A kdo chce zažít Retro naživo, musí tam taky!!!! Jakože vopravdu!! V rámci dofči na chalupě jsme si zajeli do Žatce nakoupit nám a doplnit psiskům žrádýlko. To jediný se nepovedlo, neb se v Žatci mrožený maso pro psy nevede. Co se ovšem povedlo velice, byla nečekaná návštěva místní cukrárny jménem Amélie. Tý ještě předcházelo ale to, že jsme řešili, kde se nadlábnout. Místní pizzerie nás minule zklamala, vydali jsme se teda hledat hospůdku, kde jsme před nějakým časem na jídle byli. No asi ten čas byl ne nějaký, ale dlouhý, páč hospůdku jsme nenašli.
A protože jsme tupohlávci, nenapadlo nás použít co? No? Techniku, když už ji máme, že? No takže telefon zůstal nevyužit a my tu hospodu prostě nenašli. Ač jsme ji krátce předtím doporučovali tůristům, kteří se nás ptali, kde se dobře najíst. Nasměrovali jsme je, řekli jim takový nějaký přibližný název : „Nějak jako pirát, nebo admirál to bylo?? “ pravilo Koláče. „A není to daleko“ dodal Brtnik „je to támhle, kousek doprava od toho sloupu“ . Heh, nakonec jsme se sčuchli na druhým konci náměsti za infocentrem, abychom jim sdělili, že my hospodu teda nenašli. Oni na tom byli stejně. Bohatší o informaci z toho infocentra, že tady – ukázali na dveře s prastarým nápisem JÍDELNA – se prý člověk dobře nají. A celá grupa vplula dovnitř. Zauvažovali jsme a nakoukli dovnitř 😀 . Jehehééé, bylo to boží! Bylo jasný, že tady se prostě musíme najíst. Ocitli jsme se jedním krokem ve školní, či závodní jídelně tak, jak si je pamatujeme z dětství. Typický čtvercový umakartový stolky, přehozený umělohmotným ubrusem, vše doplněno o typickou lisovanou vázičku s umělohmotným pugétem 😀 . Paní u pokladny, výdejní okýnko, a okýnko na vracení špinavého nádobí. Bomba! A na ceduli rozpis jídel v hodnotě 69,- Káčé!! Poliftka za 16,-!!! Chápete to? Pak že to nejde, vařit normálně. Byli jsme jak malý haranti, co jdou na oběd se školní družinou. Tůristi na tom byli, řekla bych, stejně 😀 . Vyfásla jsem talíř s hromadou skvělých halušek, který jsem si objednala a mísu s výborným vývarem. Brtnik si dal klasiku – vepřo -knedlo-zelo. A když dofuněl nad svou porcí, šoupla jsem mu ještě svoje talíře, protože toho bylo fakt hafo. A mezitím mě konečně napadlo se podívat do toho telefénu. Pochopitelně, že tu hospůdku našel hned. Byla kousíček od nás 😀 a jmenovala se U Kapitána 😀 .
Spokojeně s nacpaným břuchem jsme se vyvalili ven a já si řekla, že bych si někde dala kávičku. Brtnik pravil, že jsme cestou míjeli jednu takovou přívětivou cukrárnu, tak že se tam můžem podívat. A! A!! Dostala jsem se do nebe 😀 . Nejsem vytloukač cukráren, ale…… zaplaťnadbůch, že nebydlím v Žatci, páč tady do týhle bych se snad nastěhovala. CUKRÁRNA AMÉLIE!! Není sice na Montmartru, je na žateckým náměstí, ale je dokonalá. Respektive všechno v ní. Původní záměr byl fakt jen ta kávička. Jenže se to zvrhlo, trošánek. Ač nejsem moc zákuskovací a je málo dortů, který mě nalákají – v podstatě hlavně Florida, skončilo to tak, že jsem zhřešila. Inspirovala jsem Brtníkovým výběrem. A i když jsem si původně chtěla dát ovocný pohár, objednávka zněla Kardinálský řez. A! A!! Moje láska k Floridě se rozplynula jak dým. Není, fakt není lepšího zákusku na světě a v přilehlým okolí, než je Kardinálský řez z cukrárny Amélie. Bože to je mana!! Lehoulinký jako vánek to je. Se spoustou ovoce. VY-NI-KA-JÍ-CÍ. A to kafe!! To tomu velmi zdatně sekundovalo. Takže nakonec jsem si dala ještě jedno kafe. Protože objednat si druhý řez jsem si zakázala, přeci jen – kila potřebujou spíš dolů, než nahoru. Dokonce jsem i s těžkým srdcem vybojovala vnitřní bitvu a nekoupila si ho ani domů! Ale byl to lítý boj. A k tomu boji jsem potřebovala aspoň to kafe. A od Brtníka jsem ochutnala japonský čaj Matcha. Hm, zajímavá chuť. Každopádně hřešilo se tam luxusně, luuuxusně. Každej, kdo by kdy chtěl zhřešit v oboru sladkostí a chtěl by si dopřát něco, co si běžně nedává, ať hooonem utiká do Žatce, vpadne na náměstí a okamžitě se shání po týhle skvělý cukrárně, kde si zákusky a všechno sami vyrábí. Rozhodně neprohloupí. A bude se mu o Kardinálským řezu zdát ještě tři noc za sebou. Jako mně.
