A nepotřebujem ani frak ani malou večerní.Jen batoh se sváčou a ledvinky s dobrůtkama. A jde se, vyrážíme totiž do Žofínskýho pralesa. Jednoho z nejstarších v Evropě.
S trochou pochybnosti o tom kudy. Zkusili jsme odbočit do lesa a způsobilo to, že jsme se jednak ocitli v krásným listnatým skoropralese. A čoklidi si skákali přes obří padlý kmeny a Tali si , ščastná jak blecha, že si lítá, trénovala přivolání.
Neposlechla jen jednou, když musela za páníkem. A druhak to způsobilo, že při návratu na původní cestu jsme brodili potok a já se rozhodla, že si ty boty už nenandám a dál půjdu nějakou dobu bosky. Bylo to moc fajn!! Cesta byla upravená a já si to užívala. Stejně jako to, že to s Tali je tak na pohodu a ona sama si užívala svobody stejně jako Rumíček. Ráchali se v potůčku a byli hodní psi. Když jsme se blížili k srdci pralesa, dali jsme si oba čoklidy k noze. Cesta byla hodně prosluněná, lemovaná z obou stran pasekou. Ideálka potkat zmiji, když dvě jsme našli na cestě přejetý. Aspoň jsme si procvičili chůzi u nohy.
Když jsme zašli zpátky do lesa, mohli už zas oba navolno. Šli jsme podél pralesa a kochali se. Ticho, nikdo nikde. Balzám na nerv i oko. Stejně jako loni jsme po chvíli zašli do lesa a šli jen tak. Je zajímavý jaký rozdíly dokáže udělat obyčejný plot. Před plotem klasický les s převahou smrků a za ním fakt prostě prales s drtivou převahou listnáčů. Došli jsme zpátky k Lesovně a zašli si fšicí na oběd. Jak Štajnidlo, tak hlavně Talířová, se chovali civilizovaně. Spořádaně si lehli, neprudila a nechali nás v klidu najíst. Pak jsme se přesunuli do penzionu. Kde mi Tali zase udělala radost.
Protože mě ani ve snu nenapadlo, že už teď s ní bude možno sedět na zápraží, mít ji navolno a čistit si ve společnosti tři psů (neb se k nám připojila i Michelle) houby, který jsme cestou nasbírali.
Krásný titulek – úplně jsem si představila Fleky ozdobené diadémem, kterak se v doprovodu Rumíčka s noblesou stávají královnou plesu :o)))))))))))))).
Přeju a závidím krásnou dovolenou. My už jí máme za sebou. Také jsme si pěkně pochodili po lesích.
Připomněla jste mi moje obavy ze zmijí. Až do loňska jsem si je tak nějak ani nepřipouštěla. Jednak jsem za svůj dlouhý život viděla na vlastní oko jen dvě a jednak se většinou pohybujeme po turistických cestách, kde se asi kvůli ruchu nemáme moc šanci se zmijí potkat. Ovšem vzhledem k tomu, že Teddy je z jiného gangu a nic nedělá normálně, jsem své stanovisko drobet přehodnotila. Loni totiž během dovolené ulovil dva slepýše. Jen jsme si tak kráčeli po cestě, načež Pampaliny ztuhnul, nastavil radary a obrovským skokem skočil pod keř, načež se hupsnul zpátky na cestu a pokoušel se umlátil o zem stříbrné hádě, které se mu ovíjelo kolem tlamičky. Málem to se mnou seklo. Ale než jsem se vzpamatovala, tak Tydýt slepýše překousnul a na zemi se svíjely dvě hadí půlky. Kamarádka se chechtala, že teď, když ochutnal hada, bude rozumět veškeré zvířecí řeči a bude ještě víc vytuněnej. Za dva dny nám tuhle legrácku zopáknul. Pochválen tedy rozhodně nebyl. No a teď už trochu trnu, když jsme na rybách a Blonďák brousí kolem a loví myši. Sice ještě nikdy žádnou nechytil, ale vykutal už několik obřích děr chlapům mezi pruty. :o)))))))
Heh, Fleky s diadémem 😀 to vy bylo na Žofíně hnedle po plesu, jak by to tam ti dva rozproudili:D
No z hadů mám právě taky hrůzu, teda kvůli uštknutí, jinak se jich nebojím. Takže kde by se dala zmije očekávat, jdou psi s námi a žádný poletování. Asi bych dostala žinfárkt, kdyby předvedli to, co Tydýt (skvělá přezdívka. A asi dle popisu fakt výstižná 😀
tak to zni skvele, ze si dovcu takhke uzivte, prirodou i hodnejma pejskama 🙂 zofin musi byt nadherny, nikdy sem tam nebyla…
na žofíně jsme byli a byl boží, dodneška si ho pamatuju (byli jsme tam řed 25 lety), sakra, že bysme tam fakt zas vyrazili?
A v Hojný vodě jsme viděli dudka
Jee dudka!!!Tak to závidím. To jsem neviděla nikdá. Hele můžu doporučit náš skromný penzionek, není drahej, psi i děti můžou. I říčka za mlýnem je
Ja byla v roce 2008 na dovce v super penzionu, skoda ze pan je uz v duchodu – jela bych tam zas ale nevim kam jinam:(. Ale i bavorska strana lesa – bavorsky les – je nadherna a pralesovita…a k tomu ta zvirata 🙂
Ano k tomu ta zvířata… ? ocení. My jsme podle mě kousek jinde, než je bavorský les. Aaaale tip na ubytko dám ráda.
Jojo, to jste. Ja to spis myslela obecne k tomu krasnymu lesu, co si tak roste „sam“, divokej, pralesovitej… ze kolem te „zoo“ je takovej les vpodstate vsude, ze se da i jinam nez na zofin pro ten pozitek
Aaano aano, oni jsou si navíc s těma šumavskejma ty zdejší lesy podobný.