Ona mohla lítat, bez toho, že bych ji musela omezovat a já si mohla modelovat situace a zabalit je do hry. Ledvinka byla naditá nakrájenýma rohlíkama a sem tam piškůtem.  A sypalo se mocně. Několikrát si skočila přes překážku, zkusily jsme si, jak se proskočí kruhem. Kladinu jsem nechala vzhledem k její pomatenosti nepovšimnutou. Nerada bych řešila zpřelámaný haxny.

Zato jsem několikrát využila lavičky, který tam byly, abych se za ně schovala a ona si mě musela najít. Stejně tak mi jako schovka posloužily stíny u zdi a těch pár stromů, co tam je.. Dvakrát jsme si střihly odložení s odhozeným balonkem, ale to je zatím pořád o tom, že ji musím jistit. Ale dokázala se aspoň teda na mě otočit, vzít si odměnu a vyrazit až po uvolnění.

Pak ke hřišti přišla slečna s odrostlejším štěnětem – fenkou pitbulíka. Vysvětlila jsem jí situaci a ona byla ohleduplná a šla se ještě projít. Říkala sice, že její fenka zatím konflikt neměla, ale já bych nerada, abychom byli první 😀 . Tali svým projevem některý psy rozhodí a některý zase rozparádí. Když se bull plemena rozparádí přes míru, přeroste hra občas v něco jinýho. A já nechci řešit ještě k tomu všemu co máme, něco dalšího. Ale fenka u plotu mi poskytla možnost kontrolovanýho odvolání a Tali na druhý pokus hezky poslechla.

Ještě nějakou dobu jsme tam spolu řádily na sto způsobů s balonky či bez nich. A když se slečna s pitbulíkovou vracely, zavolala jsem na ně, že už končíme. Tali byla šikovná, vydržela sedět, nebo stačilo napomenutí. Já si zavázala rozvázanou tkaničku, sestavila zpátky naši soustavu vodítek a…………. velmi slušně bez přetahování jsme ze hřiště vyšly s pomocí pamlsků ven.

KRÁSA, močikovná,močikovná, moooočikovná. A při zpáteční cestě zase tak. Zase stačilo hlasový navigování, lehký usměrnění, žádný korekce, stačil klidný vlídný hlas. A………. pšššššt nesmějte se mi……….. tichý zpěv na téma : Táálinkááá malinkááá, tooo je hrozná pipinkááá, Taalinkááá malinká nejhodnější jest! 😀  . Asi nakonec teda nezpívám tak hrozně 😀 . A nebo naopak, že jo. Jasný 😀 .

Bylo nám spolu moc dobře, tak jsem to vzala trošku víc do sídliště a kolem hospody, kterážto má celou jednu stranu prosklenou. Noooo, to bylo sudoku jako. Vidim lidi.. břink!… a nejde to za nima jít 😀  😀 . Pak ovšem našla dveře a stejně jako kdysi Bubi měla silné puzení začlenit se do společnosti. Až na upozornění, že s sebou nemám peníze to vzdala a šla si sednout aspoň na terasu 😀 😀

Hele lidi, to bylo zase po dlouhý době tak fajn!! Pro obě. A za to jsem kvůli ní hodně ráda. Byla tak v pohodě, tak vysmátá a spokojená, kolikrát se na mě sama otáčela, že jsem se až bála, jestli mi vyjdou odměny až do konce.

No, takže máme teď kam chodit a hrát si a snad se něco málo i naučit. Už jsme domluvený i s páníkem, že tam s námi půjde a bude se koukat co a jak spolu děláme. Byla to tak prima procházka, že mě, ač značně unavenou, hezky nahodila a to se vlastně s Tali ještě nikdy nestalo. Vždycky to bylo o tom, že to třeba sice bylo dobrý, ale jak je člověk furt ve střehu, tak stejně přijde vysosanej. A dneska naopak. To se musí zapsat do nějakejch memoárů asi nebo co 😀 .

4 komentáře u „Našly jsme si plac.

  1. tak super, ze nalezeno nove hriste a ze ti takhle nahrava do noty a uzily jste si to spolu:) a navic na kazdyho blba (cvicak) mas vic rozumnych lidi (slecna s pitbulikem) 🙂 zni to skve ze sis to s talinkou takhlr krasne uzila 🙂

    1. aaano ano, užily jsme si holčičí mejdan 😀 a já mám místo, kde jí i v běžnej den můžu nechat vyřádit a ukázat jí, že bejt se mnou je i zábava. což je to nejpodstatnější. POkud to pes nebere jako zábavu, nefunguje to.

  2. HURÁÁÁÁ
    A oploceným výběhům 3x sláva!
    Jako… asi to nebude pokaždé takhle… ale fakt by to mohlo zafungovat a zvíře s vědomím, že vylítání bude, zvládne i ty vodítkové části. A jednou, za dlouho, prostě to vodítko zapomeneš přicvaknout.
    A – ono je to fakt i o tom, že ty seš uvolněná, protože nemusíš sledovat kde se co pohne, takže vysíláš o fous klidněji a to zvíře je na tohle možná hodně vyladěný (vzpomeň na Novohradky!)

  3. Hele skvělý, fakt paráda. Já jsem právě z toho byla otrávená, když to zrušili, protože v začátcích to bylo jediný místo, kde mohla být na volno a mohly jsme si hledat cestu. Pak to poměrně brzo zrušili . No a teď sláva tomu, máme zase kde fungovat a to i když je tma. protože tam trošku vidět je. Je tam pár stromů, keříčky, oploceno, dvě překážky, lavičky, kruh. takže prostor pro tělesný blbnutí, velký je to , že se dá dobře házet balonek… všechno bez vodítka, na dobrovolnosti, žiš mi se tak ulevilo 😀

    jako jasně, že člověkovo vyladění v tom hraje velmi významnou roli, toho jsem si vědoma a jsem ne víc než o fous, ale o hodně klidnější, což je důležitý. uvidíme, uvidíme, jestli jí to zase pomůže se nastartovat. Moc bych jí to přála, měla by o dost rozdílnější žití.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..