Vždycky mě zajímalo psí uvažování. A teď s příchodem Talířový mám námětů k zamýšlení ještě víc 😀 . Kupříkladu – máme tu fascinaci podbalkonovými prostory, že. Je to věc, na kterou se z dobře pochopitelných důvodů, hodně zaměřuju. Včera udělala Talinka pánčičce radost tím, že když se při návratu z procházky rozešla směrem k protějšímu domu, kde jí to bere fest, tak stačilo opravdu jen písknout a ona se radostná otočila a běžela zpátky. Za to, jak jsem psala, dostala možnost vyrabovat si kapsičku. Radovala se všema svejma flekama co jich v kožuchu mrcha má. 🙂 . Já fleky v kožuchu nemám, ale radovala jsem se taky. Je to pokrok.
A protože tu flekatou potvoru už trochu znám, volila jsem dneska při ranní procházce přední vchod. Ten který je přímo proti inkrimonovanýmu domu a úplně přímo proti tomu nejlákavějšímu podbalkonu. Věděla jsem, že to tak bude, ale musí se prostě naučit i navolno, nejen na šňůře, respektovat to, že se tam nechodí. Sama vybrala, že dneska se vyjde předem, počkala jsem si, až si ukázněně sedne. Otevřela jsem dveře a s povelem „Se mnou“ jsme vyšly vstříc novým zážitkům. Heh. 😀
Podestu jsme přešly spolu, první schod jsme sešly spolu……….. aaaaa pak uuuuuž to nešlo. Napružilo jí to. Vystřelilo jí to do prostoru a teleportovalo přesně tam. Nemám pravda tak rychlý nohy jako vona, a nemám tak rychlý nohy jako dřív, ale ……. rychlý ještě pořád jsou, zvlášť, když jsou připravený k běhu. Takže jsem z tý podesty sjela stejně rychle jako ona a pod balkonem jsme byly skorem současně. A já tak měla možnost stát si na svým, že tam se prostě co? Nechodí. Aby si mě udobřila, ukázala mi kostičku v trávě a tvářila se hrozivě důležitě a vážně, že jako si jí teda nevzala. Předstírala jsem že si rozhodně nejsem vědoma toho, že kdybych tam nebyla, kostička záhadně kamsi zmizí 😀 a udatně jsem ji chválila, jak žižkovná je a napohodu jsme od tama odešly spolu. No ale kvůli tomu to ani nepíšu.
Děsně mě baví ten fakt, že jdeme-li zadním vchodem, ani jí nenapadne tam takhle bláznivě vystartovat a pokud se tam i rozejde, či rozeběhne, zavolá se a dobrý, respektuje. Ale protože tohle jsou úplně jiný dveře a ty jsme ještě neprobíraly /kecá, pěkně kecá, probíraly, ale pravda – ne tak často jako ty zadní/, tak to prostě ještě neplatí 😀 . Zkrátka – je to tak, nejsou dveře jako dveře. A to mi připomíná jedno hrozně deštivý odpoledne s Ešusem.
Ešátor rozhodně nebyl cimprdlína a voda mu nevadila, ale tehdy fakt lilo ukrutně. Každopádně – přišla jsem domů z práce, popadla ho a šlo se ven, aspoň na čůrku, že vyskotačíme. Vyšli jsme tím zadním vchodem, Ešus hodil pohled: „CO – to JEEE? Nejdu!“ a otočil to. Prošel domem a cválal k přednímu vchodu, že tam to určitě bude výrazně lepší….. Hm, no – nebylo. Měl smůlu. Vpředu lilo úplně stejně jako vzadu. Ten pohled s výrazem :“ Jak je toto možné??????? To sis určitě vymyslela TY!“ asi nikdá nezapomenu. A že prostě nejde, fakt nejde.
Což jsem pochopitelně nemohla dopustit, když byl celej den doma. Takže jsem ho, nebožáka, odpovelovala na první zelenej trs. Tam se s výrazem naprostýho odporu, tichý rebelie a zhusení vypustil a jel zas zpátky do baráku……… aby běžel ještě jednou dozadu, prokontrolovat si, zda jsem ho náááhodou, čirou náááhodou nebuzerovala zbytečně a jestli to tam prostě nejni lepší a on nebyl ošizen. Taky měl tehdy pocit, že nejsou dveře, jako dveře.
