Páníček šel ráno k dochtoru a darovati krev, takže mu vzniknul čas a prostor na delší ranní procházku. Páč zde nehrozí větší nervový vypětí, jako odpoledne 😀 , vzal Tali. I když ta dokáže rozjet akci při jakýkoliv procházce, to je fakt . Každopádně i když má teď ten dištanc, šli spolu.A na mě čekal Rumíček na pelíšku, radostně do něj mydlil ocáskem a vyklepával prach 😀 . Hodila jsem se do gala – tedy do venčícího a tradááá jdem. Jo, moment!! Žužlobalonek nemáme!! Tak šup s ním do kapsy. No vlastně teda ne-e do kapsy, promiň Rumíčku-u, promiň. Tady ho máš………. a Rumíček utiká ke schodům a pouští si ho dolů, pak ještě na podestu honem, a tam to pustit kolejnicí pro kočárek. Tooo je psí radosti! Ani člověk nevnímá, že je už ta tma a navíc prší.
Pod podestou jsme potkali Elzičku, starou paní retrívrovou, kterou nutno slušně pozdraviti a já ji musím ještě podrbat důkladně. Pak Rumíček naznal, že dneska balonek asi netřeba, ať ho tedy schovám. Hezky se naučil hodit balonek do pytlíku, takže na něj ani nemusím sahat a nemám tudíž opatlaný ruce. A Rumíček dostává vedení a jdeme tam, kam ho to zavede. Takže nejdřív musíme vyprovodit Danušku, která jde tou dobou do práce a předtím jí ten skřítek zrzavej musí pochopitelně políbit, aby byl její den hned od rána pln lásky 😀 . Musíme taky pozdravit paní prodavačku u Tesca, která mění pytlík v odpaďáku a Rumíček naznal, že i jí je nutno ráno vylepšit. Zde si naštěstí polibek odpustil. Nicméně paní prodavačka by mu stejně evidentně nelála, usmívala se.
Pokračujeme dál do sídliště a tam si Rumíček vyčíhne dvojici, kterou taktéž hodlá doprovodit k eMHáDé. Pranic mu nevadí, že tam asi nedostatek lásky nebude, rád by ji ještě doplnil. Každopádně aspoň ten úsměv teda vykouzlit musel, to jo. Pak jsme taky museli pozdravit starou paní vlčákovou, která věrně doprovází svou špatně vidící paničku s berlemi. Tak si spolu zablbnou a vlčanda si pak radostně poskočí a vesele ťape dál.
A protože je Rumíček takový rozdávač radosti a úsměvů, naoplátku dostane taky jednu zásilku radosti. V podobě dvou frbulek z vedlejšího domu, které potkáme, když se vracíme. Zrovinka blbneme u laviček, když je Rumíček zmerčí. A uuuuž se k sobě řítěj. Peggy hopiká nadšením a vypadají s Rumíčkem jak dva hopíci na chodníku 😀 . Andulka na ně kašle a jde se radši pomazlit ke mně. Přijde ji uhozený, takhle tajtrdlíkovat teda. Opře se mi o koleno a chroptí si spokojeností, že dobře drbu. Když jí začnu plácat po zadeli, je z ní Blažena a vydává zvuky jako Predátor 😀 😀 . Rumíček je unešen, mít dvě baby jen a jen pro sebe. Co na tom, že Andulka zas tak moc o družbu nestojí. Ptal se jí snad někdo na její názor? 😀 😀 Neptal. Bude se prostě družit a basta. Ale s Pegčou je ta družba přece jen zábavnější, takže blbnou kolem nás, až to nakonec nakonec musíme rozpustit, neb povinnosti volají.
Rozradostnělý Rumíček dál hopiká prostorem. Poskakuje ještě na chodbě domu a směje se na celý kolo, páč tohle ráno, to fakt vyšlo suprově. Doma si pak žuchne vedle Talířový na pelíšek a jde svědomitě mlátit ty špačky 😀 .
Musím Rumíčka móóćóc pochválit, že rozdal tolika lidem táááák moc lásky. Určitě jim to udělalo radost na celý den 😀 😀 😀 .
