Za Tupofleky můžu nahlásit:Brontosaurus – jenže bez toho druhýho mozku v zádech. Brontosaurus byl taky takovej velikánskej a všechno mu dlouho trvalo, než mu to došlo z hlavy do paty a zpátky. A proto mu matka příroda, když už to tak pohnojila, milosrdně věnovala druhej mozek. V zádech. V případě TupoFleků již zřejmě milosrdenství došlo, takže ta má jen to málo, co jí bylo naděleno do tý její velký dutý mozkovny. Takže pak máme problém, že.
Kůň – stejně jako ten kůň je za silnýho větru taky plašivá a dokáže předvést nepředveditel-ný. Ač za ranního svítání se jeví, jako normální stvoření, tak pokud k odpoledni, či ještě hůř s večerem přijde silnější vítr, venčím opět divokýho mustanga, jen v trošku menším balení.
Papoušek – to máme novinku, to jsem si uvědomila teď v neděli. Stejně jako papoušek totiž dokáže vnímat neuvěřitelný detaily na neuvěřitelnou vzdálenost. Papoušci si musí umět hlídat i tu nejmenší tečičku nad hlavou, či na obzoru. Protože, kdyby ji neuhlídali, mohl by se z nejmenší tečičky vbrzku stát dravec, který jim půjde po krku. Proto kolikrát reagují pro nás lidi tak nečekaně. Vidí mnohem víc detailů a v mnohem větší vzdálenosti než my. No a TupoFleky se asi považujou taky za papouška. Šli jsme z chalupy k autu. Tali-jak jinak, než v poslední době – na šťopce, protože prostě jsme v háji, či spíš ještě mnohem dál. A já najednou vidím, že na cosi reaguje. Nikdy bych si tý srny na tak velkou vzdálenost neměla šanci všimnout, bylo to přes celé to obří pole za chalupou. Tali celá napnutá, jen vyrazit. Zareagovala jsem stejně rychle jako ona a řekla “NE! Nesmíš!”. Tím pádem jsem zabránila tomu, že bych poletovala vzduchem stejně jako podzimní listí kolem. A uvědomila si, že není až tak pravda, co se o psech říká. Že prý jsou na tom ze zrakem nevalně……. říkaj vědci. Měli by se zeptat toho našeho flekatýho papoucha teda 😀 .
No a za Rumíčka? Co můžu říct za Rumíčka.
Je to kašpar – neuvěřeitelnej kašpárek, kterej ty svoje blbinky piluje čím dál tím víc. V sobotu byla Tali s páníkem nakupovat a my zůstali v chalupě lenošit. Rumíček si – stejně jako já, rád přispí. Když jsem vstala, nastalo typické Rumovítání, vypadalo to úplně že se přeskočí. Jak kdybych se vrátila z války či čo. A protože potřeboval nutně dát průchod svým emocím a chtěl mě obdarovat něčím extra zvláštním, začal se hekticky rozhlížet, co by tak jako, co by mohl………. a pak to vyřešil. Vlítnul na gauč, strhnul z něj psí deku a vlál s ní celou chalupou, jak fotbalovej fanoušek.
Je to taky mírotvorce – veliký mírotvorce. Vždycky, když Tali vyvede nějakou svojí příšernost a je jí spíláno, tak běhá jak spojka a klidní emoce. Na druhou stranu, dokáže držet basu a když mu řeknu, ať si jí nevšímá, tak i kdyby se na hlavu stavěla, prát se s ní nepůjde.
No a v neposlední řadě je to kozlík – kdykoliv dostane nějakou důležitost, jako je třeba morková kost, žužlopásek nebo nějaká jiná vzácná pochutina, tak ne, že by si tak jako ostatní psi lehl a kousal si. Ne. Stejně jako jeho velký předchůdce Ešus, začne věc pohazovat vzduchem a skákat kolem úplně stejně jako ten kozlík. A háže gezichtíky a dělá filutu, jen aby vás vtáhnul do hry. Musíte prostě jít, a hrozně obdivovat, co za úžasnou věcičku on to má. Musíte dělat, že to nutně potřebujete, a že mu to děsně závidíte a budete ho honit až do skonání světa, ešivá von vám to nepůjčí. Jeho to rozradostní, rozhopíká se ještě víc a musíte si s ním dát pár koleček na honěnou. Pak teprve je spokojenej a někde si lehne a pustí se do pochutiny.