tak s těma dveřma je to dobrý,
u nás to je tak,že když chci jít dopředu vratama-tzn.do dědiny tak se hrnou všichni 4 psi naši i rodičů-protože hurá bude změna civilizace-domy,auta,psi i lidi občas
a když jdu zadem,přes zahradu kde vyjdem a všude pole a pak les,tak psi rodičů jdou jen v případě,že se nudí,nebo nejsou rodiče doma,protože tam chodí přece furt,takže nuda
jinak ve dvou se to lépe táhne,alééééééééé 4 už jsou moc
rodiče byly 10 dní na dovolené,tak jsem měla na starosti-jejich zvířectvo a zahradu
měla jsem teda víc dní volna a můj tatínek u nás končil týdenní pobyt-takže-ráno večer obstarat slepice a kočku,2krát denně venčit 4psi,denně se všema cvičit,denně všechny česat-jako mazec
prvních pár dní pršelo tak jsme ze psy chodily do dědiny,cvičily jsme u ryvníčku-Max a Betty-odložení s přivoláním aby se trochu proběhly-Max klusal…dokonce-pak kroky a otočky a packy no mí dva hledání předmětů a hledej ztratil a tanec…a tatka stál a jen držel psy a předával…
pak naštěstí bláto vyschlo-tatínek je cimprlína nabláto a codily jsme do lesa…
pak jsem průběžně tři dny strávila trimováním Dafiny-středa-4hodky,čtvrtek 2hodky,párek hodka a půl s přestávkama-uf moje ruce a záda…
no a přes den pro sebe měli psi zahradu a dvůr a v noci spali všichni u nás -jako 3 psi v jedné posteli je moc
jo a ten Žerykův aDafinčin pohled,kdy jsem po dvou nocích co ti dva opuštění spali doma je vzala k nám tak ten pohled stál taky za to….
No a dom jsem je brala prot protože po dvou nocích co byly samy doma tak v kuchyni pozhazovali všude všechny kvítka-všude jak po atomovce a v noci řvali jak tuři,
tak jsme rodičům uklidili a psi přestěhovali…
ukázková separační úzkost jak z čítanky
No jinak Žeryk to nebere s rukou jak Talinka,ale slintá…éééééééble
a co se týká modřin tak já mám modřiny z práce-furt někam vrážím,tahání těžkejch krabic,podrápaný ruce jak posebevraždě,modřiny,ruce ,nohy,i břicho-to jsem se doma narvla na tyčky s ručníkama-prostě su krasavica největší na světě a kdzž jsme fotily pejsky,tak jsem naznala,že beze mě,jako,když jdu v tílku a kratasích tak vypadám jak maskáče…
… tak vypadám jako maskáče… !! 😀 tak to mě rozsekalo!! Dost trefný přirovnání.
no…. vždycky jsem si přála mít velkou smečku….. od určitý takový jako …. flekatý doby… jsem naznala, že i dva jsou moc :D. Natož 4!!!! Myslím, že 4 holoprtky by stačily, ale ještě to česání k tomu!!!
Dafča a Žery měli mejdan, jo?? NO… nedovedu si představit, co by tu vyvedla madam Talířová 😀 . tuhle jsem ji zkusmo nechala 20 min. ráno a k dispozici měla nejen tedy celou velkou předsíň, ale… nechala jsem schválně testovačně otevřený dveře do kůchně…. a nestačila se pak divit 😀
U nás je to ale opravdu velký rozdíl – jestli přední nebo zadní vchod :o))))). Zadním vchodem se totiž chodí na procházky, neboť míří k poli a k zahrádkám. Předním vchodem se chodí k autu a na výlety, neboť vede k silnici a ta vede k autu i k vlaku. Tím pádem je třeba rozlišovat míru nadšení, se kterou se Tydýt hrne ven. Tedy on se Teddy vždy hrne ven, ale ta míra intenzity je trošinku jiná. Na procházku …. to je príííma. Ovšem předním vchodem … a když k tomu přidám výletnický batůžek …. no to je božíííííí :o)))))))))))
A k chození v dešti …. Teddy v tom má zcela a naprosto jasno …. u zadního vchodu prší zcela jasně víc, než u předního :o))))).
P.S.: Díky za vaše vyprávění, četla jsem je ráda už na Zvířetníku, dobíjím si jimi dobrou náladu :o))).
že jo!! Rozlišujou to!! Třeba Rumíček, coby rozumnej péf má vždycky možnost výběru, kudy se půjde. Preferuje přední vchod. Tali občas taky tu možnost dostane a……… taky jde předním /ale u ní to může být tím, že je za tím zvědavost, ten přední nemá tak často k dispozici, zadem je větší přehled, je to bezpečnější, pokud ji má člověk navolno/. Jen teda…. Rumíček…. v pátek odpoledne……… zcela zásadně změní názor…. a chce jít nutně zadním vchodem. Proč??? No protože tím předním vchodem se jde v pátek odpoledne vždycky………. k autu!! A on bytostně nesnááášííííí autooooooooooooo. Je ochoten se dovolávat pomoci u nemluvněte v kočárku,a by si ho jako vzalo k sobě, jen aby do auta nemusel 😀 😀 . A nakonec tam stejně jde 😀
Teddy = Tydýt 😀 😀 😀 tooo je boží přezdívka!!! Po dnešním hodně náročným dni mě to dost zvedlo náladu. Stejně jako poděkování. Těší mě, že to dává smysl, že to lidem zvedne náladu. A s omluvou dotaz – Tedík je jakej pejsek?
