Obrázková příloha k cestopisu o Novohradkách :-D – díl čtvrtý

Sedmýho dne jsme si vzhledem k počasí dali taky jen takovou menší procházku v odpoledních hodinách, když se vyčasilo.

Fotek nemnoho a nekvalitní, neb foťák byl v zásuvce. Takže zbyl jen telefén:

Kde jsou šišky, musí být i..... — Kde jsou šišky, musí být i…..

musí být i.....jasně, že i Rumíček — musí být i…..jasně, že i Rumíček

a ještě ta nebohá kozenka, co tam tak plakala.

Zato ale…. ze dne osmýho, kdy jsme si vyrazili do tý hospody, tak to je obrázků velmi:

Tudy vede cesta k našemu cíli - Trojmeznímu kameni - Dreiländersäule — Tudy vede cesta k našemu cíli – Trojmeznímu kameni – Dreiländersäule

Počkej kam letíš? já to taky chci vidět! — Počkej kam letíš, já to taky chci vidět!

To jsou cesty, co? Krása, zelená nádhera.V Cannes mají červenej koberec, nám rozvinuli zelenej :-) — To jsou cesty, co? Krása, zelená nádhera. V Cannes mají červenej koberec, nám rozvinuli zelenej 🙂

studánka za zatáčkou byla, jen až za tou druhou

no bať, jen teda Tali nechápe proč pít jako Rumíček z tekoucí, když se může pít pohodlně z velký misky

A to už jsme se blížili k tý hospodě:

kdepak je ta šenkýřka? :-) — kdepak je ta šenkýřka? 🙂

A od hospody míříme na Kamenec:

No vona ji asi nevidí, nebo je úplně to... blbá? — No vona ji asi nevidí, nebo je úplně to… blbá?

PAAAL! tsss vidíte tu šišku jak letí? — PAAAL!

dokonalý doupátko, tady se to bude spinkat

no měly bychom Tali, páč kucí už jsou na cestě pryč

a zde nám opět došla baterka. A já si ehm, neuvědomila, že mám powerbanku v ledvince :-D — a zde nám opět došla baterka. A já si ehm, neuvědomila, že mám powerbanku v ledvince 😀

No a ještě pár nekvalitních teleféních fotek z momentu, kdy jsme se docentce Talířový schovali za ty kotouče slámy a ona ščastná, že nás konečně objevila, spustila příšerňáckou bitvu s Rumíčkem:

Poooď prosim Tě, vypadáš jako jouda! Co se tam tak válíš, vypadáš jak po vopici! Aneb Talinka se učí skákat na kotouče. — Poooď prosim Tě, co se tam válíš, vypadáš jak po vopici! Aneb Talinka se učí skákat na kotouče.

... ne na dlouho :-D :-D — … ne na dlouho 😀 😀

Rumíček pupíček všech kotoučů velkej pán.

Trochu jim po tom výletě vyschlo v hrdle.

Foťák to prostě nezachytí. Musíte tam být. To vám řekne každej, kdo tam kdy byl.

A ještě jednoho krasavce (fotky ale z loňska, protože ty letošní nevyšly). Dvěstě let mu je a je obrovskej.

4 komentáře u „Obrázková příloha k cestopisu o Novohradkách :-D – díl čtvrtý“

cernej caj napsal:

1.9.2017 (5:40)

Priroda boziiii a skoro bych ti ji i desne zavidela, ale nastesti sem taky mela o vikendu trochu toho balzamu na dusi. Ale ta zaba! Ta je!

Odpovědět
PetraK napsal:

1.9.2017 (13:39)

Tohle byl jeden z těch nej výletů, moc hezká a příjemná trasa a ta hospoda, ta je skvělá. Stejně jako právě Kamenec.
Kdepak jsi courala?

Odpovědět
cernej caj napsal:

1.9.2017 (17:04)

Ty zeleny skaliska a lesy, to ja muzu, to verim, ze to byl jeden z nej vyletu a rozhodne nutno navstivit v budoucnu 🙂 Ja se flakala v jesenikach

Odpovědět
PetraK napsal:

3.9.2017 (19:27)

Jé Jeseníky!!! Máš na stránkách, určitě, že jo. Tam tam musím vběhnout. Umeju si makovici a jdu.

Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.