Den jedenáctý – smaragdovou cestou k Velký louži.

Rozhodli jsme se, že založíme tradici. A že stejně jako v loni půjdem poslední den našeho pobytu v Novohradkách k jezeru Zlatá Ktiš. Pro mě je to, myslím, nejkrásnější z těch všech krásnejch výletů. Start máme zase u Lesovny, ale tentokrát na úplně opačnou stranu. Tak jako nenápadně obyčejnou, nic nenapovídající cestou. Ta ale člověka dovede k jakémusi náhonu, přes který vede vachrlatá lávka. Už když ji přecházíte, tak to přijde. Říkáte si :” Bože to je nádhera.” Za náhonem stojí moc hezký starý stavení. Úplně se vám chce se vším praštit a jít tam bydlet ? . No a pak už jdete tou nejhezčejší cestičkou, co může být.
Téměř celou dobu se vine kolem potůčku. Myslím, že to je nejmalebnější místo, co znám. Což můžete posoudit z mých byť i poměrné monotematických fotek na téma voda, voda, zase voda, stromy, les… A… voda? . Leč nemůžu si pomoct prostě, musím a musím to fotit furt dokola.

Je to prostě pohádka. A jako v každý pohádce, tak i tady jsou… Draci!

Bacha! Za humny je... drak!
Bacha! Za humny je… drak!

A nejenom ty klasičtí. Najdeme tu i draky novodobý. Vidíte toho vetřelce?

Vetřelec!!!!
Vetřelec!!

A Ripleyová nikde!!!! Ale Rumíček ochránce by nás nedal.? Jen se koukněte, jak se umí rvát (zcela nekynologicky o vodítko 😀 )

tohle nejni vůůůbec kynologický :D
tohle nejni vůůůbec kynologický 😀
Ale když ho to tak baví :-)
Ale když ho to tak baví 🙂

Tali si mezitím poletuje prostorem:

Kdo je hodnejš, může si užívat svobody.
Kdo je hodnejš, může si užívat svobody.

Nebyl by to výlet lesem, kdyby se nesvedla šiškobitva:

Pomalu se blížíme k cíli naší cesty. I když…  tady je skutečně pravda, že někdy je i cesta samotná tím cílem. A na jednou se vyloupne vstupní brána k jezeru.

vstupní brána k jezeru
vstupní brána k jezeru

Když se otevře…

brána se pomalu otevírá...
brána se pomalu otevírá…
... aby vám pohled na jezero vzal dech
… aby vám pohled na jezero vzal dech

I TupoFleky z toho zjihly:

Tali pozoruje jezero
Tali pozoruje jezero

zato Rumíčkovi , jindy zcela inteligentnímu  tvorovi je, krása jezera šumák a..

radši pase motýlky :-D
radši pase motýlky 😀

Pak si ale oba nadšeně užívají vody a aportků:

Jen… by se možná někteří primitivové – nebudeme jmenovat, ale ukážeme si:

mohli chovat trochu distinguovaně, při vstupu do vody, protože na jezeře zcela jistě nikdo nečeká……..

TSUNAMI!!!!!

TSUNAMI!!!!! 😀

Taky by v tý vodě možná neměla plovat ta smítka, kterých se někdo štítí 😀

ble... co to tu plave?
ble… co to tu plave?

Když se Ti dva vyřádili a já jim celou tu dobu záviděla to skvělý  koupání a tloukla se do hlavy, že jsem se nevybavila plovacím oděvem, nebo aspoň ručníkem, rozhodli jsme se u křížku na kraji lesa pro zpáteční cestu volit jinou trasu a zkusit jezero obejít a tam najít kudy kam.  A zase to byl skvělej nápad. Páč co? Páč tam podél krásný lesní cestičky, rostli kováříčci!! Juchůů, budou zase houbičky. A našlo se jich docela dosti. A protože jsem byla asi hodná, nemusela jsem čekat na jéžiška, ale dostala jsem dáreček ještě o kousek dál. Miluju lišky, miluju je od dětství a miluju je moc. Teď teda mám na mysli ty, co můžu sežrati, i když pochopitelně ty živý mám moc ráda taky, ale ne na másle, nebo v polívce 😀 . Liška houba je pro mě královna všech hub. Se svou specifickou vůní a chutí. Není lepší kulajdy než tý, co uděláte z lišek. A tady mi někdo seslal do cesty celý stádo lišek.

kousek jednoho z hejn lištiček
 jen malý kousek jednoho z hejn lištiček, co tu byly

