Že by pomalu naše úsilí neslo malilinkaté plůdky ovoce??????

Tak…. tohle měl být článek, místo kterýho jste si nakonec mohli přečíst stesky pod názvem Propad.  Měla jsem ho připravený a netušila, jak se nám změní situace…. Tak ale … proč si nepřečíst, jak to bylo nedávno 🙂 ……..

Nechce se mi tomu věřit, a taky tomu asi věřit nebudu, páč vím, že to potrhdílo dokáže otočit o ne 180, ne o 360, ale o 1000000000000000000000000000000° a ani nestačíme mrknout. (hááá hááá a to jsem nevěděla, jak blízko jsem pravdě, ale pšššt, už mlčím….)Nicméně včera hlásil páník a zubil se u toho, že byla Talinka moooc hodná.  Jeho původní plán zněl, že půjdou do civilizace. Pak si to ale rozmyslel a šli spolu do polí. Rumíček na mě čekal doma. A my šli spolu na Filajku. Prošli jsme tou civilizací, on si počuchal co píšou a už jsme byli skorem v lesoparku. A nebyla by to městská procházka bez toho, že se někdo zachová jako ……… no …. asi víte. Úplně nejdřív to byli rodiče malý holčičky, která venčila černýho voříška velikosti přerostlýho kokra. A protože byli buď v práci, či kde, venčila holčička sama. Nemám moc ráda venčení psů osamocenými dětmi, zvláště pak psů, kteří vyjíždí po ostatních a holčička zarytá patičkama do asfaltu volá: “Odchytit, prosím, odchytit. Náš pes nemá rád kluky a pere se!” Hmmmm????! Podotýkám Rumíček byl u mě.  Co by to nebohý dítě dělalo, kdybych já byla stejně nezodpovědná jako její rodiče a měla psa stejnýho ražení, jako byl ten jejich, a nechala ho navolno? A nechala to tak být? Jak by si s tím mohla chudák asi poradit? To rodičům jaksi uniká. Na dalšího exprta jsme nemuseli čekat dlouho. Už jsme byli fakt na kraji Filajky, když slyším za námi dost hroznej dusot, bleskurychle se otočím a ano, běží za námi ten poměrně větší zrzavej voříšek, kterýho jsem si monitorovala, protože mi k tomu dal důvod a kterýho jeho postarší majitelka poté pustila z vodítka. Vzhledem k tomu, že nebyl zjevně ovladatelný a netvářil se ani tak nějak přátelsky, řekla jsem mu důrazně, ať maže zpátky. Zatímco majitelka se zcela marně pokoušela o přivolání, a jak jinak, do kroku rozhodně nepřidala. Takže jsem já přidala na důrazu a voříšek mě teda na rozdíl od majitelky uposlechl a vydal se zpátky.

A pak už jsme si to s Rumíčkem užívali. Nejdřív jsem teda ale dostala od něj důtku. I s výstrahou. Protože!! No protože já hloupá nechala doma balonek!! Chápete to? Co to je za procházku, když s námi nejde balonek, úplně jsem mu to odpoledne celý zkazila 😀 . No nicméně o zábavu postaráno měl, to se bát nemusel. Trošku jsem mu v lesíku schovávala vodítko a…. pytlík naplněný kapesníkem (když už jsem nic jinýho neměla teda), aby toho hledání měl povícero a procvičil si hledání do stran podle povelů. Trošku jsme dělali hopiky přes překážky a taky šli skákat na trampolínu. A běhat do sadu /kterej nám pokáceli. Ale v rámci revitalizace, takže asi tam bude něco novýho/. Moc prima jsme si to spolu užili.