No a jak u vás? Čím jsou vaši chlupáči?
feri je prase a klokan 😀
Nojoooo na prasátko jsem zapomněla!! To je naštěstí jen polovina našeho týmu, a myslím, že není těžký uhodnout, kdo je distinguované stvoření a kdo je prase obecný :D. A klokan je vlastně flekatice taky. Do jaký výšky ona dokáže vyskočit, to dost čumim při její velikosti. A nešikovnosti 😀
Vašek je podle zvuků celá zoologická. Ráno nás zdraví svým “mňau”, při běhu frká jak kůň a když je blažený, tak bručí jak medvěd. Zato na lekci štěkání chyběl, takže to co z něj vypadne když se o štěknutí pokusí… no, krysaříkovi by to možná sedělo. Baroušek k tomu ještě uměl chrochtat.
No a jinak je Vašek zejména piraňa či krokodýl (proč asi?), pak taky had (to štíhlé tělo dokáže neuvěřitelné věci!), klokan (v tom už ho brzdím), beran… no celá zoologická!
Hehehe, Vašík je taky pěkněj zvukař. Rumíček je hodně tichej tvor a štěkání – nooo, u nás by to byl spíš tak ještě jako… Rumíčku promiň, promiň… ale vykleštěnej krysařík 😀 😀 . Bože co z něj vychází za zvuk!! 😀 Teda takhle – pokud štěká, jako že hlídá, tak to jo, to má hlas jako zvon, ale když po něm chci zaštěkání – pro něj bezdůvodně, tak to je trága, veeeliká trága. 😀
na piranu sem zapomela ale ta zmizela s vekem 🙂
Jo piraňa! To je taky pravda! I když k Tali se hodí spíš ten krokodýl. Či spíš – ocelová past na medvědy.
Hele Petro a teda taky Vašík kdy jde, tak u toho leží? Jako ten had? 😀
néé, když se splete a JDE, tak dokonce i vypadá vcelku jako pes. Když běží, je to kůň. Jako had se jenom kroutí.
😀 😀 když se splete a jde 😀 😀 😀 ….. dobrý!!
Úplně ho vidím. My říkáme, když pes takhle jde- že se vlní, že dělá bajadéru 😀 . Rumíček a Ešátor takhle občas taky vykračujou (vykračovali )
Ja tady mám synova Andyho.Jeho poslechne.Mně ani manžela ne.Tunelář-sedím na schodech,kecám s někým a ejhle najednou mi pod vozejkem leze vlčák,ještě že mám brzdy.Syn a snacha jdou na procházku bez vodítka,pes u nohy či u kočáru.Vezmeme Andyho na procházku my,pes na vodítkupovláváme jak fábory od stoky ke stoce Už jsme to vzdali.Podávám mu něco pro chuť ,dlan otevřenou jak pro kobylu,stejně se mu vejde do tlamy celá.Tuhle sedí dvojčata ,je jim rok,za stolem a papají ,chlebíček nakrájený na kostičky,babka-já-šťastná jak jim chutná,z talířku ubývá,pak kouknu blíž,pod stolem velryba,jemně si odebírající od děvčat chlebíček.Nesedět na vozejku tak sebou kecnu.
….babka-já-šťastná jak jim chutná,z talířku ubývá,pak kouknu blíž,pod stolem velryba,jemně si odebírající od děvčat chlebíček…..
😀 😀 😀 tak velrybu tu ešče nemáme!!!! A on je navíc teda ešče tažnej vůl, když vás takhle tahá 😀 . Zapřáhnout ho za vozejk do postroje by asi nešlo, co? Myslím za vozejk co má zapnutý brzdy, že by ho to zpomalilo.
odvaříš brzdy!
To je pravda, některý jsou nezničitelný! A teď nemyslím brzdy, ale … psy 😀 😀 😀
Jo,jo zkoušíme i to tahání,bez brzd,ale jenom po dvoře,on nečumí kam vletí.Momentálně přijela na návštěvu teriérka Amy,tak leží u mě za dveřma,vyje jak vlkodlak na měsíc,Amy se totiž hárá.To mě taky zachránilo dneska od pošlapaný hlavy,ona mě totiž miluje a když přijedou,rovnou ke mně na postel a mě na hlavu.Pak dostane od některýho z kocourú přes čumák,to občas dostane i Andy,když si mě moc nárokuje.
A ten Váš vysypaný kbelíček s jogurtem,to nic není.Pokaždý když se snažím nasypat troch u žrádla z konzervy,lup hlavou,ať kocour nebo pes,je to venku všecko.Pes je nechá všechny tři kocoury nažrat,pak to dojede.A kromě mě jsou všicní čtyří spokojený.
…..,on nečumí kam vletí….
