Po čuchu

Byla moje odpověď na Brtníkovu otázku, “Jaks to poznala?”Teda takhle, ta otázka původně zněla: “Jaks vstala?” 😀 😀 a na tu jsem kapek sarkasticky odpověděla “Tak jako vostatní lidi normálně vstávaj, zvedla jsem se a šla!” a debilně se hihňala. Vzhledem k brzké ranní hodině mi ale bylo jasný, že otázku chtěl položit jinak. Nakonec se mu to i docela povedlo, takže se zeptal teda “Jaks to poznala, věděla?” “No po čuchu.” Doslova. 😀 Páč ten smrad v předsíni, když jsme šli spát, tak ten nevěstil nic dobrýho.

Tudíž jsem podvědomě počítala s tím, že se asi vstávat bude. A taky jo, pěkně v půl dvanáctý se ozvalo trošku nervózní zaťapání v předsíni a tichounký písknutí. Což mi, pro někoho možná překvapivě, udělalo radost. Znamená to, že si Tali kotcová umí říct i v prekérní situaci, to je fajn. Vystřelila jsem, oblékla jen to nejnutnější (ne nebojte, nevyrazila jsem jen ve spodním prádle, ale právě naopak… teda ne jako že bych byla Adamita, ale na spodní prádlo prostě nebyl čas 😀 ) a už jsme šupajdily ven. Nejdřív se Tali jen vypustila a to jsem si říkala, že možná jen teda potřebovala ještě vyčůrat??? Nicméně jsem přidala kolečko kolem dalšího domu a……. dobře jsem udělala. Stejně dobře jsem udělala, že jsem s sebou měla ne pytlík, ale tašku, protože s pytlíkem bych si rozhodně nevystačila. Doťapaly jsme k našemu domu, k našemu vchodu a protože to Tali vzala rovnou na podestu, bylo jasný, že pro teď jsme to už vyřídily.

Ovšem pro teď. Takže o hodinku a půl později a chvilku poté, co se mi podařilo usnout, mé ucho slyší opět nervózní ťapání, tentokrát v divočejším rytmu. Vylítla jsem, zaplula do už připravenýho oblečení, přerazily jsme se o dveře koupelny, kam jsem prosíravě šla rozsvítit, protože při předchozím návratu nás Rumíček vyhodnotil jako potenciální zloděje  a zařval hlasem mocného hlídače 😀 (von, můj tichošlápek).  Tak aby mu bylo hned z první jasný, kdo se to vkrádá do bytu a pelíšků, a už jsme jely. Ani jsme daleko nemusely. Jen bylo nutno velmi bedlivě vybrat ten správnej trs. Páč vono ne každej trs je evidentně vhodnej k umístění sranděry teda.  No, takže jsme se pak prošly a když Tali zase sama od sebe zamířila na podestu, šlo se dom.

V předsíni stál otazník převlečený za mýho muže. “Co se děje??????” otázal se otazník rozhlížejíc se jako prohlédnuvší krtek. “Nic, Tali má sranděru, no. Teď už jsme venku podruhý.” Pečlivě jsem se odstrojila, rozložila oděv jak voják před vyhlášením poplachu, šla se napít do kůchně a pak jsme zas zapluli do ložnice.  A teď položil onu smysluplnou otázku “Jaks vstala?” aby mi tím způsobil veselí. Ten nebožák vůbec nevěděl co se stalo s jeho světem. Nevzbudil ho ani náš první odchod – ještě tichý. Nevzbudil ho ani burácivý hlas našeho zrzavého hlídače, ba ani moje hlasitý setkání s dveřma od kópelky. A vůbec mu nebylo jasný, jak jsem mohla vědět, že Tali potřebuje ven. No, po čuchu prostě, ten smrad se dal krájet a myslím, že se nám smrady zkroutily dveře do všech místností a opadalo pár kachlíčků v kópelce. Jen člověk s mrtvým nosem by nepočítal s tím, že jeden z těch dvou preclíků, co tam spí, bude v noci potřebovat víc, než se jen převalit na bok.

O nějakou tu hodinu později se zase ozvalo zapískání a to už jsme vystřelili oba, abychom se v tý předsíni přetlačovali, kdo teda teď půjde ven. Mně přišlo smysluplnější, abych to byla já, protože stejně nespím, jemu naopak, že on, abychom se vystřídali. Je to můj gentlemán. Nakonec jsme zjistili, že Tali leží v bydlíku a pískla tak nějak ze spaní. A spala jak ti broučci o pana Karafiáta. Zato my zůstali ještě dlouho v bdělým stavu a když už jsme usnuli, ozvalo se hnusný, protivný a depku vyvolávající tydydydy, tydydydy, tydydydy od našeho budíka. Což mi způsobilo infarkt a naskočení obřího oparu na puse.

