Dneska na 1 s *

Ba ne. S několika hvězdičkama dokonce. Cestou na tramvaj jsem si uvědomila, že dneska by Tali mohla vlastně  dostat moc krásný vysvědčení. Tedy za dnešní ráno. Páč o pár hodin už zase bude fšēcko jinak.  To se ví. Všeobecně. No ale prostě za dnešní ráno by se na vysvědčení skvělo:

Civilizovaný východ z domu 1 *
Neúprkování na louku 1*
Neúprkováni do křoví 1*
Komunikace s Koláčem 1*****
Pozornost ke Koláči 1****
Aportování balonku 1*****
Přivolání v rámci cvičení 1******
Přivolání s odhozeným balonkem 1*****
Samostatné vracení se ke Koláči – 1*****
Chůze u Koláče, když v dohledu jsou Dášenky 1****
Počkání si na povolení běžet za Dášenkama 1*****
Vynikající odchod domů s vyběhnutím na podestu jako první 1****
Chůze na volno kolem exponovaných míst 1*******
Přivolání v lehce exponovaných situacích 1
ale taky
Braní pamlskůch 3 možná 3 –
Zameškané hodiny 0

když jsem si to tak cestou na tramvaj počítala, mohla jsem si říct, že tohle ráno bylo přivolání na 98,5 %. To jedno procento ztratila u štěkavýho pejska. Tam jsem si musela pomoct, páč jí vždycky hrozně ba zkoumat pejsky, co štěkají a nepřijde hned z první. A tu půlku procenta ztratila, když nejdřív vyběhla, ale pak se už sama opravila.

Takže dneska ráno to bylo:

Prospěla s vyznamenáním (páč to Braní pamlsků je zatím takovej nepovinnej předmět 😀 )

 

 

 

8 komentářů u „Dneska na 1 s *

  1. Ahoj.Čtu Vás od doby co jsem si pořídila vlastní notebook,t.j.2014 na Zvířetníku.Protože se mi líbí Váš styl,přečetla jsem si i články staré.Občas bych potřebovala pomoct s překladem,třeba proč Koláče a Brtník,trochu mě to mate.
    Závidím Vám psy.Chápu že jim nadáváte,ale stejně byste je nedala pryč….i když je to na 5-…některý den.Podle mých zkušeností jakmila se Thalie začne hárat,veškerá výchova půjde do háje.Vím o čem mluvím,měli jsme bernardýna, ohromného kliďase,rozčílil se pouze vyjímečně, a podobně aktivní labradorku.Takže když to na ni přišlo,bylo to na infarkt.S oběma.Ale zase se vyčasilo,nebylo nic hezčího než když mi hlka ležela na nohou a Bobek vedle postele.Krásná terapie,i ty nohy mě tolik nebolely.Přeji takové dny jako byl tenhle,moc jim nenadávejte,ten čas máme přece jen vymezený.

    1. Dobrý den Z a vítám Vás u nás. A rovnou i díky za pochvalu. Koláče a Brtník to jsou pánčička a pánik :-), Koláče se říká mně, Brtník pánikoj.
      Nevím, ešivá byste Tali záviděla v dobách, kdy jsme se sžívali 😀 , to nás litovali úplně fšicí včetně pana veterináře. Jo, člověk by je kolikrát ubezdušil (Tali od toho měla kolikrát jen krůček 😀 ) a těch jmen dostala nepočítaně. Ale nevrátila bych ji nikdy. Neb jak praví pan klasik – člověk je zodpovědný za to, co k sobě připoutá. A ač mě zdevastovala dost, tak vrátit bych ji doopravdy nedokázala. Ona to s tou neposlušností má vůbec tak jako nahoru a dolů. Hárání k tomu asi snad ani nepotřebuje 😀 . A máte pravdu s tím vymezeným časem, děkuju, tož budu nadávat jen v případech úplně nejhorších 🙂 .
      Pokud jste s Prahy – mohly bychom se třeba sejít, abyste mohla aspoň psí kožíšek pomudlat.

      1. Dík za pozvání,já bych mudlala,ňuňala a rozmazlovala,no nebylo by to dobrý.Bohužel jsem zdaleka.
        No,dneska jste to měla v posteli jako já před lety.Krásné čtení .Přeji hezký den.

