Aneb kosti ve hře? . Ohařiska mají na chalupě čtyři velký kloubatý kosti. Každá z nich je veliký poklad a záleží na situaci a postavení hvězd, která z nich je momentálně ta nejžádanější. Teď v úterý po příjezdu to byla ta úplně nejstarší. Tali se s ní svalila pod starý smrky u chalupy a Rumíček chodil kolem jak neščastnej apoštol na orloji. Taky chtěl mít nějakej ten poklad. Že se mu o tři metry dál válí půlka Kostnice, ho netankovalo. Stál nad Táliï a….kvokal. ? To pochopitelně netankovalo zas Tálii . Pak jsem viděla, jak se mu v tý jeho chytrý hlavičce rodí nějakej plán. A tipovala si, co vymyslí. Znám ho evidentně dost dobře?. Protože udělal přesně to, co jsem si myslela.Začal štěkat na příchozího vetřelce ?. Stará známá vesta. Jenže to by TupoFleky nesměly bejt TupoFleky a nemít vášeň pro řvaní u plotu na cokoliv. I na to co tam …. není! ? Takže bez nejmenšího zaváhání vylítla jak stará pavlačová drbna, ječela jak pominutá a zastavila se až o plot. Tou dobou už Rumíček spokojeně ležel pod starejma smrkama u chalupy a žužlal si poklad. A řehtal se u toho. Drbna se dořítila zpátky a čuměla jak…. no jak TupoFleky,? .
tak to je teda bommmbbbáááá,Rumíček jeden vyčuranej…
a to jsem si myslela,že moje malý Dafule je hajzlík škodolibej vyčuranej,protože—
Žeryk má gumovou hlavu od figurky,tu chce furt házet,a Dafča,přestože má radši hadrový věci-ponožkopešíky atd. ták vždycky hrozně číhá jak to Žerykovi vypadne z tlamy,rychle mu to sebere,zmizne s tím kousek od něj,lehne si na to,jěště dělá,že spí,nebo že ohluchla a baví se tím,jak Žeryk kvílí a štěká na nás at to nějak vyřešíme a at jí to proboha sebereme-je hrozná sadistka,jsme vždycky mrtví smíchem,hlavně,když víme,že tu hračku ani moc nemusí,když si chce se mnou sama hrát,dotáhne plyšáka
No připíšu pár poznámek na téma-jak správně na výlet-
tak to takhle před pár týdny brzo v so.ráno,že vyrazíme ze psy na výlet,
naložily jsme zvěř,misku pro ně na pití do batohu,no a Martin,že skočí rychle pro něco ke snídani,v obchodě vytáhl misku z batohu,položil na regál a šel nakupovat-ano miska je v obchodě do ted.,v lese jsem zjistila,že nejen,ženemám misku,ale voda pro psy je jemě perlivá-no naštěstí jsme byly venku ráno a v lese nebylo ůplný vedro….
před pár týdny dostal Žeryk lítající talíř,byl z toho v extázi-nic na světě lepšího není-prý teda-kam se hrabou míčky na šnůře
no Martin háže daleko-hodně daleko-talíř leží ve vysokým obilí kdesi v poli a čeká na žně…..
Dafi krade-mám nad botníkem-kde je češu věšák na vodítka,náhubky atd.,visí tam nedovřená ledvinka-Dafi hrrrr na botník a vyžírá pamlsky,onehdy se s tím přestala párat a ukradla celou ledvinku…..
Tk a jinak Vás moooocccccc obdivuju z avaši trpělivost z Talířovou,já byc h na to neměla,má velký štěstí ,že vás má
Noo jo! Rumíček to je moje chytrá makovice. Je si třeba kupříkladu fakt vědom toho, že by ho mohla převálcovat, takže hraje takový různý hry na důležitý věcičky 😀 – jako třeba, že on teď rozhodl, že TAHLE KOST, tak ta je teď fakt moje , a pak až za chvilku on chce, jí to klidně nechá, jen pro ten moment potřebuje ukázat, že ho ona poslouchat prostě musí – tak jako táta ve smečce právě třeba na odložený kosti ukazuje, o čem je tabu zákon 😀 . Prostě si stoupne nad tu kost a: „NE, teď ne, teď Ti to nedám“ . A na druhou starnu respektuje, pokud už ona něco má, že to se nebere. A vyřeší to takhle 😀 . Hezky diplomaticky a beze sporů. Filuta je to.