Na to, že jsem po nemoci šla první den do práce, to byl dobrej rozjezd. Vyzdobena kruhy pod očima a hubou jak havajskej domovník jsem se dopotácela do kanceláře, kde se proti mě bujaře vzbouřila technika. Útok zahájil počítač, pak ho vystřídal telefon a smrtelnou ránu mé maličkosti zasadil kávovar při přípravě kávy.

Dožiju-li ne švestek, ale odpoledne, jsem zvědava, jak to bude doma vypadat. Ranní venčení už naznačovalo, že by to nemuselo dál pokračovat, tak snad to bude cajk.

31 komentářů u „Po čuchu

  1. Chudák otazník!
    Jo, mateřský funkce v nás fungujou, jen ty děti máme chlupatý.
    Barouš mě jako čerstvě přinesené štěně budil tím, že na mě čuměl. Fungovalo to. Kotcovej Vašek – ó jak má tvou radost chápu. Většinou mě vzbudí okamžik výroby pohromy. Nejlépe na koberec, to bych ho přetrhla.

    1. No, mě včera takhle vzbudila dcera s ošklivým snem, nejdřív něco říkala, potom dopadla s žuchnutím do naší postele a na můj povel se zavrtala pod manželovu peřinu (pod mou spí syn), musel jí tam udělat místo.
      Večer to říkala manželovi, který se strááášně divil, páč ho to ani nevzbudilo.

      1. Ježíš já těm chlapům závidím!!ty jo vodsune je barg a voni nic, nebudou vo tom vědět, natož, když si k nim lehne malý dítěto 🙂
        co se jí zdálo, chudeře malý? A který z nich? 🙂

        1. Kačence se zdál nějakej zmatenej sen o tom, jak zůstala sama v autobusu. Ona Kačenka nedá ani strašidelné příběhy (Krásku a Zvíře…).

  2. Nojo, byl ftipnej, jak tam v tý předsíni zmateně stál :D.
    Jsem fakt ráda, že se takhle ozvala. Máme sice v předsíni, kde bydlíkujou dlažbu, aby právě v těchto případech byl úklid snadnější, ale pochopitelně člověk vítá, když uklízet nemusí.
    O čištění kobercůch snad ani slyšet nechci 😀 vybaví se mi Bubiprůser, kdy si otevřela dveře do celýho bytu. páč jasně – přece v tom smradu nebudou, došli do kůchně, tam to posejřila taky, tak se zabydleli v obýváku, kam taky otevřela 😀 a Rumíček ščenátko to tam ščastně šéécko rozťapal těma svejma malinkatejma ťapičkama.

    1. uáááá, síla!
      Vybavil se mi jeden Vaškovanej – to byl sice naštěstí zavřenej v předsíni (dlažba), ale měl to nějaký zatraceně řídký a častý. No, nepotřísněné místo nebylo – a pak jsem i viděla proč, když došel ke dveřím, tam zahájil a za stálého vypouštění proběhl celou předsíní. Lahůdka!
      Koberce jsem kupovala Barouškovi, potřeboval co nejvíc teplo a měkko. Koberce malé a levné, aby se daly “opotřebované” kusy prostě vyhodit, Barouš byl inkontinentní. No, tak on to většinou zvládl jinam (nejčastěji teda do pelíšků a do postele), ale to prase vaškatý… no, zatím koberce pořád držej, sem si na ně zvykla a ty malý se i dají relativně dobře ručně vyprat, ale stejně bych ho pokaždý přetrhla.

      1. Jo řídký podání stojí za to, vono i dostávat to ze spár dlaždiček stojí za to :-(.
        Dovedu si předstvit jak ta předsíň vypadala a “voněla” …eeeeejch.
        Malý koberce pravda jdou, to je fakt. _Ale stejně, je to nářez, ať na dlažbu, nebo na koberec.
        Můj sen je mít ten domeček a zařízeno tak, aby si mohli vyběhnout.

        1. Jo, tohle mám léta vymyšlený, jenom ten baráček jaksi chybí.

          Spáry – umýt, savo, pára, furt smrad. Nakonec zabrala kombinace sody s octem (slušně reaktivní směs!) a spáry byly i vybělené 😀

          1. my už skoro jeden takovej měli!!Bylo to naprosto ideálně vyřešený!! Vedle domu byl domeček (dřív takový ty budníky na nářadí a tak). Mezi domečkem a domem byla zimní zahrada, která je spojovala a ze který bylo vyvedený do toho domečku topení, takže pesani tam měli teplo, zároveň měli dostatečně velký procházecí dvířka (doga a pitbulka) aby se dostali ven, ale tím, že to nebylo přímo do domu nehrozilo, že by se tudyma někdo do toho domu mohl dostat. Suprově udělaný

            Hmm dík za případnej tip – soda a ocet, to si musím pamatovat.
            Vůbec si nedovedu představit, jak to řešej lidi, co mají plovoučku. brr.