  2. Záááávidíííím a zároveň móóóc přeju takové vysvědčení. Náš “vytuněný” Tydýt krásně poslouchá … ale jen doma :o). Venku na to prostě občas nemá čas. Bohužel ho venku nezajímají ani oblíbené ňaminy, ani milované hračky. Kolikrát se mi stalo, že sice na přivolání přiběhl, ale podanou pochoutku (kvůli které by se doma přeskočil) vyplivnul s výrazem “To jsi mě fááákt volala jen kvůli kusu žvance? Víš co mám prááááce? Co všechno musím přečíst a pohlídat?” S oblíbeným balónkem to dopadá stejně. Přifrčí, radostně ho uloví, ale cestou zpět si musí něco důůůůležitého přečíst a podepsat, a jako správný chlap nemůže dělat dvě najednou, tudíž balónek odloží a vypustí z hlavy. A já si ho můžu přiaportovat pěkně sama. Aport nám všeobecně moc nejde. Je věcí teriérské cti každou hozenou věc ulovit, umlátit o zem (s balonkem je to obzvláště pohled k popukání), odhodit, ulovit, umlátit o zem, odhodit ….. a co pak se zabitou hračkou … přece jí nebude nosit zpátky že. Navíc tím, že jsem s Teddym většinou sama a nerada hulákám, jsem se přistihla, že mi pesan reaguje spíš na pohyby rukama a tělem. Venku tudíž třeba většinou nehulákám pocéééém a kemněěěěě, nýbrž se předkloním s rukou mířící před moje špičky a očekávám, že do tohoto bodu se Tydýt přemístí. Občas mu musím cestou několikrát sdělit že fáákt jako až sem.
    Bohužel páník většinou očekává, že pesan splní vyřčený povel, ale Tydýt očekává ještě patřičné mávnutí rukama. Oba v tu chvíli vypadají, jako že jsou každý z jiného gangu :o).
    Pokud třeba úúúúplně náhodou uvažujete nad nějakým návodným článkem, tak já bych se móóóc přimlouvala o nějaký návod jak si venku získat a hlavně udržet pozornost čtvernožce :o).

    1. odhodit, ulovit, umlátit o zem, odhodi…….. To je přesně Tali v začátcích, kdy se seznamovala s hračkami😁 vydržela si s tím dost a člověk neměl šanci. Pak následoval odchod do pryč, kde si lehla o samotě a začla devastovat. Pomohly dva a více balónků a dynamika hry. A domů jsme šly vyřížený obě. A nácvik sportu nejdřív doma. Nablízko v pokoji a s klikrem. Ad ten článek na hry venku. Ha to psala na Zvířetnik, koukni, jestli jsme to sem natáhli a hodin odkaz.

    2. Blansko, tak článek o hrách venku tu je, v záložce ostatních článků a jmenuje se Kdo si hraje nezlobí. A k těm gestům, je to tak, oni na ně reagují obecně líp, než na mluvené slovo. Já mám na přivolání popleskání rukou na hrudník.

  3. Díky za radu, už jsem si článek našla a přečetla a vyzkouším to. Jediné co na Teddyho venku trochu zabírá je lov. Hozenou hračku uloví, ale pak o ni ztratí zájem a jde si číst noviny. O stopování nemá zájem naprosto. Už jsme to zkoušely i se ségruší, která se svým choďákem úžasně stopuje, ale Teďáka to prostě nebere. To bych za sebou musela vláčet háravku, aby projevil trochu snahy :o))). Zkusím i to lovení paničky. Na to máme vlastně docela našlápnuto. Pokud venku váhá, jestli se má dostavit na zavolání, většinou stačí obrátit se k němu zády a vyběhnout opačným směrem. Jen jsem to pak končila nudným ke mně. Nenapadlo mne nechat se ulovit :o))).
    Ten lov ho fakt baví. Je to první Pampaliny a “zabíječ” hraček u nás v širé rodině. Už když jsme si ho přinesli domů exceloval v zabíjení IKEA krysy, která byla velká jako on :o)).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.