Ano ano, Rumíček je nejlepší. A je ještě lepší, než nejlepší. Proč? Protože Tali je nejzlobivější! :D. Ale fakt, no. Páč jak v to pondělí zlobila jak dvěstě čertů, tak já díky tomu v poli ztratila její vodítko. Jest to jednak Brtníkovo oblíbené vodítko a druhak má pravdu v tom, že se nezařezává. Tak mě to dost štvalo. I řekla jsem si, že si v úterý vezmu Rumíčka hošíčka a půjdeme se projít jen spolu, zatímco Brtník půjde rozebírat nábytek k mámě do bytu.

A řekla jsem si právě taky, že zkusím, jestli se nám s Rumíčkem nepodaří to vodítko najít.  Čekal na mě doma sám, Flekatý družstvo už bylo v kšá. Nastalo klasický hezký vižlovítání a ne frontální útok, který předvádí Talířová. Užili jsme si se navzájem a vyrazili. Pohodička pohodááá. Došli jsme si do polí a já zkusila v místě, kde jsem si odhadla, že jsme se tak pohybovali, vyslat ho do obilí. Už je mi po pás, takže v něm zmizel natošup.  Párkrát jsem ho povzbudila povelem „Hledej! Ztratila jsem!“, který zná a dvakrát ho vyslala do stran a……….. najednou šup! Vidím – či spíš v tom obilí tuším – takový ten klasický pohyb, co udělá, když ho pach praští přes čumák. Zahaftnul to, zanořil se do obilí, zmizel, aby se ve vteřině nad tím obilím ve výskoku objevil. S očima navrch hlavy, jak je šikovnej a s vodítkem v tlamajzně!! „JOOOOOOOOOOOOOO!!!! SEŠ VÝÝÝBORNEJ!!“ , volala jsem “ SEŠ NEJLEPČÍÍÍÍÍÍÍÍÍ!! RUMÍČEK JE NEJ!“ a radovali jsme se jako dva blbečci.  Takže to co jsme kvůli Tali zlobení ztratili, jsme díky Rumíčkovo šikovnosti našli! Po předchozím dni, kdy to s Tali bylo na houby,  docela pohlazení na duši. Nejsem přeci jen tak neschopnáááááááá, nejseeem! Máme pěkný hledání. Umím ty psy přeci jen něco naučit. Pochopitelně, největší zásluhu si nese Rumíček a jeho dobrý nos. Ale malou zásluhu si můžu přičíst, myslím, taky.  A pak jsme si tak courali polema, čutali balonek a vzala jsem ho řádit k rybníku. Moc jsme si to užili oba.

                                            Čuchoprofesor Rumíček