😀 Andy bude koukám, taky inteligent jako Talířová, co? A koukám, že taky máte veselo – hárající kámoška, hlídací kocouři….. a nuda moc nehrozí 🙂
Kyblíčky a konzervy a pytlíky jsou proradný věci, který enem číhaj, jak nás zničit!! Mělo by se jim to zatrhnout 😀 . Naopak pytel s hlínou v neděli odmítal vydat svůj obsah!! Rozlítila jsem se na něj, pořádně s ním zatřásla a hned to šlo! Rebel jeden 😀
Mája je ve svých očích nejmíň irskej vlkodlak
Batynka je parní válec
Chlupatej parní válec 😀 😀 . Náhodou se občas hodí, když je zapotřebí něco srovnat se zemí a sejmout z povrchu zemskýho 😀
No já bych řekla ,že je vyčuranej.Syn nemusí mluvit,stačí mu zvednout prst,ukázat,sedni,lehni,klid a pes poslouchá jak hodinky.Já můžu řvát,pes mi vyletí proti autu,jeho řev připomíná zaseklou cirkulárku.Pak se vrátí a jakoby říkal ,to sem tě vohlídal,žejo.Taky mi dělá uši,kameru a regulaci telefonních hovorů.Nemáme zvonek,máme psa.Okolo někdo jde,jede,vím to od chvíle kdy k nám na cestu někdo zahybá.Ovšem umí toho využít.Ze stolu si sám nic nevezme.Já něco jím na gauči,Andy začne štěkat,běží ke dveřím.Odložím jídlo na příruční stolek,přelezu na vozík.Otevřu,nikde nikdo.Chvíli čekám jestli se blíží někdo po cestě,nic.Vrátím se a…jídlo je fuč.,pes v pelechu,já nic ,já muzikant.Takže blbej nejni.A ten telefon,jakmile někdo volá,rovnou říkám pošli SMS,pes řve tak,jako bych si domlouvala vraždu.
Hásky, dobrej tiktak – teda taktik :D, to by koukal, kdyby byl ten stolek ke stropu vytahovací a pánčička ho “přečůrala” tím, že to sice na ten stolek dá, ale… vytáhne to do výšin 😀 . Každopádně je to dobrá metoda na hubnutí, člověk se s ním moc nenají 😀 😀
S tím řvaním u telefonu mi připomíná papouchovou mojí bývalý kolegyně tety Marty (seděla ve vedlejší kanceláři ještě s jednou kolegyní, byly kamarádky a obě se jmenoval Marta, proto, a protože byly moc hodný a fajn, jsem jim říkala tety Marty) , no a tahle papouchová naprosto nesnášela, když Marta telefonovala, vždycky ji za to hrozně zmasakrovala. Taky návštěvám dělala vstupní kontrolu. Kdo jí nesedl, nesměl dovnitř, jinak by ho zrasila 😀
Náš milý Tydýt je spíš člověkem. Na hračky je jako agent 007 s povolením zabíjet. S plyšáky je to legrace, ovšem pokud se snaží umlátit míček nebo klacek o zem tak mám strach, aby mu z té jeho makovičky něco zbylo.
K fenečkám je jako don Šajn. Jak on umí líbeznit, jak se umí dvořit. Dámou jeho srdce je westička Terezka. Té se vrhá k nohám, krouží kolem ní, plazí se kolem ní s úsměvy od ucha k uchu. A ona ho hrdě přehlíží jako krajinu. Mít vějíř, tak ho klepne jak odporného dotěru. A on se dvoří ještě víc, líbezní i na okolní dav, aby jeho vyvolené vysvětlili, jaká je on skvělá partie. A když líbezní dloooouho, tak se Terezka smiluje, skočí po něm a sroluje ho pod sebe. A on je přešťasten.
A ještě je bojovník s větrnými mlýny jako don Chechot de la Mandl. Chrání nás pře čímkoli potenciálně nebezpečným co se objeví v televizi. Třeba kreslená veverka od ING, nebo zlatých 10 kaček od Sazky … to jsou velcí predátoři. A ovšem nejnebezpečnější jsou koně. Ať už jsou živí nebo kreslení. To je fuk.
Jo a Rambo, to on teda je. A nejvíc je hrdina po boku Terezky. Jak ona zaštěká, Teddy se přižene a postaví se před ní jak živý štít a zaštěká taky, ušiska jak radary, postoj jako buldok, ocas nahoru jako šavli, aby vypadal větší. Neví sice na co štěká, protože to většinou neví ani Terezka, ale musí dát světu vědět, že on Terezku rozhodně nikomu nedá.
líbezní i na okolní dav, aby jeho vyvolené vysvětlili, jaká je on skvělá partie….
ešivá von nejni tak trochek vižlík?? 😀 😀 tohle je přesně jejich strategie, jak kdysi Ešátor, tak teď Rumíček – není-li mu jeho vyvolená nakloněna, podává si oficiální žádost u jejích majitelů s vírou, že voni ji určo přesvědčej 😀 :D.
…. že on Terezku rozhodně nikomu nedá…..
no tak jistě!! Přece nejni žádnej matla, když už mu dá milostivě najevo, že jako teda si ho bude všímat,musí se tužit co to jde 😀