Karkulka

Co měla Karkulka??????????????????????????????????????????

Co měla Karkulka a má každej pes?????????????????????????

Kdo to ví??

KOŠIK!!! A přesně tímhle zařízením jsem na sobotní odpolední intermezzo vybavila Talimůru a udělala tak z ní v podstatě tu Karkulku. Proč ne už dávno? Protože jsme v počátcích věřili nějak podvědomě dál, že ten pes prostě umí poslouchat, pak jsem věřila tomu, že to zvládneme i bez něj, že se v dohledný době zadaří. A taky hlavně proto, že její projev je v košíku – jak jinak – nebezpečnej pro ostatní. Pro mě, pro psy s kterými si chce hrát… prostě je s ním nebezpečná. A taky se mi v něm špatně odměňuje.  Prostě v tenhle moment samý negativa. (a jedno další se ještě přidalo, ale o tom pozdějš). Takže jsem se tomu furt bránila.

No ale dneska jsem si řekla, že do toho jdem. Velkou procházku měla – vzhledem k tomu, že se plánovalo doma velký uklízení – už ráno. Vyrazili s páníkem do polí. Takže odpoledne jsem měla v plánu jít jen tak lehce u nás za barák na louku. Když nechcete něco se psem řešit v nervozitě, musíte si ho nějak zajistit.  Mít pod kontrolou buď okolí, nebo psa. Vzhledem k tomu, že Tali teď bufetění vytáhla do výšin, coby národní sport, je pro další učení určitým řešením právě košík (doufám 😀 , s ní totiž neplatí nic z toho, co člověk zná) .

Trochu jsme se zasekli při odchodu, protože dočista dočista zapomněla na to, co dělat, když se seběhnou schody…. Sednout si na zadel a počkat, až sejdu dolů. Takže jsme si to střihli… “i” je tam proto, že jsem s sebou vzala i Rumíčka… 6x!!! Šestkrát se seběhlo dolů a běželo k zadnímu vchodu, zatímco my jsme s Rumíčkem čekali nahoře v patře. Jde to s ní trochu jinak, než  s normálním psem, takže prostě opravdu 6x musela seběhnout dolů a k zadnímu vchodu, aby zjistila, že se nikdo z nás nehne, dokud nebude sedět na zadku pod schody.

Než jsme vyšli z baráku, zaklecovala jsem ji tu její nenažranou hubu a tím pádem mi odpadla jedna věc, kterou u ní hlídat a dostávat tak do venčení pro ni negaci. Což je moc fajn. Co není fajn, že je opravdu s tím košíkem nebezpečná a když si chtěla hrát s Rumíčkem tím svým příšerným způsobem a nalítla do něj,  dal jí naoplátku přes hubu. Houkla jsem na ni klid a rozehnala ji jak demonstraci . A přesně pro to jsem ten košík doteď nedávala, páč její projev je bolestivej i bez něj, natož s ním.  Pak jsem ji pochválila a koupila jsem to košíkem do makovice pro změnu já.  Byli jsme venku sotva pár minut a už nás pozabíjela.

Kompenzací za utržené rány mi bylo to, že vypálila zase za poslední barák, že si rozjede bufetovej mejdan. Háháhahahahaha. Stála jsem a počkala si. Obratem se dořítila k nám, mohla jsem ji pochválit a nechat ji dál volně poletovat. Což si pochopitelně užívala a  lítala si svoje kolečka. Ale lítala si je v dosahu. Když jsem zavolala přišla a taky docela hezky chodila sama od sebe, takže se sypaly odměny plným proudem.

Pak se ve svý pohrkanosti asi kousla o ten košík a prej že odměny nechce, když ji u toho tejrám 😀 😀 . To Rumíček se zasejc nežinýroval  a hopikal furt kolem, že aby ze mě něco vypáčil.  Sešli jsme z louky dolů k potůčku a rybníčkům a já to volným krokem otočila směr poslední panelák-bufeťák. Psi šli napřed, já to rychle otočila a  šla na druhou stranu. Překvapivě to první zjistila Talimůra a běžela za mnou. Jásala jsem pochopitelně jak na prvního máje.

