Máme novinku. Ledva nám Talinka “porodila”, rozhodla se, že se nudit nebudeme a……… střihla si další hárání. Mně šlehne, šlehne, šlehne, odvezou mě, povezou mě, bude po mě. Vzhledem k tomu, že je to jaksi zcela nečekané, mimo termín a podivuhodné, vedly zcela přirozeně naše kroky kam? No k panu lékaři. Brtnik si vzal Tali hned, jak přišel z prasé a vyrazili. Já si po příchodu dom vyzvedla Rumouška cukrouška, kterej už zdárně dělá vrkůů vrkůů a hormony s ním lomcujůůů.
On se o Tali zajímal v podstatě od doby jejího fiktivního porodu a to jsem si prokonzultovala, že se to třeba naší ohaří kamarádce AP stává ve smečce taky. Takže jsem sice Tali monitórovala – páč co kdyby pyometra, že jo… ale fakt ne nevypadalo TO. A nevypadalo to rozhodně ani na nějaký hárání. No jo, no. Ale koukáme, koukáme hele kapka krve. Jedna osamocená (asi jako buňka mozková v Talířový hlavě). Asi se některej péf někde rycnul do tlapky. No ale… v hlavě už mi to zvonilo-pooomalounku a velice potichounku. A monitoring zesílil. Ale Tali pořád stejná, vůbec ne žíznivá (spíš míň, na tyhle vedra), pošahaná, aktivní…prostě normální. Taky Rumíčkovo cukrůů cukrůů lehce přidalo na intenzitě. Pak přidalo na intenzitě i množství kapek. Hmm – konzultace s Brůticí, měla to s Clouí taky tak. Takže bychom si střihli další hárání?? Eeejch. No může být, evidentně. Nicméně prostě jdeme k veterináři. Teda já ne, ale Brtnik. Šel se totiž přeptat-jak mu žena nakázala 😀 na………. NĚCO jako perimetr, nebo podobně prostě no 😀 😀 😀 , čímž odrovnal pana doktora a následně při vyprávění i mě. “No co, pyometra, nebo perimetr”, pravil Brtnik, kterejžto si prostě nevzpomněl a tak si pomohl slovem podobným 😀 .
Já tam zašla jen s Rumíčkem, jen tak. Čekali jsme chvilku v čekárně, Tali pak evidentně věděla, že tam jsme a tak se najednou otevřely beze slov dveře, vyřítily se Fleky a dveře se zase (hooonem rychle ) zavřely :D). Vítal se Rumíček, vítala se Talinka, byla jsem vítána já. Zaplaťpánbůh, že jsme v tý čekárně byli sami. A zatímco já provozovala (úspěněěě!) krocení divé zvěře, pánové se v ordinaci řehtali jak na večírku. Krom zmíněného perimetru se taky bavili tím………… jaký jsou voni chudáky!! Neb Brtnik úpěnlivě žádal o vytištění vysvětleného, neb po něm budu chtít dozajista hlásání a……… von jako asi si to pamatovat nebude a to by měl doma zle….. a ..”Znáte to pane doktore!” …. “No jistě, mám to doma stejný!” a už se trumfovali. Zábavička v plném proudu. A já na krku dva šílence. Jenže, Koláče nejni žádný béčko ani dvojka máslo za vosmičku, takže pejsci dostali povel Hajíí a procvičoval se povel Hajííí (jinak bychom zbořili čekárnu ve svém svatém nadšení ze shledání).
Když se dveře otevřely, pánové pokračovali v načatém tématu a pan doktor, aby Brtníkovi kolegyálně vypomohl, mi celé vyšetření převyprávěl. Takže sono neukázalo nic špatného, vzal se vzorek a druhý den si máme zavolat. Vypadá to opravdu čistě jen na to nečekaný hárání, což se může někdy prostě stát. Pokud by se hárání takhle opakovalo, bylo by dobrý se zamyslet směrem kastrace, Tali má ještě mlíčko, ale už to ustupuje a ještě pár detailů. Takže jsem se uklidnila a ještě víc jsem se uklidnila druhý den, když jsme se odpoledne dozvěděli, že testy dopadly dobře a opravdu Tali hárá. No takže……… nuda nebude
feri taky v nedospelym veku harala furt… sice vetsinou kratce ale o to casteji:D ted uz je to +- 2× do roka od tech dvou let furt jen se to dle intenzity zimy a leta posunuje sem a tam 😀
Hm supr! On je teda pan veterinář trochu zaskočenej – stejnak jako my – z toho, že vona se jí vlastně vůbec po prvním hárání nesmrskla a zůstala obří. Plus má ešče falešku – teče jí mlíko, rovnou zas hárá…. vona je prostě blásen. No.