No a páník právě s docentkou Talířovou taky. Nejen, že byla tak jako obecně dobře ovladatelná, ale byla ovladatelná i ve vysoký trávě a ….. to hlavně, když zvedla pár křepelek. To je u ní opravdu věc nevídaná a já doufám, že se nám tyhle záblesky budou trochu častěji opakovat, až si to slečinka zapíše na hadrdisk natrvalo. Zatím to ještě ale nehrozí. Jí opravdu hrozně trvá, než něco vezme pevně za svoje. Třebas zrovinka ty kočičky 😀 . Ty spolu právě měli taky možnost potrénovat, protože potkali jednu místní srdnatou kočenku, která má evidentní touhu se družit se psy. Ovšem se psy tak nějak civilizovanými. Ne s hovadem nukleárním flekatým, který hýká, houká a zmítá se na vodítku. To zcela přirozeně způsobí, že kočenka zaleze pod auto. Poté je hýkající hovado schopno ulehnouti a v klidu pozorovati přírodopisný dokument s názvem “O odvaze koček domácích!” Neb kočenka následně opět vyleze a že teda by to zkusila. No. Evidentně to k tomu ještě není, neb to zase spustí hýkání a zmítání. Každopádně já jsem této kočičí osobnosti neskonale vděčná, že má nejen tu odvahu, ale taky trpělivost, páč tam prý strávili asi dvacet minut. Pánik byl z celýho toho odpoledne velenadšen. A Flekatice taky.

Šly jsme ještě spolu na chvililinku zlehýnka trénovat ven ty balkony a normální pohyb v civilizaci navolno a pak už jsme se doma jen flákali. No flákali. Oba psi měli ještě dost napilno, páč sice ve spánku, ale evidentně makali na pile, páč zařezávali do plnejch.

a na závěr….. dopíšu jen dovětek……………. Kdéééže loňský sněhy sou! Relativně ovladatelná Talinka tu néni a místo ní je…………. trotl. Tak uvidíme, co bude dál.

 

14 komentářů u „Že by pomalu naše úsilí neslo malilinkaté plůdky ovoce??????

    1. To jo to je pravda, loni to bylo výrazně horší, to bylo fakt urvaný ruský kolo a to 24/24. To teď není, jen ten její psychickej propad, že zase jede v tom svým mimózním stavu. A že ze psa dobře ovladatelnýho na dovolený, je po návratu zase ten neposlucha.

  1. Udelali jste uzasny kus prace, z Vasich clanku je to jasne videt. Co se tyce “propadu”- asi je to vysoce nepravdepodobne, ale presto se zeptam – nemuze jit treba i o nejaky neurologicky problem? Narazim na ten tras, kvileni, pocit, ze je mimo…

    1. No to si právě myslíme taky. Přivedla mě na to kamarádka Peťa, že se klidně mohlo stát, ž ejí při porodu zmáčkli hlavičku. Plus k tomu ta nesoustředěnost, neovladatelnost, dohoukanost (kdy k tomu přidává i ten drive, pro který jsou šlechtěni)…… kolegyně se směje a tvrdí, že není LMD, jak já říkám, ale rovnou ADHD syndrom 😀 . Nevím sice přesně co to je, ale určitě to tak bude 😀 😀 😀 . Jako lepší se to, lepší, to bez debaty, ale tyhle její přecvaky- doslova a do písmene, to je někdy prostě zátěž. Já jsem v pondělí přišla domů a byla úplně vyřízená. Fyzicky taky, protože to dá záhul, ale hlavně psychicky, protože to vysosá.

        1. Aha! To je asi pravda – nebo teda spíš to neumím posoudit, moc o tom nevím, tuhle zkratku mám spojenou s tím, že dotyčný neumí udržet pozornost a je víc než aktivní, nesoustředěný, divoký. Jak ale a v jaký míře, to netuším.
          Ad klid doma – ono to taky není tak, že přijde domů, flákne s sebou a chrápe. Jako každej ohař prostě tohle neudělá. Klid musí mít”nařízenej” /pokud není neděle večer, po návratu z chalupy, jako teď, ale i tak-kdybych jí neposlala na pelech, bude tady kramařit v koši na papíry a bitkařit s Rumíčkem. Soustředění doma taky není úplně to, na co jsem zvyklá, má sklony se přetáčet, zase ji do klidu musím dovést, protože jde-lil se něco dělat, je jak pominutá. Tož nevim.?? Babo raď 🙂