A pod smrčkama u cesty byly navíc pěkně velký, žádný prdítka. Ty teda blejsknutý bohužel nemám, ale mám je zato v pupku a to je zcela nejdůležitější 😀 . Pak už jsem voko ze země nezvedla, ale už toho moc nebylo, jen tenhle dárek na rozloučenou. Protože druhý den, už jsme odjížděli. Když jsme scházeli dolů k Lesovně, slyším kus od cesty, jak mě hlasitě zdraví nějaká paní. Ke zvučnýmu “Dobrý den!” dodala “My zdravíme takhle na dálku, protože my nesnášíme psy!” “Inu co,” pravila jsem si “tak prostě nemáte rádi psy, no, ale říkat, že je přímo nesnášíte? Trošku silný takový jako. Navíc, oba psy máme u sebe, nikdo nikoho neobtěžuje… ale co, tak to holt paní takhle má, prostě nesnáší psy a tak zaleze půl km od cesty do lesa. Já to za  ní řešit nebudu!” a pochoduju dál. Abych po taktéž zvučným zvukovým projevu ve stylu:”Sežeru vás” zjistila, že tam paní krotí velkýho československýho vlčáka. 😀 😀 😀 . Pak mi to teprve došlo. A pobavilo mě to. Dosti značně 😀 .

Když dorazíme dom, dojdeme si pro podvečerní pivíčko a jdeme si sednout na rozlučku k potůčku pod mlýnem. Tali si zase brodí kolem břehů, občas zaběhne na louku a Rumíček…. Rumíček nás nutí, abychom cákali tu vodičku. Nohy už jsou trochu z tý studený vody promodralý, když nás zachrání Ondřej. Sympatický majitel sousedního domku. Jde se koupat a Rumíčkovo nadšení pro vodičku ho rozesměje a vezme si tu vodou nasáklou houbičku v podobě Rumíčka s sebou. A pak tam oba řáděj v tůňce jako malý děti. Ondřej se směje nahlas a Rumíček řve nadšením. Konečně má někoho, kdo to vydrží stejně dlouho jako on!

No já to pořád říkám, že tady je krásně. A tak fšicí doufáme, že sem zase zavítáme. Za fšécky z nás mávaj:

RUMÍČEK A TALINKA

RUMÍČEK A TALINKA

15 komentářů u „Den jedenáctý – smaragdovou cestou k Velký louži.

  1. U velky louze jsrm byla taky. Chapu, ze si to nechavate jako rozluckovy vylet a to pocadi vam krasne nahralo:)

    Naaaaadherne tam je:)

    1. Ja jsem to včera v noci zjistil z Tvyho odkazu a chystala se ti napsat. Je tam vážně nádherně. Odkud jsi tam šla. Jesstli si to pamatuje. Taky od Lesovny? A nejen tuhle fotku máme stejnou? . Ovšem v dosti rozdílné kvalitě???? .

      1. Mozna bych to dohledala z mapy, bohuzel tenkrat uplbe mapy.cz jeste nefungovaly a je to daaaavno. Spali sme z hojne vode myslim, vyrazeli sme tam pesky pres les dle cesty co bamzakreslil pan domaci do mapy. U map zkusim povzponinat. V ty dobe sem mela prvni svuj kompakt – urcite fotky nemam lepsi 😀 ses moc kriticka

        1. Se ptám, páč kdybys tam zase náhodou zavítala a tehdy nešla tudy, tak tě tam musím nutně nasměrovat :D, tahle cesta je opravdu nádherná. Já soudím podle toho záběru z hráze, že jste přišli buď z toho samýho směru co my a nebo přesně z opačnýho. V Hojný vodě byl ten tvůj penzion? Tam je u cesty restaurace i s ubytováním, dobře tam vařej, třeba by se to, kdybys tam zas někdy jela, mohlo hodit jako info. A můžou tam i psi – teda do hospody určitě. A můžou tam i psi pošahaný flekatý :D. To byla ta hospoda, jak se Brtníkovi nechtělo Fleky brát s sebou, že neměl moc náladu na její hovadiny. Ale nakonec to zvládla dobře.

      2. Jinak sem mrkla a nevim. Sli jsme okruh hojna voda – ktis – hojna voda… nerika mi to nic, nevzpomenu si:( a doufam, ze das pak ten tip na ubytko

        1. Tak to jste podle mě přišli právě z toho opačnýho směru než jsme přišli my. Tak příště to vezmi od – ne od lesa, ale od pralesa 😀
          sem chtěla napsat, že to byla docela štreka ne??? , ale pak jsem koukla na mapu a pořádně, a vlastně asi nic zabijáckýho to nebylo.

          Tip na ubytko jsem hodila jednak teď do komentáře pro Blanku, ale chci ho hodit i do takovýho posledního – fotkovýho příspěvku, protože kdyby někdo chtěl, může se mu to hodit.

          1. Z hojny vody jezdi busy hodne malo, bychom se tam asi hodne spatne dostavali pokud tam vubec neco jezdi, i kdyz trosku si zajit za druhou stranu pesky by taky slo.