  3. Tak to máme taky za sebou. Myslím, že zrzavec Goliáš se v červenci trochu přiotrávil – šlo to horem dolem, vet předepsal dietu a prášky, tak dobrý, vrátili jsme se k normální stravě a problémy začaly nanovo. Pesani spí v kuchyni, když jsem se ráno vypotácela zřela jsem – kuchyň “vyzdobena” řadou hromádek. Podlaha je vinylová, vroubkovaná, takže do práce s hodinovým zpožděním. Následovaly odběry krve a ultrazvuk, ukázalo se, že problém by mohl být ve žlučníku a slinivce (z toho usuzuju na otravu). Takže – sobě uvařit jsem líná, ale Goliáškovi podstrojuju kuřátko, rybičku, rejžičku (teď jsem aspoň sehnala psí instantní těstoviny), ale zabralo to, hošíček zrzavej má bobky v normě. To jezevčíci Dulinka s Alánkem spávali v koupelně a Duli, když na ni přišel problém, odebrala se do sprchového koutu – prostě, jak říkávala kolegyně – salónní pes.

    1. taky si myslím, že to bylo z něčeho co někde ta čůza sebrala. Kdyby si to aspoň spojili a pamatovali. No smrad děsnej. Ale zatím se to zlepšilo, tak snad udržíme lajnu.
      Ježíš, jak jste to s z tý podlahy dostávala?? Tam jsou taky spáry, nebo ne??
      A srovnalo se to Goliáškovi úplně? Může přejít na normoš stravu, nebo už nafurt vaření?
      Duli teda byla super psová!! Madam a ještě pečovatelka 🙂

      1. Teď je to srovnaný, ale podle veta už to na normální stravu nebude, pokud granule, tak nějaké speciální. Včera třeba jsem si pohrála – kilový balení kuřecích prsou s kostí – vykrájet, pokrájet, uvařit, oba mi sedí za zadkem, čučí a kníkaj.
        Ad čištění podlahy – spáry nejsou, ale ty vroubky taky stačily – chtělo to hadr s vysokejma smyčkama, aby se dostaly na dno vroubků.

        1. a syrový maso? Vetamix apod.?
          U Vaška mi vet tvrdil, že nic jinýho než spešl granule – no tak jsem si ho rozjela na maso a nemá problém ani s jakýmakoliv granulema. Po konzervách prdí neskutečně a jde na řídko, kusový kuře (skelety) taky nic moc, ale ty mletiny jsou bez problémů. + si pozjišťovat kterej druh masa je pro tahle poškození vhodnej.

          1. Syrovým masem nekrmím, vařím kuřecí prsa nebo stehenní řízky bez kůže, přidám trochu mražené polévkové zeleniny (Exklusiv – ta je krájená úplně nadrobno), přidám příslušné množství uvařeného k těm instantním těstovinám. Teď to vypadá, že jsme bez problémů. Krmím 2x denně.

        2. Teď je to srovnaný, ale podle veta…
          hm , blbý – znám feňuli, co si po sežrání hovňsa pořídila až do konce života tak rozbitý trávení, že to by mě u psa nikdy nenapadlo (dotyčnej bezdomáč byl asi teda evidentně něco extra 🙁 )

          jestli byl přiotrávenej, zkusila bych zapojit třeba ostropestřec, a od phytovetu detox cure , aby se podpořilo co jde.

          A ještě …. jestli můžu být za “chytrou” – ono to nechce krmit je jen svalovinou, to není úplně dobře. nemohl by třeba zelený držky? obnovují mikroflóru. Vyzkoušet to o víkendu, co by to s ním udělalo a kdyby to ustál, bylo by to fajn.

  4. Petro, je na tebe někde mejlík? Je to ten co začíná pip? Já to mám promyšlené velmi, ale nechci to psát veřejně.

  5. ja mastesti spim v pradle 😀 takze nocni 6x vstavani i vetrani smradu me.prestalo bavit nekdy ve 2 v noci a nechala sem ji laskve venku. ze vona umi cist a preceyla si o talirovy a desne ji to zavidela 😀

    1. ja mastesti spim v pradle. …….

      já teda spim v posteli, v prádle bych se moc nevyspala (nevejdu se ani do koše na čistý prádlo, ani do toho velkýho na špinavý 😀 ) a bylo by zmačkaný 😀 😀 (pokus o ftip… :D)
      No vidíš to mě nenapadlo … nechat ji vneku…. mohla jsem…., ale myslím, že teda jako pro okolí nic moc potom ráno 😀 😀
      No je možný, že se Ferrata rozhodla s ní držet solidárně basu-každopádně to teda proti Talířový kapek přepískla, mohla to vzít trochu víc decentnějš.