A vyřiďte mu, že…. je vědecky dokázáno !!! /psali v jakýmsi kynológickým časopisu 😀 / , že u zadního vchodu vždy opravdu pršej víc, než vepředu 😀
Teddy by měl být biewer, ale obří :o). Je to usměvavý, veselý, střapatý …. pakůň. Když jsme se byli před sedmi lety s dcerou a zeťákem „úúúúúplně nezávazně“ podívat na štěňátka, tak se z bandy chlupatých kuliček oddělil malý kulový blesk, který byl všude a u všeho a rychlostí formule 1. Nechal se pomazlit, počochnil bráchy, lovil motýla, zabil plyšáka, pověsil se staré vlčandě na ocas, nacpal se jí do misek ….. prostě neohroženě kroužil prostorem, čímž nás okouzlil. Zeťák pravil, že bereme toho „vytuněnýho“ a bylo to. V partě našich kamarádů je Teddy oblíben a díky svým taškařicím získal mnoho přezdívek. Tydýt je jedna z nich. Já nejvíc používám jméno Tykoni. On je opravdu z „jiného gangu“. Téměř nic nedělá normálně, ale dělá to ráááád a s úsměvem. Když jsme kdysi byli u neteřinky vyzkoušet agility, používala jsem občas v zoufalství povel „tadytudy ty tydýte Teddy“. :o))))
u nas se prednim vchodem chodi ven a do auta, to se pes tesi dycky, ale zadnim vchodem na dvur a to znemna samota v nase nepritomnosti takze zadem se NIKDY nechodi 😀
a taky feri rozlisuje tmve zelenej prcovni batoh a svetlezelenwj vyletni a krosnu. kdyz mam pracovni, tak se v 5h rano chrape jak mrtvola, jinak je nutno sedet u dveri abysme naaaahodou pejska nenechali doma 😀 rano muz lakal psa do postele pac se dral ven, i kdyz tam je hnusne, prsi, tak neeee s krosnou me nemuze pustit ven samotnou 😀
No tak mejdan měli Maxík s Betty psi rodičů,nechtěli tam být v noci sami…za dva týdny nás čeká hlídání zas,tak je narvem hned k sobě a bude
česání-Dafi jako čistokrevný knírač nelíná-nebo jen když je v zimě hodně zarostlá tak minimálně a Žeryk i když vořech tak nelíná vůbec a skoro neplstnatí-tak to je zas výhoda
akorát to trimování by mohl někdo dělat za mě,trvá mi to dlouho
2 psi-2 psi mě přijdou akorát z důvodu,že mám dvě ruce-divný u mě..,no prostě
např.-jede auto-úzká cesta psi na volno,čapnu každýho na pár vteřin za obojek pak pustím,no a když má sebou 4 tak kvůli tomu pouštím po dvojicích-chvíli jadna pak druhá,takže už jdou vlastně zbytečně na vodítku i tam kde byli normálně na volno,občas mám puštený tři,ale to už je o nervy,no a v zimě kdy jsou posekaný pole a je daleko vidět tak riskuju na chvíli všechny,takž z tohodle důvodu mě stačí bohatě 2
já to tiž nad tím pak moooocccc přemýšlím jako aby žádnej nebyl ošizenej a tak….
no a chodit se dvěma a dvěma se mi nechce,že
tak rodiče si s něma chodí,takže pohoda
omlouvám se za dlouhý komentáře neuním psát stručně
Dobrý den, já nebudu komentovat dveře, ale ten déšť. Měla jsem boxera a ten zásadně odmítal ve větším dešti chodit ven. Bydleli jsme v centru Prahy a tak turisté byli svědky „týrání zvířete“, neboť jakmile viděl, že leje, tak jsem ho musela vysmýkat z domu, přes ulici alespoň do malého parčíku, tam se milostivě vypustil a pak se otočil doslova po špičkách jak baletka dohopsal domů. Přitom vodu měl rád, ale jak mu padala na hlavu, to nesnášel.
Také bych ráda poděkovala za vaše psaní, psa už bohužel dlouho nemám a tak si o nich mohu alespoň číst a je to fajn, díky.
dobrý den Jano, vítám Vás a jsem ráda, že můžeme alespoň takhle trochu „vypomoct“ psům upsaný duši, která teď pesana mít nemůže. To mě moc těší, opravdu. Pamatuju si, jak jsem tři roky byla bez psa a bylo mi smutno.
Je to vtipný, jak někteří psi si radši na sobě udělají uzel a tvrdí, že močový měchýř nikdy neměli, než aby na ně káplo 😀 😀 . Bubinka taky ten déšť nemusela a to hlavně teda když šlo o večerní venčení teda. Třeba na výletě to neřešila, ale večer, chtěla svoje pohodlíčko a k tomu voda shora nepatřila :D. Takže to byla taky týraná. Je to zvláštní, voda v principu nevadí, ale ta shora, to je nebezpečný 😀
klidne piste a pojdte si i popovidat mimo komentare kmidne na forum:)
nechcu psat za petruk ale myslim, ze ji tesi, ze jeji prispevky inspiruji ostatni lidi k psani vlastnich zkusenosti apostrehu 🙂
Přeeesně – moc mě to těší, když se takhle může poklábosit na daný téma. Takže příspěvky vítány jak zde tak na fóru.