Pak jsme potkali vižlajdu Sáru a Tali se chovala moc hezky. Zato Rumíček se choval velmi nehezky a rozhodně nedbal toho, že Sára si fakt nechce hrát na mamku a taťku. Protože její protesty nebyly dostatečně důrazný, musela jsem do toho vložit důraz svůj a výtržníka volat k poslušnosti. No a pak už jsme šli pěkně spokojeně domů, kde my pokračovali v bohulibé uklízecí činnosti a ohaříci chrápali jak na pile.

Neděle se nesla v podobným duchu. Ráno, kdy ještě bylo krásně vyrazil páník do Hornbachu a vzal Tupofleky s sebou na socializaci. A my si vyrazili s Rumíčkem a novým balonkem do polí. A udělali si moc hezkou procházku. Koňský ohrady byly takhle po ránu prázdný a tak jsme si tam mohli hopikat, čutat ten novej balonek a pak si jen tak jít polema. Svítilo sluníčko, bylo tak hezky skorozimě a my tam byli sami. Rumíček mi našel bažantíka a bral to tak vážně, že jsem se musela zase smát.

No a odpolko jsme si šly s Tali hrát zase na Karkulku. Tentokrát jen my dvě. Rumíčkotým vyrazil o něco dřív a my šly zasejc na louku za domem. Pršelo docela slušně, takže jsem byla ráda, že jsme velký procházkování stihli všichni ráno. A taky … že ráno v Hornbachu páník koupil měkký kožený košík. Je fajn, člověk nepřijde tak snadno o zuby, ale…. daří se jí ho občas sundat, musel by být fest utažený, aby se jí to nepovedlo.

Ale každopádně – když mi dala tečku, byl to pochopitelně dost rozdíl. Nicméně co je pro mě problém velkej – je to odměňování. Procpat to krz ten košík mi nejde tak rychle, jak potřebuju a tak koza se u toho hrozně mele. Tak zatím to zkoušíme tak, že košík za velkýho chválení, jak dobře to udělala, sundám, nafedruju pamlskama, pojistim si jí za obojek a košík zas vrátíme. Ale je to vopruz.

Dneska ji něco hodně zaujalo v rákosí, které kolem potůčku vyrostlo. Je hustý a jasně, děsně asi obydlený a zajímavý. Tak jsme měli aspoň nějakej ten výcvikovej materiál, na kterým si ukazujeme, že když přijde – vydělá na tom a zas jí tam pustím. Nějak na tenhle princip pozapomněla.

Zčista jasna koukám periferním viděním  a běží k nám nějakej pes! Nahodím pohotovostní režim a pes mě přepadne, režim nerežim. Lupič a loupežník Rumíček si nás s páníkem našel. Rumíček hopiká nadšením a páník nese….. vynikající svařák od kluků z vinárničky!! Už mi začla sezóna. V tuhle dobu kluci dají na terasu u vinárny varnu, a když se jdete projít, koupíte si na cestu vynikajícího svařáčka.  Mňam. Když nás pánové opustili, beze slova jsem to otočila a šla nahoru na louku. Bohužel tentokrát sama. Co platilo včera, dnešek nezná. Alespoň teda, že když jsem pískala, tak se mi ji podařilo připískat. Ne, nebylo to hned z první, ale nešť. Doběhla za mnou, dala si hrst dobrůtek a zase jsem ji poslala zpátky k vodičce. Podruhý už to bylo lepčejší a ten třetí pokus byl úplně vynikající, poslechla hned a letěla jako blázen. Moc jsem ji vychválila, moc jsem ji odměnila a řekla jsem jí, že ted půjdeme tady. Cvakla jsem ji na vodítko, protože jsem chtěla, jednak aby se vyčůrala a druhak, sundat jí náhubek, abychom si mohly procvičit tu chůzi na krátkým vodítku, klidnou chůzi vedoucí k tomu, že se konečně vypustí.

Byla moc hodná a u domu dokonce hleděla na paničku svou, když nás míjel malej uštěkanej pinčík. A když jsem řekla, jestli půjdem domů, nebyla proti. Takže včera a dneska moc fajn. V pindělí se ukáže a navíc máme co? Cvičák. Naši druhou hodinu. A až se tam zabydlíme, posviští tam s ní páníček .