Musím se podělit se svým zážitkem o rozdávání radosti a o věčném mládí. Máme na sídlišti zlatou labradorku. Je to moc milá rozložitá postarší dáma. Ke každému rozvážně připluje, nechá si podrbat celého psa, poděkuje úsměvem a plácnutím ocasu, a pak se zase pomalu odvlní dál. A k téhle milé dámě si pořídili bišončí štěňátko. Sama jsem zažila jak starší pejsek omládne vedle mladého, když jsem před pár lety po rodičích zdědila mrzutého staříka Dicka. Ale tohle bylo teda úplně jiné kafe. Šineme si to takhle s Teddym v pět ráno sídlištěm, on si pročítá ranní tisk a najednou se k nám z mlhy žene chlupatá kulička. Packy víří kolem, ušiska vlajou, chlupy lítají. Tolik štěstí a energie a všechno natěsnáno v malém chlupatém klubíčku. A za ním? Za ním se naprosto stejnými štěněčími pohyby řítí zlatý chlupatý tank. Všechny packy hore, ušiska jak strýček Fido a úsměv kolem celé hlavy. Ta milá dáma neomládla, ona se přímo vrátila do štěněčích let. Samozřejmě to nemohla dobrzdit a tak to se mnou málem seklo o zem. Slzy smíchu mi tekly potokem. Za ní přikráčel páník, omluvně krčil rameny, že se mu dáma zbláznila. Ale já měla svojí ranní dávku štěstí a dobré nálady, protože už vím, že elixír mládí existuje. A ta milá dáma – tak ta si ho vzala nejméně dvojitou dávku 😀 😀 😀 .
🙂 to je roztomilý 😀 😀 a jest velmi, velmi užitečný vědět, že elixír mládí je! Sice se nedá pít, tak jako to nešlo v Pekařově císaři, nebo císařově pekaři? (tetkon nevim, kde to bylo) , ale důležitý je, že JE! 😀 😀 a ani po něm člověk nemá kocovinu, jako hraběnka Strádová 😀 😀 , oni jsou bišonci takový tryskomyšky 😀
To že JE, vím už cca měsíc a půl. Ani štěně k tomu není potřeba…
😀 vyměnim na chvíli!! Fleky za Bedřicha Smetanu, kdybys náhodou měla pocit, že tady budeš díky Béďovi do skonání světa, tak Fleky Ti zaručeně něco zase vodečtou 😀 a já bych to s Bedříškem naopak dorovnala, to co mi Fleky už stačily odečíst 😀
Beru! Já se Fleků nebojím!
Bedřich Atom Drak je tak neskutečně kontaktní, až mi z toho hrábne.
Blanka – to me taaaak rozesmalo 😀 sem si to uplne predstavila 🙂 to potesi:)
petra – vcera sem v parku bidela vizlicku a rozesmala me tez, vcera tematicky jsrm pocetla o rumickovi a pak v parku videla vizlu, kterak aportuje – donesla balonek, nabehla si 4 metry pred panicku v takovym divne pokroucenym postoji s vyrazem vizlam vlastnim a cekala, az panicka hodi, ale ta se zrovna venovala mikinku a ty ksichty co ta vizla hazela 😀
🙂 Jooo vižlí gezichtíky, ty umějí hovořit, miluju to a nikdá se mi to nevochodí. Byla při tom postoji, tak trochu do zatáčky, že? 😀
jojo, pes nahnutej dopredu jak kdyby vystrcenou prdel a k tomu do zatacky 😀
😀 😀 typická číhající vižla 😀 😀 kolikrát jsme se smáli Ešátorovi, že přepadne na stranu, ten to vytáh do extrému 😀 😀 😀 . Svýho času byl i jako „reklamní model“ v tomhl e postoji a v jejich postroji na stránkách Zero DC. je to hrozně ftipný 😀
Petrs01
Beru! Já se Fleků nebojím!….
jo a já pak budu platit ešče válečný reparace za obsazení území germány!! 😀
srabe!
Počkej, až bude někdy rozumnější předpověď, tak to provedem! Když nic jinýho, aspoň si Tálie uvědomí, jaký má štěstí, že se dostala k vám!
a nebo přijde na to, že všude dobře, tak proč bejt porád doma -už k tomu stejně spěje mílovými kroky 😀 😀