Ne ne, Rumíček se  nedal na életrikářkou dráhu, ani neusedl za volant slovenského vozu. Jen se mu evidentně asi líbí jeho nová funkce, kterou znovuobjevil v to pindělí.  Kdy vlastně ale výstižnější by byl název Přivaděč. Ale to je zase – jako by byl součástí dálnice nějaký. Každopádně včera zas to stejný. Jdeme domů a Talířová se nám zasekla na louce se svým pokladem! Pokladem byl rozkousnutej tenisák, který jsem našla u potůčku a ukázala ho Rumíčkovi. Ten pochopitelně nelenil a jal se naparovat před Talířovou, jakej von máá aaaleee poklááád, hééč, heeč, nedááám! A poskakoval jak kozlík nějakej. Tohle má úplně stejně jako Ešus. Oba, když něco považují za úžasnost, vzácnost a poklad, hopsají buď kolem toho, a nebo v případě, že hrozí okradení, hopsají s tím radostně v hubě. A vypadají u toho jak obživlý houpací dřevěný koník. Je to komický. No tak Rumíček si takhle hopikal a Talířová se mohla zvencnout. Drapla koustíček vykukujícího tenisáku a snažila se ho Rumíčkovi vyloupnout. To vždycky oba urputně stojej a ne a ne a neuhnou. Jakou dobu tvoří vzhledné sousoší a jeden pak zpravidla nevydrží. Tentokrát to byla Talířová a tak Rumíček hopikal kolem potůčku ešče veselejš. Talířka prej, že je jí to jedno a běžela potůčkem. Ale jedno jí to asi nebylo, páč zas hned valila zpátky, zas se zakousla do vyčuhujícího tenisáka a tentokrát byla úspěšná. JOOOOOJ , radost byla obří a nutila jí běžet na louku, protože tam by se dalo tryskat. Jenže pánčička nevědíla, co je na louce a tak zavolala Talinku zpátky dolů. Tali se zapíchla pod loukou a zvažovala… mám, nemám….. Tak jsem hópla za vrbu, Rumíček se přidal a Fleky vyrazily…….. za náma! Šíííkovná byla. No a na louce se pak nutně museli pomasakérovat. Když u jeptišek tloukly sedmou, otočila jsem to a řekla, že jdeme domů. Tenisák byl zrovna v majetku Fleků a to byla pochopitelně událost. Poklad velikej. Fleky se uložily do trávy a že si budou žouželit tenisáka. Tak jsme šli jen s Rumíčkem. No a zas jak včéra. Najednou to s ním hodilo – asi přišel nápad. Otočil to na fleku a valil za Flekama, žďuchnul do nich a letěl zpátky. To už s Flekama v patách.  Paráda!! Tohle se mi líbí moc. Je to prostě fakt nejžiškovnější hošíček. Ale abych nechválila jen hošíčka mýho zlatýho, měla bych zmínit taky to, že Fleky byly žiškovný,když před nima pobíhali na trávníku dva kosáci, stejně tak, když viděly dvě straky, když jsme trénovali u paneláku za loukou, že tam nesmí běhat, a tak jako podobně. Zato odpoledne si to vyžral Brtník 🙁 madam ho dosti potrápila.  A to jsem měla mít Talislužbu já. Enemže Brtník je gentlemán a páč bylo deštivo a máme před koncertem, nechtěl, aby mu žena nastydla, tak vzal oba a vyrazil sám. A ……… každý dobrý skutek je po zásluze potrestán, takže Tali se rozhodla být vykonavatelkou trestu. Blbka flekatá.