Nebo chce někdo říct, že snad jako není?? Matrace jako provizorní ležení, polštář s veverkou, deka. Velká měkká deka. Jeden člověk, dva psi. Žádný velký a složitý počty. Ne? Každej máme svoje.

Takže když se přiblížila doba spánková, řeklo se” Tak a jdeme spinkat” a na velkou deku ukázáno bylo. Pocaď dobrý. Pak bylo ešče taky dobrý, že teda bylo i uposlechnuto a Zrzavoflekatí se uložili tam kam měli. A člověk se mohl jít postarat o hygienu.

Co už ale nebylo úplně dobrý, byl ten návrat z koupelny. Člověk si mohl zahrát kvíz s názvem “Najdi jeden rozdíl!” . A člověk se nestačil navíc divit. Protože…. proti všem očekáváním…. ten rozdíl neměl flekatou barvu, ale….. byl celej zrzavej!!!!!!!!!! Zatímco jindy spratkující Fleky teď ležely spořádaně tam, kde byly uloženy, tak Zrzavohubec………… se drze nasáčkoval do provizorního ležení.  Člověk stál a čučel jako puk, neb se mu tomu  nechtělo ani za mák věřit.

Když se mu podařilo nasadit čelist údivem vypadlou z pantů zpět, hlasitě se ohradil ………. a………… NEBYLO MU TO NIC PLATNÝ.  Zrzavá hrouda ležela nehybně a předstírala, že tam prostě vůbec není. Následoval násilný odsun Zrzavý hroudy zpět na původní místo a člověk mohl konečně ulehnout.

Aby to bylo následně ještě horší. Zrzavá hrouda si umínila, že když je tou neviditelnou, tak prostě nemusí dodržovat zásady slušnýho chování a soužití a………. nasáčkovala se nedisciplinovaně zpět!!  Fleky si zase řekly, že by byly padlý na hlavu, kdyby i nadále tupě setrvávaly na stanovišti a rozhodly se připojit ke společnosti. Byť to bylo jen o pět cm dál, než bylo stanoviště. No a protože v nohách už bylo obsazeno neviditelnou Zrzavou hroudou, ulehly………. člověku přímo na hlavu!!! A zavalily jej celou svou třicetikilovou flekatou krásou.

Člověk ještě několikrát zabojoval. Naivně a marně. Vždycky se znovu probudil s tím, že v nohách pobíhají mravenci a je ochrnutý a že na hlavě mu leží slon, kterýmu píská v chobotu. Pak si uvědomil, že to není sen, ale realita a že ti dva lotři se jak bumerang zasejc vrátili zpět. Pak už to člověk vzdal a smířil se jak s mravencema, tak se slonem, co mu píská v chobotu. Aby se ráno probudil  a připadal si jak tejden starý zmuchlaný noviny.

A pak šel do prasé.