  6. Kimi – z dlouhodobějšího hlediska v tom vidím dost velkej problém. Čistá svalovina (byť se zeleninou) prostě není vhodná. Pokud opravdu nechceš nebo nemůžeš dávat syrové, dá se vzít ten vetamix apod. a uvařit – vařila jsem takhle Vaškovi po operaci žaludku – kilo rozvařené hovězí směsi + nějaký (2?) pytlík rozvařené rýže. Postupně jsem přešla na normální, v mezidobí jde třeba jen přelívat vařící vodou.
    Aktuální večerní dávka – 1/3kg “masa” (nutné jsou droby, kosti, tuk,… držťky, ryby), na zeleninu nemáme mrazákovou kapacitu, takže hrst kupované přílohy (aktuálně Trope, ale chci brát od Mushgo), někdy vajíčko, někdy lososák, zbytky, … Ráno granule co mi přijde pod ruku (věčně něco vyhráváme + vzorky). Žádný vaření, vykrajování,…

    1. Nekrmím jen čistým masem, myslím, že trochu to srovnají ty psí těstoviny (teď máme s mrkví, objednané mám s chlorelou), též jsem opatřila nějaké doplňky – jeden právě obsahuje ostropestřec. Jinak bych řekla, že se zažívání pěkně srovnalo (aspoň podle kvality, množství a četnosti toho, co z něj vychází). Střídám kuře a ryby, vnitřnosti a dršťky jsem zatím nezkoušela, naši před lety měli ovčajdu, na kterou to mělo projímavé účinky. Můžu to zkusit, onehdy jsem právě prohlížela sortiment v jednom zdejším obchodě a měli srdíčka, játra a dršťky – tak až spotřebujeme to kuřátko…

      1. To průjmování psům často způsobuje slezina,někomu můžou vadit plíce a játra. Takže já bych zkusila nejdřív ty držky – trošku. Nevaří se to, páč ty zelený faaaakt hodně “smrděj” nebo bych koupila normální držky, trošku je ovařila. Srce je zase spíš svalovina než vnitřnost – je to čistý sval hodně výživný. Játra bych zkusila nejdřív v malým množství a o víkendu, kdyby to nesedlo, ať se to dá v klidu řešit.

  7. No,chtěla bych být někde z těchto domácností psem.Jinak na průjem rejže s mrví,rejže a rejže,nejlepší je i s tou vodou ,v ní trochu libovýho masa.
    Když já si vzpomenu čím jsme krmili v dávném pravěku-tedy před rokem 90.Ale nemůžu říct,že by se kočky nebo psi dožili nízkého věku nebo měli zdravotní potíže.A když jsem tady volala veterináře před revolucí k psovi,nedejbože ke kočce,to víte holka změsta,tak i manželovi domlouvali,že zbytečně vyhazuju peníze.
    No,dneska jsem si vzpomenula na to Vaše výročí -30 let bez nehod.My dneska 38 s občasným válečným stavem.Na maturu jsem se učila v porodnici,hlavně chemii.
    Jinak neříkám,že posílám emila,nýbrž smalt .

    1. joo jooo, ono právě tím,že měli tu skladbu žrádla spíš chudou a ne jako dneska, kdy se jim dopřává, tak i proto byli fit.
      Heh, před revolucí byla veterinární top péče přece to, že se člověk postavil do fronty na hromadným očkování 😀 a to bylo všechno. Jít se psem k veterináři? To se nosilo tak ve městě 😀 .
      Tak ono ne že by u nás někdy nebyl válečnej stav – to ani není možný, zvlášť při mojí výbušný povaze. Teď po příchodu Tali,která fakt přivedla hromadu stresu a starostí v době kdy jsem lítala okolo mámy… to bylo občas něco. Myslím, že Brtník je Anežka Svatá už za živa 😀 , jak já řikám 😀

      Jooo smalta taky posílám občas 🙂

      1. Anežka Svatá si, pokud vím, Talimůru zavinil sám. Jestli si dobře vzpomínám, byl to jeho nápad a ty jsi mu to rozmlouvala a nechtěla, takže kdože je tady světec největší?

        1. No voba jsme světci, ale já fakt byla na facku, byla jsem na držce ještě než přišla, jen jsem držela nějak naoko pohromadě, a pak když přišla Tali a doslova týrala mou tělesnou a duševní schránku……. nebylo to nic moc. ale na druhou stranu, on by mi nikdy nic nevyčetl. To vím.

    1. No! na to sem se chtěla už 1000000000000x zeptat a vždycky ve víru debaty zapomněla dopsat do příspěvku nějakýho. Tak hurááá, u nás zatím taky dobrý. jen je hladová jak bejk, jako odměny – nakrájenej rohlik 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..