Dafča je taky pěkná teroristka, no ženská no!! 😀 , chudera Žeryček nebohej, k infarktu pracující 😀 . Ty feny jsou ukrutánský mrchy 😀 .
Aj jaj a miska v obchodě na vás počkala??? Taky se nám párkrát stalo, že jsme měli k dispozici jen jemně perlivou magnézii. Zpravidla ji vyšlochtáme, aby to vyšumělo a pak nabídneme, Ešus a Bubi neřešili, prostě byla žízeň tak se napili. Rumíček je náš estét, ten jako do toho moc nejde. A u Tali ještě nevím, možná bude veselo :D, musíme vyzkoušet, jehehéé, tak trochu jsem teď škodolibá!!!!! Ale třeba překvapí.
O zahozenejch hračkách by se taky daly psát romány 🙂 . Naposledy jsme hledali skákací kostéčku – Brtnik právě taky háže slušný dálky a navíc tohle odskakuje do zcela neočekávatelnejch směrů. Podařilo se mu přehodit půlku naší louky a kostéčka uďála pápáá! No ale jsem lepší než naši ohaři – našlááá, našla jsem 🙂 . Hm ad ledvinka…. to jsem zvědavá, jestli přežije ta naše na věšáku na chalupě, visí si tam opuštěná osamocená jen s ohařiskama…. my v práci… no, jsem zvědavá. Tali právě taky kradaří – ale zatím vždycky jen v tom, co je v dosahu.
Ad ta trpělivost – no věřte Mirko, že už to kolikrát bylo hodně, ale hodně za hranou. A bylo to dost náročný, jenže ona je hodná prostě, – myslím hodná, ne poslušná 😀 , a nemůže za to…. 🙂
Rumiiicek je sikooovny! No jo, vizla, tvrdim, ze to jsou jedni z nejinteligentnejsich psu. Inteligenci mi pripomina mou prvni, vymodlenou fenku trpasliciho pudla Arniku. Dostala jsem ji za prijimacky na vysokou, po cca 10 letech presvedcovani rodicu, ze chci psa:-))). Byla muj nejchytrejsi. Theinka je rodna sestra Talinky – moc hodna, naprosto nekonfliktni ( tedy krome castych konfliktu mezi nama dvema:-)), urcite ne poslusna. Priserne tvrdohlava, kdyz si neco usmysli, nikdo s ni nehne – po dobrem, ani po zlem. Mirne inteligentni, jen tak, aby se nereklo a panicka ji moc neprudila. Ve vymysleni blbosti expert. Snaha zavdecit se nulova, pokud za to nebude neco moooc extra. Znama ma flata Zoranka, ten by se pro ni pretrhl. Thea jim hluboce pohrda – omlouvam se za polidsteni, ale Thea to dava najevo celym psem:-))). Ony fenky jsou vubec takove „vycurane“, naladove… a taky hraje velkou roli genetika a tim povaha. Zajimal by me rodokmen Talinky – nemela jste, Petro, sanci videt jeji rodice, jakou maji povahu?
Jinak Thea by Rumickovi taky naletela?.
Vypadá to, že jak začíná jméno na T….. je to v…. Trapu 😀 , obě mají asi stejný základ, který namontovali do makovice někde nahoře :D, použili tu stejnou šablonu 😀
Rumíček je můj mudrlant, ten má inteligenci i za Fleky 😀 . Ale ba ne, ona je chytrá, to bych jí zase úplně pomlouvala, ale….. musí se jí chtít. A dostat ji do toho stádia, kdy se jí chce……….. tak to je fakt urputná dřina. Ale když se to podaří, tooo je pak radosti!! 🙂
Rodokment Talířovýn leží někde doma v šuplíku. Rodiče – nemáme šanci vidět, Talinku šoupali sem a tam a původně přijela z Polska, výměnou za zašantročený štěně. Nikdo ju nechtěl, no a tak je u nás. Ale ono je to jedno, jací rodiče jsou. Člověk musí pracovat prostě s tím, co má k dispozici. A pro mě by bylo důležitější vidět, jak žila do tý doby, než přišla k nám,, to by mi řeklo víc a víc bych tomu mohla přizpůsobit situaci.