            V ty dobe sem chodila malo bez spravne diagnozy me to hodne bolelo, tenhle vylet mel tak 23 km coz pres 25 sem fakt nechodivala vubec… a 23km oro me byl tenkrat celodenni vylet 😀

  2. Téééda tam je ale krááásnopěkně. Přeju a závidím. :o) Snad v ty kraje také někdy zavítáme. :o)
    My nemáme rádi psy také slýchám, případně My se s pejskama moc nekamarádíme, jen s čubičkama – zvláště od páníčků to zní docela vesele :o)))). Pejskařký národ rád mluví i za psy a je to psina. Není to tak dávno co mne jeden pán dostal otázkou Vy háráte? A já se jen snažila zatknout malý chlupatý pako, aby nesežralo jeho veleobra :o)))). A na procházce kolem koní móóóc částo slýchám od pejskařů věty typu Beníčku to je ale velikáááánský pejsek viď. Nechoď k němu ať tě nekopne :o)))). No jo, taky tak mluvím :o))))

    1. Návštěvu vřele doporučuju a se psem klidně právě ten Penzion Mlýn u Dubu

      http://www.penzion-mlynudubu.cz/

      No ten plurál mě právě občas dostane. A nejvíc taky v souvislosti s tím háráním. Tuhle se mě přesně takhle někdo otázal, tak jsem odpověděla s udiveným výrazem: “JáááÁÁÁ? Já ne, ale čubina ano.” 😀 .
      A hláška My háráme v podání chlapa, tak ta mě posílá rovnou k zemi 😀 :D.
      Stejně jako třeba My se bojíme 😀 😀 😀 , to mám vždycky na jazyku komentář: “Takovej velkej chlap a bojí se!” 😀
      A tak jasně, že to člověku ujede to množný číslo, ale je to někdy dost ftipný. 😀

      1. Díky za doporučení penzionu. Je tam krásně. My většinou jezdíme s bandou kamarádů (od mimin až po skorostarce) a pesanů. Přátelský přístup majitele ubytování k psům je jedním z našich základních požadavků při výběru ubytování :o)))). A musím pochválit kamarády, že pokud zcela výjimečně někde cestou narazíme na občerstvení, kde nechtějí psy, tak kamarádi zcela solidárně spolu s námi odkráčejí do další hospůdky, neb razí heslo – kdo nemá rád psy, nemá rád lidi :o)))). Ale to se dnes stává jen zcela zřídka a my se samozřejmě ptáme předem pře vpádem do osvěžovny. :o))

        1. No když tam přežili nás s Flekotajfůnem, přežijou úplně šécko 🙂 . My měli štěstí i na fajn spolubydlící. Chtěli jsme-stejně jako vloni – spodní část penzionu, kde je vlastní vchod, malá hala s kuchyňkou a dva pokoje. Spolubydlící byli starší turistický pár, kterým psi nevadili, naopak. A když Talířová pána olíbala, pravil, že by mohla přijít i ráno, aby se teda nemusel mýt 😀

          Dneska už je to se psama pohoda, dá se na hodně míst. Taky se ptáme a ptáme se i tam, kde už jsme třeba před časem i byli, aby náhodou nedošlo ke změně situace. Přijde mi právě blbý tam napochodovat, jako že na samozřejmost. Kamarádi jsou fajn, že jsou solidární.

  3. Tak penzion ma vadu ze nejblizsi bus 3km, to je naprd celkem kdyz nejezdi nekde blizko … protoze na mqpe se sice asi v okoli da projit ale na 7 vyletu ruznyxh to krz okoli neni a absence moznosti snadno popojet je hodne blba.. takze z toho usuzuju jestli vyrazite denne oesky nebo pojizdite autem?

  4. 😀
    hotel sem.se bala ze cena bude teda horsi, nerada sice jdu nad 250 noc ale do 300 furt pohoda 🙂 ale dost me prave mrzi ze ten pan uz nema twn penzion v ty hojny vode, ale prave fajn, ze tam sou dalsi moznosti. uvidime.trebq pristi rok… novohradky chcu zopknout uz dlouho

    Jinak ja fakt normalne zabijacky trasy nechodim a tech 20-25 je takova prijemna denni porce, tak 5dni trreba po sobe mi to fakt staci 😀 nejsu extremista, taky si to chcu trochu uzit 🙂

    1. jo to znám, člověk si někde zvykne, nebo se mu tam prostě líbí a pak ….. nic. No tak ale tady by to třeba taky nebylo marný a ceny právě docela dobrý bych řekla. A vařej tam dobře.
      Ty jo 25 kilásků pět dní po sobě nedám ani náhodou, já jsem houby tůrista.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..