Tenhle týden nám dal díky svátkům k dispozici hooodně volnejch dní. Sice jsem si nemohla vzít dovolenou a musela makat jako blásen, ale i tak… byl víkend, pak v pindělí ráno z chalupy do prasé, v úterý večer zase šup na chalupu no a teď v pátek ráno zase rovnou z chalupy na skok do prasé. Což poskytlo fůru volnýho času.A co dělali ohaříci?  Flákali se. To především. Neb počasí bylo tak vedrovatý, že se mnoho činností vykonávati nedalo. A navíc Rumíček je pořád ten Kulhánek, takže ten měl vůbec volnější režim. On by teda už dávno Kulhánek bejt tak jako nemusel, kdyby mu ten tank ve flekatým drézu 2x na tu nohu nedupnul a neměl furt tendence se s Kulhánkem rasit. Což ten jouda malej zrzavej v počátku s radostí opětuje, ale v průběhu boje zjistí, že je ten invalida a nepůjde to, takže to už bojuje v defenzivě, takže je pochopitelně furt rozháníme jak demonstraci. Pouze v případě, že je k dispozici místo vhodné ke hře s názvem : “Pán hradu”, nezasahujeme.

Hra na Pána hradu totiž spočívá v tom, že Rumíček zaujme strategickou pozici. V hradu o který následně je nutno bojovat. Hrad je: doma na některým z pelíšků, na chalupě buď na některý psí  matraci, či na Rumokřesle a nejlépe ovšem na psím gauči.  Ten dává přece jen víc prostoru. K bezpečným bojům.  A Rumíček coby pán hradu ten hrad hájí. Fleky jsou útočící horda Tatarů a řvou stejně jako ty Tataři. Vyhrožujou zpustošením,  zardoušením a kdoví čím ještě . A Rumíček ukazuje žuby žahnutý naholu a dělá parodii na vetřelce. To drží Fleky přece jen trochu zpátky a to se v současný situaci hodí. Rumíček může ležet pohodlně na gauči a dělat vleže výpady. Takže nožička nemůže bejt ani zašlápnutá, ani ukousnutá – což je Fleků oblíbená činnost. K smrti ráda ukusuje nožičky.  😀 . A ani nemusej bejt do křupava propečený, klidně nasyrovo 😀 .  Závěr bojů patří vždy rdoušení, kdy Tataři získávají převahu nad obráncem hradu  a rdousí ho a rvou mu hrdlo hlava nehlava. Milej obránce leží blaženě na zádech a masochisticky se nechá rvát na cáry a vesele si u toho jede zadníma nohama ve vzduchu na kole 😀 . No prostě blázni, jsou to zrzavoflekatý blázni.

No ale. Protože se nemůže tolika zapojovat Rumíček, musíme Flekům trochu suplovat zábavu . Takže nejdřív si jde Rumíček blbnout se mnou staticky do bazénku, případně k vaně s dešťovou vodou, kdy mu dle jeho přání cákám do kušny vodu a on si u toho jen tak stojí a tu vodu si chytá. Aby to ale nebylo jen tak zadara, musí mi vždycky říct, cože chce, abych dělala. Dokud potápí hlavu pod vodu – nedělám nic (nejsem ještě takový pako, abych se potápěla ve vaně s dešťovou vodou). Pokud začne chlemtat vodu tzv. na chrlič – neboli nabírá horlivě vodu kušnou, až mu z ní ta voda leje – zase nedělám nic (nejsem ještě takový prase, abych chlemtala dešťovou vodu z vany). Pokud ovšem začne hrabat nožičkou do vany – toooo je jiná! To už vím, co mám doopravdy dělat a jdu taky hrabat rukou do vody, takže cákám a cákám a on je Blažej. (Odbočím –  hrozně mě baví tahle komunikace, kdy se prostě jen tak mimochodem,  ani si jeden nevšimne, vytvoří zcela jasný mezidruhový slovník a není problém se dohovořit po člověčím způsobu, kdy vy se zeptáte a ten pes odpoví a zcela jasně se domluvíte ) . Takže když si takhle poblbneme, přijdou na řadu Fleky a krapítek akčnější zábavy. Teď jsem ji naprosto nadchla přetahovanou se  stopovačkou. Respektive se zbytky starý stopovačky. Krásně se na ní dají dělat vlny, když ji rozvlníte. Můžete s ní cukat, točit nad hlavou (to nedoporučuju už, to už vim, že je následně bolestivá záležitost 😀 ) a poté co jí Fleky ulověj, můžete skvěle bojovat. A boj zakončit tažením lachtana po rokli. 😀 Protože přesně tak Tali následně vypadá. V určitým bodě přetahování s sebou pleskne do trávy, přední nohy složí pod sebe, zadní natáhne a nechá se vláčet po pažitu. Vypadá u toho jako debilní lachtan. Místo nohou ploutve a výraz dementa. A do toho hrozně chrčí, jako asi , že je v posledním tažení. Tož to já jsem ale následně taky, protože tahat po zemi třicet kilo živý váhy, to dá zabrat.

No! Tak takhle pěkně flákačsky jsme si to užívali. Večer jsme si sedli do altánu ke grilu, čoklidi zcela nevýchovně posedali s námi na lavici u stolu a se debužírovalo. Ráno, když bylo chladno, tak se procházkovalo. Za poledne se sbíralo bejlí a vyráběly lektvary a tinktury, sedělo se ve stínu zahrady, pilo se dobrý pitíčko, kávička se podávala s lívanci a meruňkovým přelivem…………… joooo, to bylo!! A protože nám za pár hodin začíná víkend, tak ….. joooo to ještě bude! 🙂 .