Nikoliv, nemějte obavy, nikdy bych si nevzala na svědomí to, že bychom mohli být s Ešusem příčinou rozkladu morálky těch psíků, kteří by se tomuto výcviku věnovali. Jsem sice potrhlá, ale úplně padlá na hlavu ještě nejsem – k tomu dospěji v Ashově přítomnosti ale vcelku brzo.
Ale tak daleko od pravdy ten nadpis zase není, protože Ešus se rozhodl, že se na asistenčního psa vycvičí zcela sám a bez cizí pomoci. A jak už jsem tu několikrát psala, bere všechno hrozně vážně a svědomitě, takže asistovat musí úplně při všem. Vezmu-li to popořadě tak: hned ráno – asistence při ranní hygieně – to musí zkontrolovat, jestli si ty zuby čistím opravdu poctivě a jestli ta pasta od včerejška už náhodou tolik nesmrdí tím mentolem, co ho tak hrozivě rozčiluje. Mezitím si odskočí do kuchyně za Davidem, který vaří čaj a dělá snídani. Tam je asistence samozřejmostí.
A aby to nebylo s tou přípravou snídaně tak jednoduchý a David se náhodou trochu nenudil, tak vrchní asistent Ešus vtrhne do kuchyně náležitě vybaven. Táhne s sebou uzel nebo kus hadru a cpe ho Davidovi pod nohy. Zvykl si už, za tu dobu co je u nás, že když někdo něco dělá a má plný ruce práce, tak stále ještě má volné nohy a může mu ten uzel či kus hadru přišlápnout a hrát s ním tak na přetahovanou. Když se vrátíme z první ranní procházky a já šupnu do vany , tak to se musí asistovat důkladně, protože sprcha to je hrozná bžunda – no je přece děsně srandovní, zkoušet pít ze sprchy teplou vodu a následně jí vyfrkovat z frňáku, kam mu nastříkala, ne?
Když dojde na úpravu vlasového porostu, tak to je teprve rodeo, páč fénovací kulma je hrozná potvora a jako taková nemá právo na své místo na zemi. Jediné, jak se můžu z vykoupit je házet asistujícímu hračky. Ale zkoušel jste to někdo? V jedné ruce fén v druhé hřeben. Tak zas zbývají ty nohy, takže dneska už jsem přeborník v házení kroužků nohama a daří se mi je mrskat na docela slušnou vzdálenost. Pak už je to tedy s možnostmi pro asistenci kapek slabší, protože po druhé prochajdě asistent osiří do odpoledních hodin a pak venku jaksi na asistenci není čas, protože se musejí dělat blbiny a prát se s kámoši. No a taky – fuj ta otrava – nějakou tu dobu se nechat otravovat se cvičením.
Ovšem po odpolední procházce se opět otvírá široké pole působnosti našeho asistenta. Vzhledem k tomu, že má přes den naspáno, tak i po sebenáročnější procházce je čilý jako rybka a s nadějí očekává běh věcí příštích. Jde se vařit??? Jooo? No super, protože to je ta pravá činnost k asistování! Že je to pro paničku potom trošku náročnější? Ale neříkejte, co je náročného na tom, že má jako vařit se psem vmezeřeným mezi kolena??? No, možná jí to krapítek omezuje v pohybu, ale to není nic velkého k řešení.
Jenom kdyby radši nerozčilovala s tou blbou cibulí a hodila do placu něco šmakovnějšího. K té cibuli – když už mi došla s milým asistentem trpělivost, mrskla jsem mu jednu cibuli – v celku a neoloupanou. A pak jsem si hezky poplakala. Tentokrát to nebylo vlivem cibule, ale vlivem asistenta, který se rázem proměnil v kozu a začal k tomu vyřvávat jak vesnický amplion a nakonec si dal s milou cibulí fotbálek. A já měla na chvíli pokoj. Většina pejskařů asi ví o čem mluvím, ale pokud to někdo náhodou nezkoušel – vřele doporučuji. Obzvlášť pokud jste už dlouho neviděli pořádnou komedii. Tohle vám jí určitě vynahradí.
Včera jsem si opět od asistenta vyslechla svoje, když jsem mu dala očichat ruce od česneku. Ani nejbědnější pes by si ode mne kůrku chleba nevzal, nit na mě nezůstala suchá (a to skoro do slova, protože když se asistent rozčílí, tak hrozně prská). Dalším důvodem k asistenci jest, prosím, večeře. Ovšem tady má milý asistentík smůlu a to pak velmi, velmi těžce nese :). Při mytí nádobí se dá motáním pod nohy taky zdárně asistovat a pak přijde asistence nejmilovanější. Když si konečně páníčci sednou u stolu, je možností asistování nepřeberně, ale ta nejlepší na světě je asistence klínová.
To je prosím velmi specifická činnost a předchází tomu dlouhý, předlouhý pohled asistentových očí do očí páníčkových, doprovázený náležitým protažením tlamy, aby obrázek trpícího tvora byl dokonalý. Když to náhodou tupec páníček nepochopí, přitlačí asistent na pilu a rozpláče se, což páníčka náležitě obměkčí a vezme si milého asistenta na klín, kde tento spočine s blaženým výrazem a zabručením ve stylu: “No to ti to trvalo, než ti to došlo z hlavy do paty a zpátky, už jsem málem víka neudržel a usnul dole na zemi.”
Asistence při večerní hygieně, to je vlastně totéž co ráno jen v bledě modrém a bez hádky s fénem. Pak jsou zde specifické činnosti u kterých asistence vede občas k téměř smrtelným následkům. Kupříkladu luxování. Už samotný zvuk toho přístroje je hrozný a teď navíc jsme dostali stroj sice velmi výkonný (kdybychom měli doma parkety, bála bych se, aby je ta obluda nevcucla do sebe), leč maxihlučný (v případě, že se nám kupříkladu vysype květináč v devět večer, luxujeme až druhý den odpoledne, abychom nevyděsili v podvečer sousedy).
Takže pokud luxujete, neslyšíte tak krom toho řevu už nic jiného. A přijde-li k vám z ničehož nic v tu chvíli Váš osobní asistent s úmyslem vyřídit tu obludu co se cárá za vámi a mocně zařve, aby obludu řádně vyděsil, tak jediný kdo je vyděšený jste vy a musíte si jít na chvíli sednout a ten náběh na infarkt vydýchat.
O asistenci při zahradničení jsem se tu už zmiňovala a zde má Ešus široké pole působnosti od motání se pod nohy až po rozkrádání socialistického majetku :). Případně i vrhání paničky do záhonů, což jest specifická činnost a předchází jí velmi pečlivá příprava, kdy asistující pes musí vyčíhnout ten správný okamžik, až je panička pořádně zabraná do práce a pak se k ní přišmajchluje a pod záminkou mazlení do ní žďuchne a pošle jí mezi květenu.
Prostě Náčelník Zrzavá huba nesmí nikde chybět a ať se děje cokoliv, musí při tom vypomáhat a strkat do toho ten svůj čuchometr. Ostatně to už prokázal dávno – jako malá zrzravá hrouda, když mu páníček předělával psí domeček. Asistoval u toho tak uvědoměle, že jsem Davida nabádala, aby po skončení rekonstrukce, dal veškeré nářadí z Ešusova dosahu, jinak přijdeme jednoho dne domů a tam to nepoznáme, jak to všechno přestaví.
29.3.2006 22:54