      1. No to naprosto chapu, cloveka to srazi hodne hluboko. Ale presto – Talifleky delaji uzasne pokroky, to zase jooo! A ta laska k Vam je mooooc dulezita! Thea mela naprosto bezproblemovy start do zivota, a presto az ted, v jejich temer 5 letech citim to citove napojeni na nas. Az doted davala najevo, ze my jsme tu pro ni, plnit jeji prani, ale ze ona si staci. Az ted dava najevo – jeee, panicko, ty jsi zmizela, to je ale prusvih!!! (To ta miska vecer asi zustane prazdna:-((()! Co ja jsem to jenom provedla!

        1. Jinak s odbornymi vyrazy na mne nechodte- co je ADHD mlhave tusim, o LMD nemam poneti:-))). Ale jinak – harani a hormony take nepomahaji, ja nejsem zadny fanaticky pritel kastrace, ale v jejim pripade – neuvazujete o ni? I kvuli tomu nepravidelnemu harani?

          1. Doma je o tom boj, Brtník by takovýhle věci bral šmahem, já ne. Jediný, co mě nahlodávalo, bylo a je, to že měla tak hrozně moc a dlouho nateklou tu pipku, o čemž říkal veterinář, že se tam můžou dělat cysty, což jsem původně odmávla. A shodou okolností……, vedle v domě mají útulkajdu, která to měla stejně a nemohla se pak prý kvůli tomu ani normálně vyvenčit.

        2. No o její pozornost bojujeme, co to dá, chci aby měla důvod se nás držet, aby to vycházelo z její podstaty. A když se to podaří nahodit, je to moc fajn, pak teda ten sešup dolů je o to horší. Pokroky jooo, dělá, dělá, to bych lhala, že ne – v podstatě jen tady v Praze je to nejhorší. Tady, kde to zná, nás pochopitelně potřebuje úplně nejmíň . Ono jasně, pes musí dozrát a velcí psi jsou dlouho “dětmi” i proto to Thee trvalo dýl, a s Tali to bude stejný, navíc prostě, já to s těma psíma klukama umím líp. Štajn byl taky takový malinká samostatná jednotka a musela jsem si to zasloužit, ale šlo to. Tady mám pocit že prostě přešlapuju, přešlapuju a pak se vrátím o sto kiláků zpátky.

          Edit – eh, tuten příspěvek patří k tomu komentáři o patro výš 🙂

  2. Já mám třetí fenku po sobě, ani jedna nebyla/není kastrovaná. Ale pokud má Tali takové potíže, probrala bych to s veterinářem. Přece jenom – nejen cysty, ale i zánět dělohy hrozí. Moooc doporučuji Mvdr. Lázničku – bezkonkurenčně nejlepší český psí “gynekolog”. A nikoho do ničeho netlačí, jen poradí.

    1. No uvidíme. Třeba se srovná jak hormonálně, tak celkově. Pyometra je můj velkej strašák. Teď je Tali celková “splasklá” vč. cecíků. Však ji taky pánik říkal, že má konečně pěkný “prsa” že by jí je kdekterá mohla závidět! 😀 😀 😀 . Je to kříž s těma fenama, je to kříž, čert mi nakukal, abych si fenu kdy pořídila. Ešivá nebyl s těma pindíkama doma klid 😀 .

      a díky za případný tip na veta, to se vždycky hodí. Nemá ordinaci i někde v Prahé?

  3. Já ho poznala v době, kdy byl ještě v Praze v Pandě, kam chodím normálně. Odtamtud ale odešel a cca 10 let už ordinuje pouze v Poříčí n. Sázavou, kde žije. Nicméně, přestože 15 let chodím k MVDr. Humlovi do Pandy, když měla předchozí goldenka Cindy náběh na pyometru, jela jsem za ním. On je na reprodukci specialista a i lidsky je moc fajn.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..