(No tak dneska to bylo nekynologicky, ale musela jsem, musela 😀 a kynologie bude v celým zbývajícím dovolenkovým vyprávění)
děláš mi chutě. Není moc cukráren, co by navnadili mě, ale přesto minulý měsíc mě do takové pozvali a jediný, co mě chrání před nemožností projít doma dveřma je nedostatek času tam vzít muže 😀
🙂 hele tam to je fakt úžasný. A zrovinka ten ovocnej pohár, ten by sis mohla dát, lepek nula. A čaj by ti určo taky chutnal. No tak až tam v těch končinách budeš – natuty zajdi. A ta cukroška u vás, jak se jmenuje?
sem si dokonce na mape nasla zatec… hmmmm kousek budu v cervnu asi. Ve statlu Park Lane u luzanek, maji tam hromadu bezlepkovych veci a vyborny uplne vsechno, co sem ochutnala, dokonce maj licka na smetane kdyby nekdo nechtel sladky 🙂
Kde jsou Lužánky? našlo mi to buď ulici v Teplicích, nebo že to je u Pernštejna, tam nejsme
statl = brno 🙂 takze u nas…
Jinak sem se divala na spoje, a jela bych domu 7 hodin, takze tentokrat tam navstevu nenaplanuju, pokud teda vubec naplanuju ten smer 😀
ejch, teď mi to došlo, že to jsou dvě rozdílný věci- žatec a ten Park lane. Jsem myslela, že jako u Žatce budeš v tom Park Lane 😀 . a on je to název ty vaší cukrárny, no mozek mi nebere už 😀 . Ale každopádně mi to nenašlo nic, když jsem napsala Park lane Lužánky 🙁 No a u Žatce budeš kde?
Uuuuž jsem to našla! A co tam mají bezlepkově vynikajícího?
vsecko, coko dort s malinovym dipem (takovej ala brownies, hutnej z cokolady), cheeskaky ruzny druhy, meli jeste cosi ale uz sem nemela kapacity na nic 😀
Hmm, tak to zní ale lákavě!! Je supr, že už dneska člověk nemá takovej problém si dát i něco na zub bez toho, aby lepil 🙂
ses ptala na cukrosku u nas, tak su zas zmatena ja 😀 (http://www.parklanecafe.cz/) ja budu mozna za kladnem, ale to zalezi na mnoha aspektech… 1) nechci spat sama v lese, coz me dost odrazuje 2) chci sehnat nekoho na vylet na nedeli, ale kolem kladna, pac i tak pojedu dom asi 5h a pridavat dalsi hodku asi nutne nepotrebuju…
takze bych musela dojet za kladno k rynholci (pravda, je to od zatce tak 40 km, ale tak to uz neni z globalniho hlediska moc:D, dat si bud nejakej solo program nebo prijet az pozdeji, ale kdyz uz se vlacet nekolik hodin s iks prestupama tak daleko, tak je asi lepsi si privstat a dat si nejakou prochajdu, odpoledne pak ta akce, na kterou su zvana a pak nekde prespat a v nedeli neco namyslet… vyhodit litr, procestovat cca 10 hodin za ty 2 dny jen kvuli podveceru u pribuznejch je proste nerentabilni.
Máme chalupu o kousek dál, třeba by Ti to pomohlo? S přespáním by nebyl problém.
hmmmm 🙂 ze bych vyvencila telatko? 🙂 tak ja ti napisu emila
Já kupuju kuřecí díly mrožený na polívku v supermarketech, bejvaj supr (to je tedy příspěvek k mraženému masu, ne k tématu cukráren)
kachna
to mě nějak nenapadlo – asi vzhledem ke spotřebě, kterou ti dva mají, ale on je kousek od nás v Řevničově pán, který má takovej ten krámek pro zvěř vesnickou a prodává tam i tři druhy masa od vetamixu, takže jsme se zachránili tam, jen jsme tam museli zajet. Ale k tématu cukrárny by se to myslím i docela hodilo. Takový drůbeží s játrama ke kávě – to je pravá delikateska 😀
Čaj – no venčení telátka klidně už můžu naordinovat, už tě neusmýká. 🙂
ja myslela teleobjektiv 😀
😀 heh, tele jako tele, ne?
Petro, Žatec je úžasnej, Žatec miluju (už jsem o něm dvakrát psala)… ale o cukrárně nevím. Asi tam budu muset ještě do třetice :-)))
Jee ahooj Zano!! Vítám a díky za návštěvu.
Máš pravdu, Žatec je úžasnej. A taky se to náměstí a jeho okolí hodně moc vylepšilo od doby, kdy jsme tam byli prvně. I když samozřejmě je pořád co vylepšovat, ale kdyby se tam nasypaly peníze, to by teprve bylo!! Je vidět, že to je město s historií, některý domy jsou úúúžasný. Tam u pivovaru! Tam jsou. Jeden takovej malej, teen by se mi líbil. Víš, že se tam točil seriál Náměstíčko? Cukrárna je naprosto skvělá, stojí za to, tak kvůli ní jet, když se někdy budeš pohybovat koukolem. A ta jídelna taky. Člověk si tam zacestoval v čase 😀 .