6 komentářů u „Karkulka

  1. taky nemam rada, kdyz se ores kodik nedaj moc davat pamlsky. ztezuje to vzpouzejicihho se ore ve blaku poresit

    1. No je to vopruz hroznej, ona navíc, jak je taková pohrkaná, tak je to prostě skorem nemožný jí odměnit, i proto jsem to furt odkládala, pro mě jsou tyhle zařízení – vodítko, koš… hrozně za trest, špatně se mi s tím manipuluje a funguje, protože jsem nikdy nebyla zvyklá. A jí to taky prudí, takže …. 🙁 no ale tak zatím uvidíme. Stejně se pro teď bohužel asi nic jinýho dělat nedá.

  2. Jeje, to by bylo, kdyby jí košík dovolil neřešit hnusy.

    Hele, tohle:
    Podruhý už to bylo lepčejší a ten třetí pokus byl úplně vynikající, poslechla hned a letěla jako blázen. Moc jsem ji vychválila, moc jsem ji odměnila Cvakla jsem ji na vodítko,
    jsem dělala, když to moc moc moc šlo, tak, i když mi to rvalo sérdce, jsem jí nenápadně cvakla (nenápadně myslím jako, aby to bylo nespojitelné), aby si to už nezkazila a výslednej efekt procházky byl megakladnej

  3. No u ní je ten košík spíš jen o tom, že nedovolí vzít ty humusy největší s malejma si myslím poradí.
    Tohle je s ní těžký, ona nebere náhodou, ona vyhledává. Jdeš se psem na vodítku, pes se začuchá /není rozdíl v začuchávání se na psí pachy a nebo na žrádlo, nemáš šanci to rozklíčovat – a najednou čumíš, protože ač máš oči na psu, tak ten nečuchá, ale vdechuje… s jejím nosem a projevem, nemáš ani tu půlvteřinu na reakci předem 🙁 . No tak uvidíme, jak nám pomůže náhubek a jak pak umožní nějakej nácvik /domluveno s výcvikářkou na příští hodinu – snad nezapomene 🙂 / .

    Ad to potřetí – no je to přesně to známý – skončit se má v nejlepším. proto jsem ji dvakrát před tím propustila /aby si přivolání nespojovala s upnutím na vodítko/ a při tom posledním, ji mega vychválila, dala jí možnost postupně si vyžrat megamoc pamlsků, pak jsem řekla neutrální “a tady jdemeee” a teprve pak ji cvakla na vodítko. Řekla jsem jí k tomu, že teď půjdeme SPOLU a hezky POmalu (samý slova co potřebuju a který zná) a šlo se. Byla vysmátá a sama si říkala o pamlsky za pozornost.

    Hele našlas na fóru ten rozpis věcí, co jsi potřebovala?

  4. Našla, dík.
    jo, jen mě to z toho popisu napadlo.
    Ono tam fakt pořád může být “něco”, co jakmile rozklíčuješ, půjde to líp. Třá Batynka nepracuje hladová, Ciráty nebyly schopný fungovat, když s nima Michal chviličku někde neblbnul.
    A co povolený bufetění? schovat někde na začátku pamlsky? Popravdě si ale vůbec neumim představit, jak to realizovat, aby žrala jen to povolené. Navíc třeba Mája na tom vysloveně oceňovala tu možnost to ukrást (dodneška, ukrást ten chleba králíkům je prostě něco úplně jinýho, normálně chleba vůbec nežere)

    1. tak snad ti to k něčemu bude, já jsem za tuhle kombinaci ráda.
      Tali má bufet taky jako sport a poslední dobou už je bohužel ochotná ho praktikovat i na tom vodítku!!! což už předtím nebylo právě. na vodítku dávala na odiv, že jako ne-e, já jsem dáma, ze země nežeru a teď lup, je to jinak.
      Rozblbnutí taky nepomáhá, jak se rozblbne je neovladatelná vůbec a vypálí do kšá.
      Povolený žraní si s ní nelajsnu, dohodly jsme se i s výcvikářkou, že nepraktikuju a v jejím případě praktikovat rozhodně nebudu takový to odhazování pamlsků v rámci výcviku a nácviku třeba pozice. Nemám potíž dát psu volno a dostat ho od nohy.
      Chleba a pečivo je u nás top odměna. Já na chleba a rohlíky cvičíím .to by měla radost Davídkojc, byla dycky škrt, to by si to užila, odměňovat starýma rohlikama 😀 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..