Takže Tali už to má za sebou 🙂 a my taky :-), neboli doháráno. Volal do prasé páník, že dom se dostaví pozdě a tak venčení obou ohařisek -najednou po delší době společně- vyšlo na mě. I říkala jsem si, toooo bude dobrodrůžo. Oba natěšení, Tali opět mozek v dálavách… bude zábavička.

I vybavila jsem se mentálně s jednoduchým návodem – “Já se nedám!” a fyzicky, neboli plný kapsář dobrůtek. Na pole jsme došli na pohodu. I se Talířová  oproti rannímu projevu, kdy byla tzv. “napřesdržku,” projevovala jako naprosto normální a civilizovaný péf. Na kraji polí jsme potkali sousedku Katku a její labradůrku Eibinku a tak jsme šli kousek společně a já si řekla, že si po dlouhé době dopřeju adrenalin a Talířovou co?? Co? Vypustim jak Krakena. A do hry jsem hodila všechny tři míčky, co jsem měla v batohu. A…….. všichni tři na pohodu lítali, na střídačku nosili balonky, Talinka na zavolání přicházela, přinášela………….. prostě byla geniální. A hlavně dlouhodobě navolno. Ona je prostě pako. Ráno je naprosto nepoužitelná a odpoledne dokáže fungovat.

Pravda, když jsme se pak od Eibinky a její paničky oddělili a zašli do stařiny….. tak si Talířová střihla hluchotu, čímž mě …….. jak to kulantně popsat??? :-). Mno, asi víme, žeáno. Takže následovalo to, co na ni platí nejvíc. Vyhnala jsem ji od nás. A šli jsme s Rumíčkem házet balonek. Nechala jsem tam flekatou hroudu chvilku vykysat a následně ji vzorovaně přivolala. Aaaa to jí to najednou šlo :-D, čůze flekatý. Rumíčka jsem předala pánikovi, který akurát přišel a my dvě šly zase navolno do stařiny. A cvičili si to, že kdo vnímá, může jít dál. Potíž je jedna /a pro mě hodně blbě stravitelná/. Talina je od myslivců ořvaná. A pokud zatím člověk neřve jako debilní zupák, tak prostě nereaguje. Pokud řvete jak amplion na desítku, tak funguje suprově. Nemám to ráda 🙁 Moji psi fungují jinak.

Ale doma jsme se s Talířkou taky dostali na to, že funguje na normální hlas, tak tady to půjde časem taky. Jen prostě člověk nesmí vnímat to, jak reaguje okolí. Důležitý je, jak reaguje ona. O kus dál jsme si pak střihly svoji první hru na honěnou a bylo to moc prima.  Zjistila jsem, že člověk nesmí říct povel “Tak běž! nebo Jdeme” to bere tak, že má nekontrolovatelný volno a to doslova. Nebo spíš takhle – pro ni to  znamená, běž a hledej ….. ale už to bohužel :-/ není o tom ohařím konci,  tedy že najdu a označím. Jen byla prostě směrovaná k tomu, aby aktivně vyhledávala zvěř. A nic dál. Přivolat ji v tomhle momentě, je pochopitelně šichta. Každopádně už to není jako v začátcích. Posun tam je. No takže jsme byli všichni v polích dvě hodiny, pak jsme se sešli a šli napohodu společně domů. U prvních domků se ozýval bažantik, což pochopitelně Talinku dostalo do rauše. Za což jsem ráda, protože jsme takhle-přes její roztěkanost – mohly spolu cvičit vnímání toho,kdo je na konci vodítka. Doma si střihli každej tři hlavolamy a pak válendo grando po večeři. A těrazky to fšetko spí a já jdu taky do peří. Dobrou bez kobrou.